úterý
26. září 2017
Svátek slaví: Andrea
© Logo NIPOS



Výsledky vyplývající ze statistického šetření kulturně vzdělávací a zájmové umělecké a mimoumělecké činnosti

ČR: Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS) vydalo v říjnu 2016 oborový sešit Edukace a veřejná osvěta (IV. díl publikace Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2015), ve kterém jsou analyzovány výsledky vycházející ze statistického šetření kulturně vzdělávací a zájmové umělecké a mimoumělecké činnosti v roce 2015. Šetření se provádí od roku 2007, jeho součástí je sledování vzdělávací a kulturní činnosti, kterou pořádají kulturní zařízení, příp. kulturní komise a referáty městských a obecních úřadů, spolky (dříve občanská sdružení), obecně prospěšné společnosti, subjekty zřizované církvemi a obchodní korporace na celém území České republiky.

Autor článku: 
Marie Gonzálezová

Ve stále rozšiřující se databázi bylo k  1. 1. 2016 zařazeno přes 1 100 subjektů. Samozřejmě všechny nejsou ve statistickém šetření (zánik, jiná činnost než kulturní, např. pouhé pronajímání prostor či restaurační činnost, provozování kina). V r. 2015 bylo obesláno cca 605 zpravodajských jednotek (dále ZJ), ve statistickém šetření jich zůstalo 555.
Je nutné databázi stále rozšiřovat, aby co nejpodrobněji pokryla území republiky; zejména sféru podnikatelskou (s.r.o., v.o.s., a.s., živnostenskou činnost) a skupinu spolků, obecně prospěšných společností, církevních organizací a více zapojit sdružení etnických menšin, které nám prozatím unikají. Zatím jsou v databázi zařazeny spolky polské, německé a řecké menšiny. V roce 2017 budou obeslány i spolky ukrajinské , ruské, bulharské, příp. vietnamské a čínské minority.  Stojí za uvážení se zamyslet nad činností „baráčníků“, kteří se zabývají především kulturními aktivitami.          

V České republice je přibližně 6 000 sídel, i když obce s méně než tisícem obyvatel do šetření prozatím nezapojujeme, je zde mnoho měst a obcí s více kulturními zařízeními, stále vznikají nové spolky, o.p.s., obchodní korporace, které se sledovanou činností zabývají amatérsky či profesionálně.
Prozatím nejsou ve statistickém šetření všechny subjekty pořádající kulturní aktivity v ČR, proto není možné příliš sumarizovat a srovnávat situaci v krajích, okresech apod. Je nutné brát v potaz i další odlišnosti. ZJ nelze zařadit do typizovaných skupin podle počtu obyvatel, zaměstnanců, ekonomických podmínek atd. Vždy se budou subjekty v podobných sociologických, demografických a ekonomických podmínkách v závěru lišit.
Záleží také na historickém a etnografickém dědictví daného regionu, na typu osídlení – starousedlíci žijící zde po staletí či pováleční osídlenci a čeští a slovenští reemigranti, příhraniční menšiny, které se snaží zachovat si svoji svébytnou kulturu (Poláci, Němci, od roku 1993 i Slováci), příp. Řekové migrující před desetiletími z politických důvodů především na Moravu nebo nově přibyvší Vietnamci, Ukrajinci a obyvatelé Ruska. Všichni, kteří primárně přišli za prací a časem se zde usadili a zůstali i s rodinami.

