Převrátila jsem oči sloup – výstava Vladimíra Skrepla v Galerii Kaple
VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ: Poslední zářijovou středu zahájí Galerie Kaple ve Valašském Meziříčí samostatnou výstavu malíře, sochaře, teoretika a pedagoga na pražské AVU Vladimíra Skrepla. Slavnostní vernisáž výstavy, nazvané Převrátila jsem oči v sloup, se uskuteční ve středu 26. září v 18 h. Výstava potrvá do 23. listopadu.
Vladimír Skrepl patří od 80. let mezi nepřehlédnutelné figury domácí umělecké scény. Od roku 1994 navíc vede ateliér Malba II na pražské AVU. Suverénní pohyb ve světě umělecké současnosti u Skrepla kontrastuje s důrazem, jaký klade na instinktivní založení vlastní tvorby. Spontaneita uměleckého vyjadřování je v jeho pracích hlavním rysem tolik specifické a velmi autentické kvality díla. Jeho figury jsou vyvedeny v jasných barvách a agresivně gestickým rukopisem.
Vladimír Skrepl patří od svého prvního veřejného vystoupení mezi ty umělce, pro něž dobrý přehled a zájem o to, co je aktuální, vždy byl nezbytnou součástí základních uměleckých kompetencí. Byl v ní také alespoň do jisté míry jakožto vystudovaný kunsthistorik a následně kurátor Galerie Hlavního města Prahy vzdělán a vycvičen. Tento fakt odjakživa bere jako přirozenou součást profesní výbavy současného umělce. Jeho malby, objekty i instalace se vzpouzejí formální kontemplaci. Nejde o autonomní artefakty cirkulující galerijním provozem. Představují součást velké umělecké show. V rozhovoru z roku 2002 Skrepl tvrdil, že umění vnímal jako „životní styl“.
Výtvarný jazyk Vladimíra Skrepla (1955) spočívá v barevné živosti a expresivitě tahů štětce, jejichž spontánnost vytváří v obraze nenapodobitelné napětí. Na české výtvarné scéně má široký závěr, působí jako teoretik umění, malíř a tvůrce objektů a instalací. V letech 1976–1981 studoval dějiny umění na katedře dějin umění a etnografie v Brně. V roce 2007 získal Cenu Jiřího Kovandy a o dva roky později se stal laureátem Ceny Michala Ranného.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818