Stálá panelová výstava o Františku Filipovském v Přelouči
PŘELOUČ: František Filipovský (1907-1993) je dnes nejznámějším přeloučským rodákem. V rámci chystané obnovy přeloučského muzea se počítá s tím, že jednou ze stálých expozic v nových prostorách „v podloubí“ na Masarykově náměstí bude i expozice Františka Filipovského. Než se tak stane, přichystalo Kulturní a informační centrum města Přelouče prozatím menší stálou panelovou výstavu o Filipovském, která je otevřena od 30. června 2017 v chodbě v prvním patře domu čp. 26 Masarykově náměstí.
Když 6. října 1993 František Filipovský zemřel, jeho rodné město se jeho památku rozhodlo uctít. Od roku 1994 pořádá pravidelně vždy třetí víkend v září (tj. v době kolem 23. září – výročí Filipovského narození) městské slavnosti a předávání cen za dabing, se kterým je Filipovský nejvíce spojován. U příležitosti „nultého ročníku“ v září roku 1994 mu byla odhalena na jeho rodném domě pamětní deska, která se nachází vedle starší pamětní desky jeho otce. Na tyto slavnosti se často vrací jeho dcera Pavlína Filipovská, ať už jako moderátorka, či host předávání cen. V roce 1994 obdržel Filipovský Cenu za celoživotní mistrovství v dabingu in memoriam (ještě za svého života se stal v roce 1987 čestným občanem města, čímž byl navždy zapsán do elitního seznamu významných osobností). Předávání cen za dabing se uchytilo a stalo se významnou kulturní a společenskou akcí nejen pro Přelouč, ale i Pardubický kraj.
V plánu jsou ale i další připomínky odkazu Františka Filipovského. V rámci chystané obnovy přeloučského muzea se počítá s tím, že jednou ze stálých expozic v nových prostorách „v podloubí“ na Masarykově náměstí bude i expozice Františka Filipovského, která by mohla přilákat do Přelouče řadu turistů.
Než se tak stane, přichystalo Kulturní a informační centrum města Přelouče prozatím menší stálou panelovou výstavu o Filipovském, která je otevřena od 30. června 2017 v chodbě v prvním patře domu čp. 26 Masarykově náměstí. Návštěvník se zde na sedmi panelech seznámí s předky a rodinou Františka Filipovského, dozví se více o jeho dětství, vzdělání, působení v přeloučských spolcích, o jeho počátcích v herectví i samotné kariéře herce. Zajímavý je také panel o jeho návratech do Přelouče, ve které od roku 1928 již nežil či o předávání cen za dabing. Texty jsou doplněny řadou zajímavých a málo známých fotografií a dalších dokumentů. Vstup na výstavu je zdarma. Rozšířenou verzi výstavy chystáme na podzim 2017 do výstavního sálu KICMP, kde budou k vidění i zajímavé exponáty.
Kontakt na autora výstavy:
Mgr. Matěj Pešta, správce muzejních sbírek, Kulturní a informační centrum města Přelouče, Masarykovo náměstí 26, Přelouč
Mobil: +420 731 697 085
Pevná linka: +420 464 608 934
Soukromý mobil: +420 731 200 821 (v případně nedostupnosti prvního mobilního telefonu) muzeum@ksmp.cz
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818