Výstava "Dávná touha cestovatelská" v Podlipanském muzeu
ČESKÝ BROD: V Podlipanském muzeu v Českém Brodě probíhá od 29. září 2016 do 2. dubna 2017 výstava „Dávná touha cestovatelská“, mapující významné i zapomenuté české cestovatele od vrcholného středověku až do doby krátce po 1. světové válce.
Dvojice Zikmund–Hanzelka je v Čechách notoricky známý a dodnes nepřekonaný cestovatelský pojem. Oba pánové ovšem navazovali na několik staletí české touhy cestovatelské. Prakticky nikdo už dnes nezná Odorica de Pordenone, který už ve 14. století podnikl cestu do Číny. Stejně tak málokdo ví, že první Češi v jižní Americe byli najatí horníci z oblasti Jáchymovska, a že naopak první Čech v severní Americe se řadu let živil jako profesionální pirát, až nakonec skončil jako urozený majitel rozlehlých panství ve státě Maryland. Naopak ikony Emila Holuba, Aloise Musila nebo Kryštofa Haranta z Polžic si uchovává v paměti již od školních let většina z nás. Víme ale skutečně, jaké cesty tyto osobnosti podnikly? Kromě výše jmenovaných si výstava klade za cíl představit dnes už zapomenuté cestovatele z Českobrodska.
Při přípravě výstavy se autorovi PhDr. Vladimíru Jakubovi Mrvíkovi, Ph.D., podařilo na základě cestopisů, deníkových záznamů a osobní korespondence poodhalit osudy několika pozoruhodných dobrodruhů z regionu, jakým byl např. Vilém Obstžerer, jenž se v 18. století stal jezuitským misionářem v Indii, nebo Jaroslav Boháč z Rostoklat, který se díky svému členství v Československých legiích vydal po 1. světové válce na cestu po Indonésii a Malajsii, odkud přivezl do Národního a Náprstkova muzea desítky vzácných předmětů. Za zmínku stojí i postava Františka Kačírka z Tismic. Ten se z českobrodského cukrovaru dostal přes různé peripetie až mezi lidojedy do Nové Kaledonie.
Výstava je malá svým rozsahem, ale prezentuje řadu nových poznatků z historie cestování a představuje několik zajímavých, a leckdy i kuriózních, exponátů z různých koutů světa.
Mohlo by vás také zajímat...
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818