PRAHA: Písničkář, básník, spisovatel a malíř Jaroslav Hutka oslaví 21. dubna sedmdesáté narozeniny. Při této příležitosti připravilo nakladatelství Galén několik jeho nových titulů. Konkrétně básnickou sbírku Agonda, dvojCD starých nahrávek z roku 1974 s názvem Sladké žluté a zejména nové album se současným repertoárem V rozpitých barvách.
Staré nahrávky
V červnu 1974 natočil Jaroslav Hutka soukromé studiové snímky několika svých písní. Nahrávka odpočívala čtyři desetiletí v archivu a nyní z nich vydavatel sestavil dvojalbum šestadvaceti písní především z počátků Hutkovy písničkářské kariéry. Nejznámější písně na Donovanovy či Dylanovy melodie s půvabnými texty Zory Růžové (Postůj i teď jako král, Sladké žluté, Kva kva, Slunce mé aj.) jsou doplněny lyrickými písněmi (Papírku bílý, Pramínek) a rovněž skladbami reagujícími na události konce 60. let a nastupující normalizaci (Světlo a stín, Sněženka, Lidé dvacátého století). Neplánovaně se tak dvojalbum stává i jakousi poctou osobitým a opomíjeným textům Zory Růžové. Písně z „hippie“ období Hutkovy tvorby patří k těm nejkrásnějším z českého městského písničkářství.
Nové album
V průběhu roku 2016 vznikaly nahrávky na nové autorské album Jaroslava Hutky, které obsahuje dvanáct písní – obrazů zachycujících zpěvákův pohled na svět v několika posledních letech. Písně vznikaly v době jistého autorského znovuzrození, přesto však témata Hutkovy téměř padesátileté písničkářské kariéry zůstávají v hlavních a důležitých rysech stejná: láska, reflexe lidského života, krajiny a plynoucího času. Album V rozpitých barvách vzniklo v rámci letité spolupráce Jaroslava Hutky s Radimem Hladíkem, který zvuk desky zásadně ovlivnil jako aranžér i kytarista. Jeho hudební představu dále rozvinuli a doplnili rockový houslista Jan Hrubý a klasický violista Petr Přibyl. Radim Hladík zemřel v prosinci 2016 a deska je také posledním, cenným svědectvím o hudebním umění tohoto vynikajícího kytaristy. Album vyjde v den Hutkových sedmdesátin jako CD i v limitovaném nákladu na vinylu.
Agonda
Redaktor a uznávaný expert na poezii Jan Šulc vybral ze současné Hutkovy tvorby několik desítek básní a sestavil z nich sbírku básní Agonda. Právě indická Agonda, ale i Francie, šumavské podhůří a Praha — to jsou některá z míst, v nichž vznikaly tyto verše. A stejně jako jsou tato místa od sebe vzdálená v prostoru, i básně zde obsažené jsou různorodé, pestré – a současně v promyšlené kompozici sbírky držící pevně pohromadě. Veršované skladby mohou připomenout písňové texty, básně psané volným veršem rozvíjejí Hutkovo dílo básnické, krátké, minimalistické básně kontrastují s rozsáhlejšími veršovými útvary.
ČR: O titul ve 3. ročníku České ceny za architekturu (ČCA) se uchází 145 děl. Mezinárodní odborná porota z nich nyní vybere užší okruh nominovaných. Jaké realizace postoupily mezi nominované, se veřejnost dozví 31. května na nominačním večeru v Divadle Archa. Jména Finalistů ČCA a držitele hlavní ceny pak budou vyhlášena na slavnostním galavečeru 19. listopadu. Uděleny budou také Ceny za výjimečný počin, jejichž výběr provádí Akademie a Grémium ČCA, a Ceny partnerů.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ-ČR: Na konci roku 2017 byl do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje zapsán statek Tkaní vzorovaných tkanin – činovati na Horňácku. Nominaci podal Národní ústav lidové kultury. Na počátku roku 2018 NÚLK podal návrh na zapsání statku Technologie tkaní činovati na Horňácku do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.
LIBEREC: Krajská vědecká knihovna slouží veřejnosti v nové budově již 18 let. Během této doby prošly knihovnou statisíce návštěvníků. Vedení knihovny prostory pravidelně udržuje a opravuje, avšak vzhledem k tomu, že budovu v průběhu roku navštíví cca 350 000 lidí (1500 denně) a ročně se zde koná více než 1000 akcí (pravidelné koncerty, přednášky, výstavy a další aktivity pro veřejnost), je zařízení knihovny mnohde velmi opotřebované.