sobota
24. února 2018
Svátek slaví: Matěj



Slaměné čarování

M. ZatloukalováBRODEK U KONICE: Zvonečky, šišky, srdíčka, labutě, ale i ryze praktické věci jako prostírky, ošatky různých tvarů a velikostí, chlebovky kulaté i obdélníkové a mnoho dalších výrobků ze slámy vzniká v Brodku u Konice (Olomoucký kraj) v dílně Miloslavy Zatloukalové. Její tvůrčí invenci i řemeslnou zručnost ocenil v roce 2006 ministr kultury udělením titulu Nositel tradic lidové výroby v oboru pletení z lýka a slámy.

 Sláma odedávna sloužila k výrobě předmětů běžně užívaných v domácnosti i v celém hospodářství. Naši předkové z ní vytvářeli například ošatky na kynutí chleba, tradiční dožínkové věnce, sotůrky (tašky, brašny) a klobouky, ale i včelí úly či zásobnice na obilí. Malými kousíčky slámy se pak zdobily velikonoční kraslice, a dokonce i nábytek.

Na počátku je žito

„Žitná sláma, kterou používám, nesmí být sklizená kombajnem, ale tradiční metodou – kosou. S místním zemědělským družstvem mám takovou přátelskou dohodu, že si obilí na slámu sami sklidíme a klásky jim potom vrátíme. Obilí se po nasečení dává do snopů a na jednu fůru (pozn. red.: fůra je množství, které se vejde na vůz určený pro těžký náklad) se jich vejde kolem sto čtyřiceti. Ročně tak zpracuji asi dvě fůry slámy. Snopy svezeme na dvůr, slámu vyčistíme od plevele a tu polámanou vyhodíme. Zbytek se pak skladuje na půdě, kde musí být stálý přívod vzduchu, aby se zamezilo plesnivění. Stébla se potom oloupou, očistí a rozdělí na jednotlivá kolínka. No a potom již následuje bělení a případně i barvení,“ přibližuje fyzicky nejnáročnější část práce M. Zatloukalová.

Fortel i zaujetí se dědí

Matka paní Zatloukalové pracovala léta pro zdejší pobočku Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), která se specializovala na pletené výrobky ze žitné slámy. „Takřka od narození jsem sledovala, jak vznikají slaměné předměty, a tak bylo jen otázkou času, kdy i já podlehnu jejich kouzlu. Samozřejmě, že jsem neodolala. Nejdříve jsem začala s jednoduchými výrobky a pomalu jsem k nim přidávala stále nové a složitější. Dnes se téhle práci věnuje i moje dcera a podle potřeby pomáhá ještě maminka,“ popisuje počátek své životní cesty nositelka titulu a doplňuje: „Původně jsem pracovala v kanceláři, po zániku Státního statku jsem nastoupila jako účetní do firmy v Prostějově. Ale já se chtěla hlavně věnovat výchově dvou dospívajících dětí, a tak jsem se rozhodla pro domácí práci. Zprvu šlo jen o vylepšení rodinného rozpočtu, a až později jsem založila firmu a zaměstnávala několik pracovnic původně z ÚLUV. Dnes v mé dílně pracují jen rodinní příslušníci.“

