TULáci – Studentský design na Pražském hradě
PRAHA: Empírový skleník v severní části Královské zahrady na Pražském Hradě bude od 23. 9. - 22. 10. 2017 hostit výstavu studijního oboru Textilní a oděvní návrhářství na Fakultě textilní Technické univerzity v Liberci. Prezentován bude výběr studentských prací z oblastí oděvní a textilní design, design skla a šperku a navrhování vzorů a také několik ukázek prací pedagogů, kteří vedou studenty v příslušných výtvarných ateliérech.
Studijní obor byl na Fakultě textilní Technické univerzity v Liberci otevřen v roce 1992.
Fakulta textilní v letošním roce oslaví 25. výročí otevření tohoto studia a 15. výročí studijního zaměření Návrhářství skla a šperku.
Uplatnění netradičních materiálů a technologií ve výtvarné tvorbě, resp. v designu, se stalo v průběhu vývoje oboru samozřejmostí. Optické vlákno v tapisérii, metalický pásek zakomponovaný v žakárské tkanině, čedičové vlákno ve skleněném svítidle, 3D tisk pro vytvoření šperku, potisk textilie s chameleónním efektem, objekty z nanovlákenných vrstev a mnoho dalších progresivních prvků můžeme vidět v práci studentů i jejich pedagogů. Zastoupeni na výstavě jsou např. Petra Vojtíšková (sklo), Nikol Rýdlová (sklo-šperk), Martina Fabiánová (šperk), Aneta Půhonná (textil), Tereza Vančurová (textil) a další. Z pedagogů, kteří vedou příslušné ateliéry jsou to např. Svatoslav Krotký, Ludmila Šikolová, Oldřich Plíva, Zuzana Veselá, Marcela Kindl Steffanová, Jakub Berdych starší a Ondřej Ludín.
25 let existence studia oboru Textilní a oděvní návrhářství zaznamenalo řadu rozvojových etap a inovací. Původní skladba studia nabízela zaměření Textilní výtvarník a Textilní desinatér, v inovované formě existují i v současnosti. V r. 2002 se obor rozšířil o výtvarné zaměření „sklo a šperk“. Uplynulá doba prověřila správnost koncepce studia, která od počátku spojovala teoretickou výtvarnou složku návrhu s příslušnou technologií a v této podobě je stále aktuální. Experiment není záležitostí pouze vědeckého poznání. Spojením vědy a umění se posouvají hranice možností designérské tvorby. Katedra designu podporuje kreativitu studentů ve všech oblastech tak, aby se stali nejen tvůrci sezónních trendových modelů, ale i inovátory tvůrčích metod a vizionáři kreativního průmyslu.
Současná tvorba oboru Textilní a oděvní návrhářství by se neobešla bez spolupráce Katedry designu s výzkumnými pracovišti napříč Fakultou textilní. Také externí spolupráce s firmami a kulturními institucemi je významnou podporou. Za všechny jsou to např. Severočeské muzeum v Liberci, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci n.N. a Nadace Preciosa.
Výstava se koná v Empírovém skleníku v Královské zahradě na Pražském hradě.
Vernisáž v pátek 22.9. 2017 v 16. hodin s úvodním slovem od Mgr. Oldřicha Palaty, Severočeské muzeum v Liberci.
Výstava potrvá od 23.9. do 22.10.2017, otevřeno denně 10-18 hodin.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818