sobota
18. listopadu 2017
Svátek slaví: Romana
http://www.mistnikultura.cz/sites/default/files/skrabane_kraslice_maji_zvlastni_puvab_dokonalosti_geometrickeho_ornamentu.jpg
© Milan Turek



Postní doba v saské Lužici je časem zdobení kraslic

Čtyřicet dnů od masopustu až do Velikonoc je dobou, kdy Lužičtí Srbové udržují prastarou tradici zdobení vajíček. U mnoha národů lze pozorovat o Velikonocích podobný zvyk i způsoby zdobení vajec po mnoho generací. Radost ze hry s barvami a vzory vedla i u Lužických Srbů ke vzniku opravdových uměleckých dílek. Jejich vajíčkas se stala kulturní památkou světového dědictví.  Překvapivé je, že jejich kraslice se podobají vajíčkům z Moravského Slovácka, včetně technik zdobení.

Autor článku: 
Milan Turek

Vejce je od pradávna symbolem růstu a plodnosti. Již po staletí je rozšířena vedle duchovních tradic a zvyků o jarních svátcích zvyklost darování vajíčka. V něm obsažená životní síla se tak má přenést na obdarovaného. Nemusí to být však jen vajíčka.  Stejně jako na Moravě dostávají v některých oblastech koledníci sladkosti.

V lesnaté končině v okolí Mužakowa (Bad Muskau) a v celé střední Lužici bývaly dříve děti při koledě o Velikonocích bohatě obdarovávány svými kmotry a kmotrami. Tento zvyk je zčásti zachováván ještě i v dnešní době; součástí daru jsou i kraslice. Tato kmotrovská povinnost končí spolu s konfirmací dítěte (církevním obřadem při dosažení dospělosti).

Po skončení masopustu se zdobení kraslic věnují převážně děvčata, komerčně pak ženy, které tvoří opravdu skvělá díla, ale i děti individuálně nebo ve školách v zájmových kroužcích. Bývají to i kluci, protože škrabání ostrým pilníkem do skořápky obarvené inkoustovou tužkou se vzor vyrývá obtížně, přičemž  je třeba dbát na to, aby byl vzor vyškrabán čistě. Tato technika vyžaduje velkou zručnost a malířské nadání.        

Vosková technika (batikování) je v Lužici nejen nejstarší, ale i nejznámější technikou zdobení kraslic. Pomocí sestřiženého husího brku a špendlíkové hlavičky se na vajíčko nanáší horký vosk – přitom se trojúhelníky, čárky a tečky řadí do ornamentálních obrazců. U vícebarevných kraslic se voskové body nanášejí znova a vejce se ponoří do lázně jiné barvy. Tento pokus je možno opakovat až šestkrát. Nakonec se vosk setře nad plamenem svíčky pomocí měkkého hadříku. 
Ten, kdo má v oblibě neostré kontury, používá techniku leptání. Při ní jsou do skořápky pomocí žíraviny – kyseliny solné či lučavky královské – a husího brku leptány rozličné motivy. Opětovně přišla do módy také vosková bosírovací technika. Při  ní se jako ozdobný prvek nanáší na vejce barevný vosk, který je zde ponechán.

Mimořádným zážitkem jsou v předvelikonočním období velikonoční trhy ve městech Budyšín (Bautzen), Wojerecy (Hoyerswerda), Běla Woda (Weisswasser) či v obcích Slepo (Schleife) a Brězowka (Halbendorf), na nichž je možno sledovat lidové umělce při zdobení kraslic. Zmíněné tvůrčí techniky jsou zde demonstrovány s pílí, zručností a uměleckou dokonalostí. Mnozí návštěvníci jsou překvapeni, kolika úkonů je třeba, nežli je možno položit na stůl pestrou kraslici.

Běžně jsou ke zdobení využívána slepičí vajíčka s bílou skořápkou, ale při použití syté barvy mohou být i vejce barvy béžové. Vajíčka z jedné a druhé špičky jsou propíchnuta a tekutý obsah vyfouknut, nehrozí tak při náhodném prasknutí ušpinění.  Lidoví umělci neváhají použít vejce ptáčků, čímž dosahují jemných vzorů až cizelérsky vyvedených. U vajec husích nebo kachních jde o rozměrově větší vzory a překvapivost neobvyklé objemnosti a plochy. Extrémními a ojedinělými jsou kraslice, jejichž původ je od cizokrajných ptáků jako jsou pštrosi.

Po všech lužických sídlech se v postní době lze setkat s „vajíčkovníky“, stromy, které jsou okrášleny barevnými vajíčky. Vajíčka jsou věšena kolem dveří, obchodníci jimi zdobí výklady, ale jsou také uvnitř a jejich prodejem se zabývá každý obchod s potravinami. Jsou organizovány soutěže krášlení vajíček a také četné výstavy. V informačních centrech  nebo i v prodejnách upomínkových předmětů v Lužici je možno kraslice koupit po celý rok. Jednobarevná se prodávají i v supermarketech.  Sbírku různě malovaných vajíček nabízí Centrum Lužických Srbů ve Slepu (Schleife) nebo Muzeum Lužice v Budyšíně.
 

O Velikonocích jsou nejpřitažlivější tradicí jezdci na koních, méně známým a omezeně udržovaným zvykem je zpívání kěrluší. Duchovních obřadů po celé období je velké množství a jsou udržovány jen v některých oblastech Lužic

Mohlo by vás také zajímat...

AMSTERDAM - ČR: Dramaturgové jubilejního 30. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárního filmu IDFA, který se koná ve dnech 15. – 26. listopadu, zařadili do programu tři tuzemské tituly. Dokumenty Nic jako dřív a Švéd v žigulíku, do prestižní kategorie Masters byl vybrán kontroverzní snímek o prostějovském neo-nacistovi Svět podle Daliborka.

zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Živé umění
Co se děje
15.11.2017

STŘEDOČESKÝ KRAJ: Rada kraje zrušila záměr na sloučení příspěvkových organizací Rabasovy galerie Rakovník s Muzeem T. G. M. Rakovník, o němž rozhodla na začátku měsíce října ve složení bývalé koalice ANO, STAN, ODS a Nezávislí Středočeši.

Středočeský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Legislativa a ekonomika
Co se děje
14.11.2017

PRAHA: V posledních dnech bylo dokončeno dlouhodobé restaurování významné plastiky Rychlost od Jiřího Nováka, která se nachází před základní školou V Rybníčkách v Praze 10. Městská část nyní vyzývá obyvatele, aby posílali tipy na zajímavá umělecká díla, která by si péči také zasloužila.

Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Památky
Co se děje
14.11.2017

ČESKÁ REPUBLIKA: Česká televize připomene revoluční listopadové události sérií tematických pořadů. Vedle přímého přenosu z předávání Cen paměti národa nabídne premiérový dokument o Karlu Krylovi, příběh podle Arnošta Lustiga i oceňované snímky Kolja a Pouta. Po celý den se bude výročí věnovat také zpravodajská ČT24, jejíž program završí speciál Událostí, komentářů.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Knihy, literatura, média, Památky
Co se děje
14.11.2017