BRNO: Karol Sidon, Jáchym Topol, Bianca Bellová, Arnošt Goldflam, Jiří Hájíček, Jaroslav Rudiš, Ivan Binar a mnohé další významné osobnosti české literatury zachytil svým objektivem fotograf Karel Cudlín. Výstava fotoportrétů Tváře české literatury měla premiéru loni v Městské knihovně v Lipsku v rámci doprovodného programu tamního knižního veletrhu, na němž se Česká republika po dlouhých dvaceti čtyřech letech představila jako hlavní hostující země. Moravská zemská knihovna nyní vystavuje tuto kolekci v Brně, v galerii MZK, kde bude k dispozici do 18. března, i v souvislosti s blížícím se životním jubileem Karla Cudlína.
Karel Cudlín se začal věnovat focení již na gymnáziu. V roce 1987 dokončil studium fotografie na FAMU. Pracoval na volné noze i jako fotoreportér v Mladém světě, Lidových novinách či v Respektu. Dlouhodobě také spolupracoval s Revolver Revue. Proslul zejména svým dokumentárními sériemi, například cyklem o životě Romů či uprchlíků nebo fotoreportážemi z Ukrajiny, Ruska a Izraele. Zachytil atmosféru plesů a tanečních v Lucerně, odchod sovětských vojsk z Československa či zázemí Národního divadla v Praze. Mezi lety 1996 a 2003 byl jedním z oficiálních fotografů prezidenta Václava Havla.
Své práce vystavuje Karel Cudlín na samostatných i kolektivních výstavách v ČR i po celém světě. Je zastoupen v řadě muzejních i soukromých sbírkách. Celkem osmnáctkrát obdržel cenu Czech Press Photo, v roce 2007 se stal laureátem Ceny Revolver Revue. Moravská zemská knihovna vystavuje 27 Cudlínových portrétů. „Mnohé z těchto portrétů vznikly v rámci spolupráce s Revolver Revue, jiné jsem fotil na objednávku pro další média, některé jsem fotil jen pro sebe. Focení portrétů je vždy zajímavé, především protože nabízí příležitost setkání a rozhovoru s jedinečnou osobností, často ne tak mediálně známou,“ uvedl u příležitosti výstavy Karel Cudlín.
Kromě vlastních fotografií si návštěvníci na výstavě mohou prohlédnout také publikace, na nichž se Cudlín autorsky podílel. V úterý 25. 2. od 18 hodin se u příležitosti výstavy uskuteční v MZK beseda nazvaná „Fotograf by měl vidět tisíce fotek denně“. Karel Cudlín zde prostřednictvím projekce představí průřez svou tvorbou a zájemce provede výstavou.
ČR: Digitalizace je jednou z oblastí, na kterou je možno využít dotaci ministerstva kultury z Národního plánu obnovy. Nedávno bylo rozhodnuto o výsledcích dvou výzev – digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek II. a výzvy na podporu rozvoje digitalizace, dokumentační a informační činnosti v oblasti vizuálního umění a architektury pro menší projekty nezřizovaných neziskových organizací.
HRADEC KRÁLOVÉ: O víkendu 22. - 24. března patřilo Divadlo Drak souborům mladého, poetického a experimentujícího divadla. Postupová přehlídka AUDIMAFOR i v letošním ročníku vydala to nejzajímavější, co se urodilo mezi divadelními soubory napříč Královéhradeckým krajem, ale i kousek za jeho hranicemi. Kvalitu zúčastněných inscenací potvrdila odborná porota – doporučení k postupu si odneslo hned několik souborů ve třech kategoriích, rozdávaly se ale i další ocenění.
VAMBERK, ČR: Něžná krása krajky se jemně snoubí s křehkostí nastupujícího jara i symboly velikonočního období… Zasnívám se v kuchyni nad chystanými dekoracemi k největším křesťanským svátkům v roce a automaticky si vzpomenu na Vamberk, město krajky. Snad by souhlasila i místní rodačka a etnoložka muzea krajky Mgr. Martina Rejzlová, která nás jejím příběhem i muzejními expozicemi provede. Zároveň v rámci redakčního cyklu Cestou na Seznam přiblížíme, jak se na listinu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR dostala i „Tradice krajkářství na Vamberecku“ a zda má nakročeno také na zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
ZLÍN: V Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně opět od března 2024 probíhají vzdělávací kurzy pro pracovníky kulturního a kreativního sektoru Zlínského kraje v oblasti manažerských, komunikačních a digitálních dovedností. Knihovna tak navázala na úspěšný projekt z minulého roku, kdy se v celkem 18 vzdělávacích kurzech proškolilo téměř 400 účastníků.