PRAHA: Digitální mapu přístupnosti budov a veřejných prostor pro osoby s omezenou schopností dnes představilo v těchto dnech hlavní město Praha. Objekty zmapovala na základě schválené metodiky Pražská organizace vozíčkářů (POV). Mapu samotnou potom vytvořil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).
Projekt si na pražské radnici vzali pod patronát náměstek primátorky pro dopravu a sport Petr Dolínek, radní pro školství a evropské fondy (dříve i sociální věci) Irena Ropková, předseda výboru pro výchovu a vzdělávání (dříve také sociální politiku) Patrik Nacher a Komise Rady hl. m. Prahy pro Prahu bezbariérovou a otevřenou. Ke spolupráci byla přizvána Pražská organizace vozíčkářů, která vytvořila metodiku pro mapování budov a této činnosti se dlouhodobě věnuje a Sekce prostorových informací Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Výsledkem jejich spolupráce je mapa, která tzv. semaforovým způsobem (zelená, oranžová, červená) kategorizuje jednotlivé objekty na přístupné, částečně přístupné a nepřístupné.
„Vytvoření mapy chápu jako další splátku dluhu hendikepovaným, ale třeba i rodinám s kočárky, kterým při pohybu po Praze stále ještě brání spousta bariér, i když se je daří třeba ve veřejné dopravě postupně odstraňovat. Je třeba si uvědomit, že tento projekt musí být komplexní a dlouhodobý, protože Praha se neustále mění a vyvíjí. Stejně se musí doplňovat a aktualizovat i tato mapa,“ uvedl Petr Dolínek.
Praha v první fázi nechala zmapovat oblast Pražské památkové rezervace, kde bylo zmapováno zatím 150 budov a veřejných prostor (úřady, památky, parky atd.).
„Každý zmapovaný objekt je označen doplňujícími piktogramy a popisem, takže zájemce najde přesné informace o tom, jaká úskalí zde na něj čekají. Mapa nabízí možnost vyhledávání dle typu objektu či lokality a možnost filtrace,“ vysvětlil tiskový mluvčí IPR Adam Švejda.
Vedle mapování, které zadalo hlavní město, využily nabídku k zapojení i mnohé městské části, které mohou už druhým rokem od Magistrátu hl. m. Prahy čerpat dotace na mapování (až 50 tis. Kč ročně), a mapují objekty na svém území. Celkem tak v současné době mapa obsahuje 297 zmapovaných objektů.
Mapa je veřejnosti přístupná na adrese www.mapapristupnosti.cz a je optimalizovaná i pro tablety a mobilní telefony. Podle předsedy výboru Patrika Nachera je nyní klíčové, aby se projekt správně vyvíjel do budoucna.
Podobnosti v přiložené TZ
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.