Punctum: Ni Zhiqi v Sutnarce
PLZEŇ: Ni Zhiqi (1957, Šanghaj, Čína), hostující pedagog na letní škole umění ArtCamp, připravil pro Galerii Ladislava Sutnara první samostatnou výstavu v České republice nazvanou „Punctum“. Umělcova tvorba se dotýká jedné z bolestivých ran současné civilizace: znečištění. „Punctum“ kriticky otevírá toto téma jako vedlejší efekt jednorázových produktů s masovou produkcí. 10. července se uskuteční komentovaná prohlídka.
Ve své současné umělecké praxi pracuje Ni Zhiqi s plastem záměrně jako s médiem podle vlastního výběru. Umělec se tak dotýká „rány“ plastového odpadu a představuje ji jako problém, který dramaticky ovlivňuje náš ekosystém. Recyklováním platového odpadu Ni Zhiqi úspěšně transformuje odpad, který je škodlivý pro naši faunu a flóru, do estetických uměleckých děl, přičemž nikdy nezanedbává hloubku globálního environmentálního problému. V uměleckých dílech se současný člověk jeví jako topící se v plastovém odpadu. Jeho obraz bledne.
Název výstavy „Punctum“ odkazuje na koncept knihy Rolanda Barthese z roku 1980 Camera Lucida: Reflections on Photography (Světlá komora. Poznámky o fotografii) a odkazuje na vzhled „rány“ jako na něco, co vytváří přímý vztah s objektem nebo osobou v něm. „Přesto punctum neupřednostňuje morálku nebo dobrý vkus: punctum může být špatně chováno“, Roland Barthese, „Camera Lucida: Reflections on Photography“ (Strana 43).
Komentovaná prohlídka s umělcem: 10. července 2019 v 18 hod.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818