Série zlatých mincí připomíná významné události Nebeských jezdců

Zejména historikové a sběratelé ocení sběratelskou sérií Českoslovenští letci RAF připomínající hrdinské vojenské činy, které si zaslouží obdiv i více než 70 let po skončení 2. světové války. „Českoslovenští piloti ve službách RAF zasáhli významnou měrou do vývoje druhé světové války, za své hrdinství však byli v době komunismu potrestáni, ocenění se jim dostalo převážně v zahraničí a doma až po roce 1989. Tato sada čtyř mincí zachycuje významné události spojené s našimi piloty od jejich prvního nasazení, až po slavný návrat domů,“ dodává Jaroslav Černý z České mincovny.

Sadě mincí vtiskl podobu již tradičně akademický sochař Zbyněk Fojtů, který na reverzních stranách jednotlivých mincí znázornil čtyři válečné okamžiky – útok československých stíhačů na německý bombardér nad útesy Doveru; posádku sestřeleného bombardéru Wellington bojující o přežití na rozbouřeném moři; útok bombardéru Liberator na nepřátelskou loď Alsterufer převážející celoroční zásoby hitlerovské zbrojovky a Prahu vítající československé letce při návratu z exilu. Společnou kompozici averzní strany tvoří náležitosti zahraničního vlastníka licence k ražbě mincí, ostrova Niue, s profilem královny Alžběty II.

Čtveřice mincí z ryzího zlata, každá o váze 31,1 g a průměru 22 mm, je v prodeji za 39 950 Kč a emisní náklad je limitován 400 kusy. Stříbrné mince o průměru 34 mm a váze 64 g je možné zakoupit za 4 450 Kč a emisní náklad čítá 500 kusů. Součástí obou sad je zdobená dřevěná etue.

Dne 17. srpna 1940 byla uznána bojeschopnou první ze čtyř perutí československých pilotů sloužících pod křídly RAF, 310. stíhací peruť. Během 2. světové války a zejména během bitvy o Británii si připsala na desítky úspěšných sestřelení nepřátelských letadel a na ostrovech se právem dočkala velkého uznání.

Další významnou „československou“ letkou byla 311. bombardovací peruť a jednou z událostí, kterou vstoupila do historie 2. světové války bylo nouzové přistání bombardéru Wellington, označovaného jako letoun KX B. Na konci roku 1941 byl jeho cílem severoněmecký přístav Wilhelmshaven. Letoun byl však poškozen velmi silnou protiletadlovou obranou přístavu a musel zamířit zpět směr Anglie. Mezi Nizozemskem a Anglií se ale zřítil do Severního moře. Z šestičlenné posádky přežilo nouzové přistání pět vojáků, další dva v záchranném člunu nepřežili nekonečných 6 dní a nocí na rozbouřeném moři.  Břehů Nizozemí dosáhli jen tři přeživší, kteří zde však padli do zajetí nacistů.

Piloti 311. bombardovací perutě na sebe výrazně upozornili i operací Stonewall. V roce 1943 v severním Atlantiku zpozorovaly hlídkové letouny nákladní loď Alsterufer, jednu z pěti lodí, tzv. lamačů blokád směřujících do Německa s důležitými surovinami. I když se jednalo o lodě nákladní, byly velmi silně vyzbrojeny. Loď se po objevení snažila rychle zmizet a na pomoc jí mezi tím vyrazilo jak německé letectvo, tak i námořnictvo. V tomto souboji s časem nakonec zvítězili Čechoslováci v bombardéru Libertator, kteří i přes velmi silnou lodní palbu při střemhlavém náletu loď několikrát zasáhli a potopili. Uznání se našim letcům dostalo dokonce od samotného krále Jiřího VI. a jejich výkon ocenil i kapitán potopeného plavidla.

Českoslovenští letci svými skutky získali v Evropě obrovské uznání, a proto není divu, že po skončení války byli nadšeně oslavováni i po návratu z exilu do své vlasti jako opravdoví hrdinové.

Více informací naleznete na internetových stránkách www.ceskamincovna.cz.