Postoj krajů ke kultuře

Procenta z krajského ročního rozpočtu do kultury

Kraje vyčleňují do kultury částku od 1,58 – 2,5 %. Jen Plzeňský kraj se vymyká, když uvádí, že od roku 2013 vyčlenil průměrně 5 %, přičemž výdaje na kulturu mají v totmo kraji vzrůstající trend. Ostatně o vzrůstajícím trendu hovořili všichni, kteří na tuto otázku odpověděli

Finanční dotace z evropských fondů

Je velmi těžké odpovědi z krajů porovnat, protože některé kraje tento údaj vůbec nesledují a přehled nemají, některé mají zmapovány jen granty směřující do krajských příspěvkových organizací. Že se ale jedná o velké částky lze doložit údaji např. z Plzeňského kraje, který uvedl, že v rámci programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007 - 2013 bylo úspěšných 27 projektů, přičemž celkový objem finančních prostředků v eurech činil pro české žadatele 2 379 091,15 eur. V rámci příhraniční spolupráce směřovala do různých kulturních projektů částka 6 566 084 tis eur.

Grantová politika

Grantová politika je v některých krajích realizována koncepčně, na určitá delší či kratší období mají schválené dokumenty pro kulturní politiku či zřízené fondy kultury s jasně stanovenými pravidly a prioritami. Tento způsob je bezesporu transparentnější a z principu by neměl záviset na osobních prioritách těch, kteří momentálně o přidělení grantů rozhodují. Jiné kraje mají jednodušší způsob, a sice podporují projekty přínosné pro obyvatele kraje a ty, se kterými přicházejí lidé žijící v kraji. Jejich snahou je uspokojit co nejvíce žadatelů, pružně reagovat na aktuální situaci a podporovat co nejrozmanitější aktivity. Tento přitup má také výhodu, a sice, že granty jsou přidělovány flexibilněji. Všechny kraje se spíše orientují na jednoroční grantový příděl, víceleté granty jsou méně obvyklé. Za zmínku proto stojí dotační titul Olomouckého kraje „Víceletá podpora významných kulturních akcí“. Titul je vyhlášený na roky 2016 – 2018; v každém roce tohoto tříletí byla pro žadatele alokována suma 11 milionů korun. Z těchto prostředků jsou podporovány mimořádné a dlouhodobě realizované významné kulturní akce a aktivity zvlášť důležité pro rozvoj kultury v kraji.

Zajímavý dotační titul na podporu kultury

Prostřednictvím dotací jsou podporovány ve všech krajích podobné oblasti. Mezi ty zajímavé a neobvykle podporované projekty patří např. „Muzejní noci a noci kostelů v Jihomoravském kraji“. Dalším z výjimečných dotačních titulů, které každoročně Jihomoravský kraj vypisuje, je titul určený na podporu projektů v oblasti nemateriálních statků zapsaných do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO).
V Královéhradeckém kraji existuje dotační program zaměřený na obnovu historických varhan, kterých se v tomto kraji vyskytuje velké množství. Ne úplně běžná je viditelná podpora tradiční lidové kultuře, proto je dobré zmínit ocenění „Zlatý Kolovrat“, který uděluje rada Královéhradeckého kraje již od roku 2002 tvůrcům z různých oborů tradiční lidové kultury. Královéhradeký kraj dotačně podporuje také publikační činnost.
Kraj Vysočina, který je krajem s bohatou historií a poměrně hustou sítí muzeí a pamětních síní, se může pochlubit několikrát vyhlášeným grantovým programem Klenotnice Vysočiny, jehož cílem je znovu oživit a podpořit zejména ochranu movitého kulturního dědictví a modernizaci, zatraktivnění a rozšíření expozic v regionu.
Karlovarský kraj se pyšní podporou programu Mládež, děti, kultura, letos částkou 2, 5 milionu korun, díky němuž se už stovky dětí ze škol dostaly na koncerty, divadelní představení nebo exkurze. 

Příklady vícezdrojového financování 

Kromě klasických forem vícezdrojového financování, kdy spojí síly resp. finance obec, kraj, Ministerstvo kultury ČR a Evropská unie, uvádějí příhraniční kraje také zahraniční účast. V odpovědích se několikrát vyskytla informace o spolupráci resp. finanční participaci obecně prospěšné společnosti, spolku či jiného neziskového subjektu. Pro dokreslení poslouží informace z Olomouckého kraje: kulturu podporují místní živnostníci či malé místní firmy, třeba místní pekárna, místní strojírny nebo zemědělské družstvo. Tito malí mecenáši někdy přispějí naturáliemi nebo najdou ve svém rozpočtu tisícikoruny, ale pomohou také statisíci. Díky podpoře podnikatelů z Jesenicka se koná řada akcí Vlastivědného muzea Jesenicka a s podporou jednoho podnikatele z Přerova vznikla archeologická expozice na hradě Helfštýn.
Velcí mecenáši kultury a podporovatelé ze soukromé sféry se v krajích vyskytují výjimečně, spíše se objevují v roli sponzorů, tedy těch, pro které je podpora veřejné a mediálně viditelné akce recipročně výhodná.

Spolupráce krajů

Z odpovědí hejtmanů a dalších představitelů krajů vyplývá, že krajská spolupráce se realizuje převážně na poli Asociace krajů ČR a pouze v rovině obsahové, nikoliv finanční. Přesto případy finanční participace existují, jako příklad může posloužit  Dohoda o spolupráci Kraje Vysočina se spolkovou zemí Dolní Rakousko, přičemž obdobné bilaterální dohody uzavřelo Dolní Rakousko s krajem Jihočeským a Jihomoravským. Jedním z významných výstupů spolupráce všech čtyř regionů byla v letech 2011 - 2014 realizace společného projektu „Porta culturae“ v celkové výši 1,6 milionů EUR.