Přírodní materiály, šikovné ruce a dostatek fantazie

Pod rukama M. Zatloukalové vznikají předměty, které interiéru vtisknou neopakovatelné kouzlo. Kromě slámy zpracovává také lýko a březové proutí, k dozdobení poslouží textilní ústřižky, šišky, kukuřičné šustí, o Velikonocích kraslice, a další přírodniny. Lýko se hlavně splétá do copánků a jejich sešíváním pak vznikají např. ošatky, ale je vhodné i na panenky či prostírky. Březové proutí se používá zejména na velikonoční dekorace. Při zpracování uvedených materiálů jsou nezbytné nůžky, nitě a drát, pokud jde o zachování stejného tvaru u více produktů, jsou nepostradatelnou pomůckou různé dřevěné formy. Sláma se zpracovává dvojím způsobem. Tím prvním je pletení, čímž vznikají zejména vánoční ozdoby a figurky, a další možností je používání strojově sešívaného pásku, s nímž se setkáváme zejména na ošatkách, taškách a chlebovkách. A kde se bere inspirace? „Některé náměty si sama vymýšlím, jiné odkoukám a doplním svým vlastním nápadem. Vyrábím dekorace zaměřené na velikonoční nebo vánoční období, ale i předměty, které jsou neutrální, a mohou tak interiér zdobit po celý rok. Aby byli zákazníci opravdu spokojeni, nabízím jim kromě klasické přírodní barvy třeba oranžovou, červenou, zelenou, hnědou či modrou. Toho dosahuji použitím speciálních barev na přírodní materiály. A co se časové náročnosti týče, tak nejjednodušší je vytvořit hvězdičku, nejsložitější jsou pletená zvířátka. Bez přípravy trvá upletení jednoho výrobku kolem půl hodiny,“ zasvěcuje do tajů práce se slámou nositelka titulu.

Jak se plete ze slámy

 M. Zatloukalová si nenechává své znalosti jen pro sebe. Je členkou Sdružení lidových řemeslníků a výrobců a předvádí své umění na řadě míst po celé republice. S úspěchem se setkala i prezentace této ruční práce v Německu. Pro zájemce pořádá kurzy pletení ze slámy, ale maximální počet účastníků, kteří kromě zasvěcených rad dostanou i potřebný materiál, může být najednou pouze deset. Zájem projevují školy, ale i různé spolky a další subjekty. A o které výrobky je největší zájem? Více než polovinu produkce tvoří vánoční ozdoby, jejichž součástí jsou i řetězy a špice. Jsou oblíbené jak u nás, tak v zahraničí, kam v loňském roce z Brodku u Konice putovala značná zásilka.

Eva Veselá

Mohlo by vás také zajímat...

UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti vydalo další knižní publikaci. "Erotika v lidové kultuře" navazuje na řadu etnografických studií, které dokumentují podstatné stránky způsobu života a mentalit minulých generací. Kolektivní monografie je výsledkem úsilí takřka třiceti etnografů z České republiky a Slovenska.

Zlínský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Lidová kultura, Vzdělávání, Živé umění
Co se děje
22.02.2018

PRAHA–ČR: Jenom odvaha uskutečnit cestu učiní, že se cesta objeví. Nevím, jestli Lenka Lázňovská zná toto krédo, ale rozhodně podle něj žije a koná. Čerstvá jubilantka, která od roku 2008 stojí v čele Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS), byla a je hybatelkou skutečných událostí. Zázraků na počkání. Iniciovala např. Databázi amatérského divadla, koordinovala úspěšnou nominaci loutkářství do UNESCO (2016) a nejnověji se o totéž pokouší ve službách amatérského divadla, jehož je vášnivou ctitelkou. Jak ji znají a co jí k jejímu životnímu jubileu přejí přátelé a spolupracovníci? Čtěte dál…

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Vzdělávání, Živé umění
Články a komentáře
14.02.2018

LIBEREC: Rajcovními zábavami končilo zimní období veselic, při nichž nebyla nouze ani o lechtivé radovánky. Byly předzvěstí čtyřiceti dnů odříkání se nejen tance, ale i opíjení či přejídání, i když stejně mnoho zásob nezbývalo, a tak se držela štíhlá linie. Zvyk masopustních oslav prý u nás zavedl český král Přemysl Otakar II.

 

Liberecký kraj
Lidová kultura
Co se děje
12.02.2018

KRAJ VYSOČINA: Krajské zastupitelstvo udělilo další tři tituly Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina. Ocenění nově patří Marii Žilové a její dceři Evě Jurmanové z Nového Veselí za tradiční techniky a postupy při zpracování zmenšených součástek lidových krojů a kameníkovi Jaroslavu Fiegerovi ze Světlé nad Sázavou za řemeslný um při zhotovování výrobků z kamene, mimo jiné i obilních mlýnků a sekeromlatů. 

Kraj Vysočina
Lidová kultura
Co se děje
08.02.2018