čtvrtek
27. července 2017
Svátek slaví: Věroslav
B. Habartová



Vyrobit lidový kroj není lehká práce

UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Slovník spisovného jazyka českého definuje kroj jako „oděv výrazných znaků vyznačující obyvatele určitého kraje…“ Na Moravě se nošení kroje uchovalo podstatně déle než v Čechách.

I dnes se tam při výjimečných příležitostech jako jsou například hody nebo poutě nosí sváteční oblečení. Kromě toho je velká poptávka po krojích z řad členů folklorních souborů. To přináší potřebu šití nových, ale také nutnost údržby těch starých. Božena Habartová z Uherského Hradiště to vše zvládá na jedničku, a právě proto vloni převzala z rukou ministra kultury ocenění Nositel tradice lidových řemesel v oboru výroba mužských lidových krojů.

Šití soukenných součástí mužského kroje nebyla nikdy jednoduchá a lehká záležitost. I v minulosti tyto práce prováděli jen opravdu dobří krejčí, kteří kromě znalosti šití klasických pánských obleků museli zvládat i množství dalších speciálních technik typických pro zdobení mužských krojů. Například šlo o výšivky ornamentů pomocí textilních stužek. Ty se hned v několika šířkách uplatňují zejména na nohavicích. Vzniklá výšivka je sice plastická, avšak barevně nenápadná.

Na počátku byla práce ve Slovači

Božena Habartová se vyučila dámskou krejčovou v odborném učilišti ve Vizovicích. Poté nastoupila do družstva umělecké výroby Slovač v Uherském Hradišti, kde pracovala v oddělení tzv. těžké krejčoviny, což znamená šití mužských krojů. Počátky družstva Slovač spadají do roku 1936 a jeho hlavní pracovní náplní se již tehdy stalo šití krojových součástek. Se vznikem Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV) po roce 1945 začal Slovač zajišťovat šití krojů pro celé území naší republiky.
„Ve Slovači jsem pracovala v letech 1982 až 2003, pak jsem se osamostatnila a šití mužských krojů se věnuji na základě živnostenského listu. Kromě vlastní výroby krojů musím zvládat i další práce, například nákup vhodného materiálu. A není to věc nikterak lehká. Zprvu jsem získávala sukno od Valašky ve Valašských Kloboucích, nyní spolupracuji hned s několika dodavateli. Zatímco získat potřebné plátno je dnes relativně jednoduché, velkým oříškem jsou naopak knoflíky. Každý kroj vyžaduje jejich určitý druh, a tak je doslova sháním, kde se dá,“ vysvětluje nositelka titulu.

Kroje mají stále své příznivce

Základní typy krojů se na Moravě v podstatě shodují s etnografickými regiony. Slovácké muzeum v Uherském Hradišti vydalo „Mapu krojů na Slovácku“, která přehledně seznamuje s kroji na území od Hlohovce na Břeclavsku na jihu až po Vlachovu Lhotu na Zlínsku na severu. A právě Slovácko je co se rozmanitosti krojů týče nejbohatší.
Božena Habartová dobře zná kroje Uherskohradišťska a k jejich tvorbě žádné podklady nepotřebuje. Ovšem z dalších oblastí naší republiky šije na základě přinesené předlohy. Kroje z nejrůznějších regionů zhotovila například pro brněnský folklorní soubor Ondráš, který na svých vystoupeních představuje lidové písně a tance z mnoha oblastí. Pod jejíma rukama vznikal podle předlohy i kroj, který se nosí na slovenské Myjavě.

„Kromě souborů si kroje objednávají i jednotlivci. Nejdále se můj výrobek dostal do Brazílie, ale šila jsem i pro krajany v Holandsku. Na Slovácku rodiče pořizují kroje i malým dětem. Většinou jde o děti od osmi let, ale měla jsem zakázku i pro jeden a půlletého chlapce,“ dodává B. Habartová.
Šití krojů je náročné na zručnost, ale i na čas. Například uherskohradišťský mužský kroj si vyžádá 32 hodin práce na zhotovení kordulky (jde vlastně o typ kratší nebo delší vestičky) a 30 hodin na nohavice. Ale jsou i kroje s kordulkou daleko složitější a na ni je potřeba až 45 hodin práce.

Také pánové se rádi představí ve slavnostním

Slavnostní kroje se nosí k různým příležitostem, ponejvíce náboženským. Na Slovácku je tradicí přijít v kroji na první svaté přijímání nebo biřmování, stejně jako na poutě nebo velikonoční svátky. Zvykem se stalo nošení krojů při radostných událostech jako jsou například hody, fašanky, svátky vína nebo folklorní slavnosti a výjimečně i svatby, ale i při těch neradostných jako pohřeb mladého člověka.

Stejně jako ženský má i mužský kroj svoji letní a zimní podobu. Kalhoty – nohavice, košili a kordulku doplní v zimě kacabajka, což je dlouhý kabát ušitý ze sukna. Nedílnou součástí je i pokrývka hlavy a vysoké boty vyrobené z kůže, v podhorských oblastech pak obuv zvaná krbce.

Eva Veselá

Mohlo by vás také zajímat...

HOŘICE: Divadelní sezóna bývá vesměs vnímána jako období mezi měsíci září a červnem. Existuje však nemálo divadelních projektů a představení, které se konají o tzv. divadelních prázdninách. Můžeme se s nimi setkat na památkových objektech, v přírodních divadlech i jiných místech. Taková představení mívají neopakovatelnou atmosféru díky autentické scenérii, kterou vytváří např. hradní nádvoří či jiná lokalita umocňující divácký vjem. Většinou jde o podívanou, jejímž smyslem je pobavit publikum. Mezi prázdninovými produkcemi lze nalézt i takové, které mají zcela odlišné poslání. Patří k nim bezesporu Hořické pašijové hry.

 

 

Celá ČR
Živé umění
Články a komentáře
26.07.2017

ZNOJMO: Během letních měsíců mohou lidé ve Znojmě opět potkat ponocného. V současnosti ponocný přispívá atraktivitě města, ale v minulosti měla nočního hlídače každá větší obec. Noční hlídač, pan Miroslav Kubák, je připomínkou dnes již zaniklého povolání a již desátou sezónu nedílnou součástí letních večerů ve Znojmě.

Jihomoravský kraj
Cestovní ruch, Lidová kultura, Ostatní, Živé umění
Co se děje
20.07.2017

BÄRNAU: Historický park Bärnau-Tachov (německy Geschichtspark Bärnau-Tachov) je největší středověký archeopark v Německu nedaleko západočeského Tachova, směrem na hraniční přechod Pavlův Studenec - Bärnau. Zřizovatelem Parku je obecně prospěšný spolek Via Carolina e.V.

Plzeňský kraj, zahraničí
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Lidová kultura, Vzdělávání
Pozvánka na výlet
19.07.2017

ZÁJEZD - ČESKÁ SKALICE: Po 75 letech se koncem června zpět do kapličky vrátil zvon. Kaplička, která v roce 2015-2016 prošla celkovou rekonstrukcí za tři čtvrtě milionu korun, se tak dočkala zvonu, který k ní neodmyslitelně patřil od roku 1922. Na začátku druhé světové války byl však zrekvírován a roztaven pro výrobu armádní děl.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Lidová kultura, Památky
Co se děje
19.07.2017