Přiblížení kultury do odlehlejších míst či směrem k ekonomicky slabším občanům

Na tuto otázku odpověděl hejtman Ústeckého kraje slovy, která znamenají lepší přístup občanů k živé kultuře a sice prostřednictvím tzv. svozů diváků na divadelní představení profesionálních souborů působících v kraji či jejich hostování v různých místech kraje. V krajských organizacích – v muzeích a galeriích, ale i v hvězdárně a planetáriu či zámku je pak dlouhodobě nastaveno velmi mírné, nebo pro rodiny zvýhodněné vstupné. Další krajská podpora spočívá ve finančních dotacích akcím vzdáleným od městských center; nastavení dotačních pravidel tak, aby nedocházelo k diskriminaci žádných skupin žadatelů. 
Ojedinělým a příkladným v tomto ohledu je přístup Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace Kraje Vysočina, které vlastními dopravními prostředky zajišťuje svoz předplatitelů ze 190 obcí Vysočiny a částečně také Jihočeského a Jihomoravského kraje. Jiným příkladem je projekt realizovaný rovněž v Kraji Vysočina - „Hudba městům Kraje Vysočina 2016“, za nímž stojí Filharmonie G. Mahlera. Ta ve spolupráci s příspěvkovými organizacemi zřizovanými krajem, a případně za účasti dalších partnerů, „přiváží“ koncerty do měst a obcí Vysočiny, a Kraj Vysočina projekt finančně podporuje.
S výše uvedenými opatřeními koresponduje také příklad ze Středočeského kraje: V  „Koncepci podpory profesionálních divadel“ je jedním z kritérií pro přidělení dotaci i zájezdová činnost.
Karlovarský kraj se zaměřil na nejmladší generaci, jak již byo výše zmíněno; organizuje kulturní pořady pro děti a mládež v tzv. programu Mládež, děti a kultura. Tento program zajišťuje účast na kulturních pořadech (hudební vystoupení, divadelní představení, kulturní výlety, exkurze) všem dětem, žákům a studentům z regionu za finančního přispění z krajského rozpočtu. Děti a mládež z odlehlejších lokalit dováží do místa konání kulturní akce autobusovou dopravou, která je také hrazena z rozpočtu Karlovarského kraje.

Významní podporovatelé a mecenáši kultury

Toto téma se dá velmi dobře zobecnit, protože  (ne)existence mecenášů je ve všech krajích obdobná /viz výše vícezdrojové financování/. Sice se mecenáši  výjimečně vyskytnou, jako např. v Ústeckém kraji manželé Petr Zeman a Eva Kunstová, kteří kraji darovali sbírku „FLORSALON – současné umění a dialog s minulostí“, což je zcela jistě mimořádný mecenášský počin, ovšem jedná se o příklad výjimečný. 
O mecenáši, jehož finanční podpora by překonávala místní význam, se nezmiňuje ani jeden ze zástupců krajů.  Za všechny připomenu slova bývalého hejtmana karlovarského kraje: Pokud se jedná o velké firmy a mecenáše, takoví samozřejmě v regionu jsou, například někteří partneři (sponzoři) Mezinárodního filmového festivalu. Ale na druhou stranu bych si dokázal představit, že by některé firmy, jež využívají přírodní bohatství kraje, v podstatně větší míře podporovaly kulturní i jiné aktivity v kraji. Problematické však je, že finanční podpora kultury nebývá návratnou investicí a v dnešní době postrádá i potřebnou společenskou prestiž, kterou pamatujeme z dob minulých. Mecenášů kultury ze soukromé sféry je proto třeba si v dnešní době tím spíše vážit. Velká individuální jména v kraji chybí, avšak jsem rád, že se role podporovatelů kultury začínají ujímat soukromé podniky, často nadnárodní koncerny nebo české firmy s dlouholetou tradicí. Jejich podpora je jistě vidět a přináší zkvalitnění nabídky kulturních programů pro všechny obyvatele kraje.

Současná česká kultura obecně a představy krajských představitelů o ideálním fungování kultury na krajské úrovni, zejména v souvislosti s jejím financováním

V odpovědích na tuto otázku vládne optimismus. Ač někteří dotázaní konstatují, že kultura je podfinancovaná, v žádném případě se to netýká kraje, který zastupují (či zastupovali). Vnímají kulturu jako věc veřejnou a z krajské úrovně se hlásí k odpovědnosti za její rozvoj. 

Nakonec dvě vyjádření k zamyšlení: 
Bývalý hejtman Kálovéhradeckého kraje: Oblast kultury je obecně spíše na okraji zájmu, což se projevuje v dlouhodobém podfinancování jednotlivých institucí i jejich pracovníků. Ostatně je to také oblast, na které začnou v nepříznivých časech šetřit občané jako první... 

Náměstek hejtmana Olomouckého kraje Mgr. Radovan Rašťák: Kultura stojí na základech aktivit a dění každodenní činnosti kulturních zájmových sdružení, spolků, klubů v našich vesnicích a městech. Lidé neustále přicházejí s novými kulturními projekty, zajímají se o dění kolem sebe a chtějí zpestřit život ve svých obcích a městech. Navíc tím nedovolí, abychom se rozpustili v nějakém multikulturním kotli. Za každou takovouto aktivitou je řada dobrovolných pořadatelů, ničím nezaplacené, ale hlavně neutuchající nadšení... 

P.S. Zatímco první vyjádření říká, že má-li občan hluboko do kapsy, odpustí si např. koncert s nákladným vstupným, druhý výrok signalizuje, že za málo peněz může být hodně muziky, a že kultura je jednou ze základních lidských potřeb, mnohdy nezávislá na penězích.