sobota
20. července 2019
Svátek slaví: Ilja
Monika Kopřivová
© Foto: archiv Moniky Kopřivové



Podnikavky na mateřské: s nakladatelkou Monikou Kopřivovou

ČR: Se jménem Moniky Kopřivové se dnes setkáváme coby autorkou na pultech knihkupectví. Vytvořila několik úspěšných vzpomínkových knížek k zaznamenání rodinné historie a založila dva internetové obchody s knihami a dárky nejen pro prarodiče. Je přesvědčená, že to, co starší lidé nejvíce potřebují, je blízkost rodiny, a přišla s nápadem, jak společný čas zábavně strávit a přitom se něco o svých prarodičích dozvědět. Vždyť kdo někdy nelitoval toho, že už taková setkání nejsou možná… Před pár lety, než se jí narodily tři děti, bylo ale všechno úplně jinak. Pracovala jako lékárnice a měla svou práci ráda… Co ji vedlo k tomu, že začala s podnikáním, navíc v úplně jiném a méně lukrativním oboru a jak vše jako trojnásobná matka ukočírovala, se dozvíte v rozhovoru, kterým pokračuje náš seriál o šikovných aktivních kreativních ženách na mateřské, jimž mateřství změnilo pracovní život a přivedlo je do sféry kultury.

Autor článku: 
Irena Koušková

Někdo by si mohl myslet, že na počátku Vašeho podnikání bylo hořké poznání, že jste se na něco důležitého svých blízkých už nestačila zeptat…

Na začátku bylo vyprávění mého vlastního dědečka a jeho barvité popisy míst, kde se narodil, žil, vyrůstal a období, která prožíval. Dostala jsem totiž jeho knížku vzpomínek, již sám napsal a s pomocí členů rodiny vydal do knižní podoby pro své potomky a blízké. Pracoval dříve jako redaktor a zároveň byl skvělým vypravěčem. Tato knížka mě naprosto očarovala. Mohla jsem se rázem dozvědět něco o své prababičce, pradědečkovi i dalších příbuzných, získala jsem vhled do toho, jaké to kdysi bylo, jak se lidé bavili, co považovali za důležité. Jsou v ní záznamy poučné, ale mnohdy i velmi zábavné. Z knížky dnes čtu vlastním dětem.

Takové paměti jsem ale chtěla mít i od manželových obou babiček, neboť z jejich četných vyprávění jsem věděla, že měly obě také velice zajímavý život a i jejich současné názory by stály za zaznamenání. Tak vznikla myšlenka vytvořit vyplňovací alba Babičko, vyprávěj a Dědečku, vyprávěj. Jsou to knížky pro uchování vzpomínek určené každému, kdo má k vyplnění chuť a nemusí být právě spisovatelem. Otázky jsou tu pokládány velmi návodně a věřím, že citlivě tak, aby se odpovídalo a vzpomínalo pěkně.  Na jednotlivých stranách jsou obrázky a dobové fotografie související s tématem, aby se myšlenky lépe přiblížily době, o které babička nebo dědeček píše.

 

Existuje řada knih k narození miminka, deníčky pro rodiče k zaznamenání prvních let života dítěte. Vy jste přinesla vzpomínkové knihy pro opačnou věkovou skupinu… 

Knížky pro uchování vzpomínek Babičko, vyprávěj a Dědečku, vyprávěj jsou hned trojnásobným potěšením. Pokud babička takový dárek dostane, uděláte jí radost, že vás její příběh zajímá. Když se pak pustí do vyplňování, zajistíte jí díky knížce zábavu a náplň na mnoho dnů, které může věnovat příjemnému vzpomínání s pocitem, že něco vytvoří pro své potomky. A třetí radost z ní má potom rodina, která dostane knížku pamětí a v ní svůj rodinný poklad.

 

Zůstaňme ale ještě u Vaší rodinné knížky vzpomínek. Je nějaká historka mezi zápisy, ke které se s dětmi rádi vracíte a proč? Vidíte rozdíl mezi tím, co lidé zaznamenávali dříve a tím, co je důležité pro nás dnes?

Dříve si lidé byli blíž. Pro mě bylo zajímavé třeba to, jak dvě rodiny i s babičkou a dědou žily pod jednou střechou malého domečku na Podskalí. Vánoce slavily dílem v užší rodině a večer měl i společnou část. Dočetli jsme se, jak si kluci hráli, co pro ně znamenalo třeba dětské cyklistické kolo, které se normálně neprodávalo, a pradědeček ho nechal pro ně vyrobit. Dozvěděli jsme se, kam se chodily děti v Chocni koupat. Líbí se nám i konkrétní záznam o pozorování zatmění slunce. Domeček z Podskalí nám dědeček vyrobil z papírového kartonu, abychom si uměli jeho velikost a rozložení představit. Měl i chlívek pro kozu!