Dalším ovlivňujícím činitelem je zemědělský, hornický nebo průmyslový ráz krajiny i vzdálenost od velkých městských aglomerací. Velmi záleží na lidském faktoru, jeho aktivitách, schopnostech, potřebě se organizovat, bavit, pracovat pro blaho sousedů či krajanů.
Kulturní život v menších a malých obcích či městských obvodech organizují stále větší měrou jednak podnikatelské subjekty, především živnostníci, jednak nejrůznější tradiční organizace (TJ Sokol, TJ Orel, Sbor dobrovolných hasičů, baráčníci, svazy žen, selské jízdy atd.), divadelní soubory a sdružení typu za obec krásnější. Především spolky (dříve občanská sdružení) organizují kulturní a společenský život v obcích s cílem udržet tradiční, etnické a folklorní zvyky našich předků. Obce na jejich kulturní aktivity většinou pouze přispívají zapůjčením svého kulturního zařízení, příp. menší finanční částkou. Díky tomuto způsobu organizováni kulturních aktivit propadávají jednotlivé obce sítem výkazu. Ve statistickém šetření nejsou zaznamenány. V současné době se uvažuje o jeho rozšíření, aby byl i tento typ organizace kulturní činnosti podchycen (pravděpodobně doplňujícím dotazníkem, který by vyplňovaly pod hlavičkou obce jednotlivé subjekty organizující výše zmíněné aktivity).

Dalším důvodem, proč se zmenšuje počet šetřených aktivit, je stále zvyšující se počet uměleckých souborů (především divadelních, hudebních, folklorních a tanečních) jako samostatných právních subjektů. Vliv současné ekonomické situace se projevuje na organizování všech sledovaných typů zájmové vzdělávací a umělecké činnosti.
Finanční toky vynaložené na kulturní aktivity se mění. Některé ZJ kvůli zhoršování své finanční situace omezují pořádání kulturních aktivit, příp. příspěvky na jejich organizaci. Snižují počet zaměstnanců, využívají spíše externí pracovníky nebo dobrovolníky. Jedná se především o menší obce s velmi omezeným rozpočtem, drobnější obchodní korporace, živnostníky, spolky a o.p.s. Tento trend se stále šíří.

Vzhledem k tomu, že dle zákona nelze zveřejňovat ekonomické informace, uvedeme pouze několik obecných údajů. V r. 2014 mělo o 78,9 % ZJ více o 27,3 % výnosů než v roce 2007, v r. 2015 mělo o 94,7 % ZJ více o 99,3 % výnosu. Z percentuálních výsledků vyplývá, že se celkové příjmy (v rozmezí let 2007 až 2014)  i přes zvětšující se počet šetřených jednotek stále zmenšují. V roce 2015 se naopak při zvyšujícím se počtu jednotek značně zvyšují i příjmy. Je ovšem nutné vyčkat, zda tato změna nebude jen výchylkou, ale nastupujícím trendem dalších let.

Ještě výraznější vývoj se ukázal v dalších položkách. Zhoršené ekonomické podmínky se nejrazantněji projevily ve výši státních příspěvků (v r. 2015 54,7% z výše příspěvků v r. 2007). V dotacích, příspěvcích a grantech od krajů, obcí a měst se sice v tabulkách projevuje růst (v r. 2015 o 63,1 % vyšší příspěvek od krajů než v roce 2007 a o 55,9 % více z městských a obecních rozpočtů než v r. 2007), ale nesmíme zapomínat na zvyšující se počet ZJ ve statistickém šetření (o 95,4 % ZJ více než v r. 2007). Tzn., že příspěvky se obecně každým rokem snižují.
Výše darů a sponzoring v r. 2014 oproti r. 2013 klesly téměř na polovinu, v. 2015 se částka zvýšila o 2 miliony Kč.  Z výsledků šetření je zřejmé, že se sponzoring obrací spíše k podpoře sportovních činností. Lze to doložit plánovanými i realizovanými stavbami sportovních hal a hřišť v městečkách a obcích, ve kterých se jen občas organizují kulturní akce.

V konečném důsledku to znamená zanikání kulturních zařízení, rušení jejich pronájmů, prodej pro komerční využití, snižování zaměstnanců a dokonce i změnu statusu. Např. z příspěvkové organizace se transformují v organizační složku úřadu, příp. se stávají jeho přímou součástí (referátem). Anebo se naopak mění ve spolek, o.p.s. nebo společnost s r.o. Tento stále sílící trend je přímou odpovědí na stávající ekonomickou situaci.

