Výstava fajáns a jemné kameniny ze sbírek rodiny Prof. MUDr. Miroslava Jaroše
MĚLNÍK: Výstava s názvem Proměny tvaru a dekoru představuje soukromou sbírku významné vědecké osobnosti minulého století, jakou byl vynikající ortopéd, prof. Miroslav Jaroš (1897–1970), přednosta 1. kliniky pro ortopedickou chirurgii Univerzity Karlovy v Praze a univerzitní profesor ortopedie a traumatologie. Obsah vystavené kolekce sleduje uměleckou práci modelérů, malířů a dekoratérů středoevropské keramiky v průběhu více než tří staletí.
Vznik tohoto souboru je však příznačný pro domácí sběratelství uplynulého století. Ve sbírce prof. Jaroše nacházíme nejrůznější typy nádob z bohatě malované moravské a slovenské fajánse a české i německé jemné kameniny.
Nejstaršími kusy jsou habánský talíř ve tvaru kardinálského klobouku datovaný letopočtem 1693 a typické talíře z manufaktury ve Frankfurtu nad Mohanem, Hanau nebo Bayreuthu, zastupující kobaltem malovanou fajáns z konce 17. a první čtvrtiny 18. století po vzoru holandského Delftu. Velmi pozoruhodná je řada malovaných džbánů, především ze středisek západní Moravy a západního Slovenska, patřící do období od druhé čtvrtiny 18. do poloviny 19. století. Příklad habánů následovala produkce moravských i slovenských toufarů a tradice hrnčířských rodů zejména v Sobotišti, Košolné, Stupavě a Modré. Významnou sbírku lidové fajánse vycházející ještě z národopisného hnutí 19. století shromáždil například secesní architekt Dušan Jurkovič.
Také ve druhé skupině sbírky, měkké kamenině, převažuje malované nádobí z českého Týnce nad Sázavou, Dolního Chodova a moravských Olomučan. V průběhu 19. století však začaly tovární kameninové výrobky nezadržitelně zatlačovat malovanou fajáns a malovaný dekor byl nahrazován podglazurním tiskem pomocí mědirytin. K velmi oblíbeným patřily nejčastěji černě tištěné jídelní soubory s námětem vedut nebo kobaltem tištěné talíře s hustým květinovým dekorem, které jsou na výstavě zastoupeny produkcí továrny Augusta Nowotného ve Staré Roli u Karlových Varů, továrnou v Dalovicích i drážďanskou továrnou Villeroy & Bosch. Zajímavostí výstavy jsou dnes již málo známé siderolithy a terralithy, severočeská kamenina z oblasti Děčínska a Teplicka, která se rozšířila v průběhu 19. století a stala se oblíbeným doplňkem aristokratických sídel i měšťanských interiérů.
Jarošova sbírka fajánse a jemné kameniny vystavená v Regionálním muzeu Mělník je cenným dokladem sběratelství v době mezi dvěma světovými válkami a v poválečném období. Dosud zůstala zachována původní skladba i zaměření sbírky, které v širších souvislostech zapadá do kulturních dějin doby samostatného československého státu. Podobnou skladbu keramiky bychom našli i v jiných sbírkách zakládaných v době tzv. první republiky, například malíře Miloše Maliny nebo ve známé kolekci Hugo Vavrečky. Kurátorem výstavy je Mgr. Miroslav Smaha, historik umění.
Vernisáž se koná ve čtvrtek 16. 1. 2020 v 18:00 hod. ve velkém sále Regionálního muzea Mělník. Výstava je otevřena denně kromě pondělí 9-12 a 12:30-17 hod.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818