Jako pozitivně se rozvíjející, ale velmi kolísavé se ukazuje získávání finančních prostředků ze zahraničí, resp. z fondů EU. V r. 2014 se objem peněz oproti roku 2012 více jak zdvojnásobil. V roce 2015 opět poklesl o téměř 5 milionů Kč. Tento vývoj dokládá rozšiřující se povědomí kulturních pracovníků a aktivistů o projektech a možnostech kulturní spolupráce v rámci EU, které potvrzuje nová tabulka ve výkaze, týkající se příhraniční a mezinárodní kulturní spolupráce sledovaných subjektů, zároveň sleduje kulturní aktivity organizací minoritních společností na území ČR: Poláků, Němců, Romů (resp. Cikánů), Slováků, Vietnamců, Řeků, Bulharů a dalších, které mají vlastní kulturní organizace pořádající kulturní život především svých krajanů, na nějž mimo vlastní finanční prostředky (sponzoring, příspěvky apod.) získávají finanční podporu od ministerstva, krajů, obcí a měst, kde se realizují.
Ze šetření je patrné, že příhraniční (přeshraniční) kulturní spolupráci si z velké většiny sponzorují ZJ samy ze svých vlastních zdrojů, ze vstupného, příp. z dotací z obecního rozpočtu. Granty a příspěvky z fondů EU v několika případech obce na své příhraniční aktivity dostávají až zpětně, tedy další rok.

Statistický výkaz o kulturně vzdělávací a zájmové umělecké a mimoumělecké činnosti obsahuje řadu údajů, které by se daly využít v kulturní politice státu, v programu grantů a dotací, především v nasměrování do různých projektů, k vytvoření vývojových analýz apod. Ukazují reálnou podobu „žijící“ regionální kultury.

NIPOS každoročně zveřejňuje tabulky a z nich vyplývající analýzy z posledních 5 let, tzn. letos v rozmezí let 2011 až 2015. Díky tomuto krátkodobému úseku ovšem není tolik patrný poměrně strmý pád finančních prostředků v letech 2010, 2011, se kterými ZJ disponovaly. V letech 2007 a 2008 byla totiž čísla podstatně vyšší. Z tohoto důvodu v článku využívám pro srovnání a percentuální vyhodnocení data z roku 2007.

 

Literatura:

Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2015. Edukace a veřejná osvěta, IV. díl,

NIPOS - Centrum informací a statistik kultury, 2016

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Krajinářská fotografie se pro něj stala „tím pravým ořechovým“, přestože se sám se považuje za „antituristu“, který preferuje zcela jiné sportovní aktivity, než je drápání se do kopců s fotobatohem na zádech. Příjemný společník, veselý a společenský chlapík, takový je Jan Šmíd.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Soutěže a festivaly
Nepřehlédněte
26.09.2017

ČR: Svaz knihovníků a informačních pracovníků vyhlašuje 21. ročník kampaně na podporu čtenářství a propagace služeb knihoven TÝDEN KNIHOVEN 2017. Do celostátní akce, kterou vyhlásil Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, se zapojí ve dnech 2. – 8. října 2017 veřejné knihovny v celé České republice.

Celá ČR
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly
Zpráva týdne
26.09.2017

PRAHA/ČR: Evropský den jazyků se každoročně slaví 26. září na základě prohlášení Rady Evropy z 6. prosince 2001. Cílem je propagovat studium jazyků a jazykovou rozmanitost coby nástroj pro dosažení většího mezikulturního porozumění a důležitou součást bohatého kulturního dědictví Evropy. 

 

Celá ČR, Hl. m. Praha, zahraničí
Soutěže a festivaly
Co se děje
26.09.2017

ČR: Soutěž o titul Nejkrásnější nádraží ČR je prezentací dobrých příkladů v péči o prostředí železničních stanic a zastávek. Týká se budov, ostatních objektů i jejich okolí. Smyslem soutěže je zlepšit prostředí železničních nádraží, stanic a zastávek. Soutěž probíhá od roku 2007. Kandidáty na titul navrhuje veřejnost, která také rozhoduje o vítězi. Až do 10. 10. můžete vybírat z deseti finalistů.

Celá ČR
Cestovní ruch, Ostatní, Soutěže a festivaly
Co se děje
25.09.2017