 

S vydáváním knih jste začala během mateřské dovolené. Lze skloubit podnikání s péčí o tři děti?

Knížky vznikly v období, kdy jedna dcera byla školačka a mladší právě nastoupila do školky. Na přípravu jsem tak mohla věnovat dopoledne a večery. Je ale pravda, že při rozbíhajícím se projektu si práce vyžadovala čím dále více času a zodpovědnosti, a tedy bez pomoci širší rodiny bych nedokázala knížky a web Babičkářství – dárky pro babičky a dědečky uvést v život během půl roku tak, jak se povedlo. V dalším roce se nám ještě narodil synek a tím, že byl moc hodné miminko, nám umožnil zvládnout vánoční sezónu.

 

To bylo jistě těžké období pro celou rodinu. Musela jste se za pochodu naučit hodně nových věcí kolem obchodu, marketingu a sehnat finance do začátku… Našla jste v sobě obchodního ducha?

Neřekla bych, že obchodního ducha, ale velice mě motivovalo, když jsem viděla, že se lidem knížky líbí a používají je. Příběhy, které jsem se dozvěděla, mi daly další chuť pomáhat rozpovídat starší generaci. To mě hnalo kupředu. Tak vznikla třeba společenská hra Jak to tenkrát bylo?, která umožňuje příběhy vyslechnout. Mnohdy jsou to vzpomínky, na něž by ani v běžném hovoru nepřišla řeč.

Ano, samozřejmě peníze do začátku jsme museli najít v rodině. Byli jsme čerstvě nastěhovaní v novém bydlení a ještě jsme neměli úplně splaceno. I zde bylo nutné splátky o něco oddálit. Šli jsme do rizika, ale věřila jsem, že se mi investice minimálně vrátí. Za pochodu jsem se učila spoustu věcí, jsem, věřím, technicky založená a hodně mě bavila práce kolem tvoření webu. Prohlédla jsem řadu webinářů a účastnila se nejrůznějších školení pro zvládnutí PPC, analytiky… S marketingem například na sociálních sítích jsem si však nechala poradit.

 

Je něco společného v povolání lékárnice a vydavatelky vzpomínkových knih?

Myslím, že společným jmenovatelem může být pozitivní přístup ke starším, určitý obdiv k jejich zkušenosti i k tomu, co většina z nich prožila v minulém století a jak na různé věci pohlížejí. Vždy jsem měla trpělivost, ale i samozřejmě zvědavost, která mi byla přínosná v lékárně i v mém nynějším uplatnění.

 

První knihu jste vydala v roce 2013. Jak na tu dobu vzpomínáte? Nabídla jste svůj nápad nejprve nějakému etablovanému nakladatelství?

Protože jsem představu o knížkách měla, rozhodla jsem se nejprve jít svou cestou a najít grafika, který by mé myšlenky zpracoval do grafické podoby a připravil k tisku. Nebylo to samozřejmě tak jednoduché a knížka se během vzniku měnila a přizpůsobovala díky konzultacím, komentářům a průzkumům mezi rodinou, blízkými i staršími lidmi z řad domovů pro seniory. Náročné bylo například i vybrat dobrý papír a kvalitně nechat knížky zpracovat, aby vazba vydržela náročné zacházení při vpisování i budoucím listování.  S tím současně jsem začala hledat zajímavé dobové fotografie, tiskárnu a zakládala webový portál Babičkářství.cz.

 

Jak vypadá Vaše podnikání dnes?

Dnes se snažím tvořit nové dárky, které obohatí většinou celou rodinu, proto jsem vedle Babičkářství založila i portál Familium – místo, kde najdete originální a smysluplné pozornosti pro celou rodinu. Při každém novém dárku se tak setkávám s mnohými neznámými a hledám ty správné cesty, aby se lidem skutečně líbil. Poslední knížka z naší dílny je Strom života naší rodiny. Umožňuje jednoduchým způsobem zaznamenat rodinný rodokmen. Je velmi chytře propracovaná, takže do ní pohodlně zanesete své předky, ale zároveň i všechny své potomky. Ke každému členovi rodiny lze přidat zajímavé informace o něm a jeho životě včetně fotografie. Případně můžete své příbuzné požádat, aby vám do knihy napsali vzkaz jako do památníku – pro vás a pro další generace.

Do Babičkářství i na Familium vybíráme i další dárky od jiných dodavatelů. Snažíme se, aby měly vždy nějakou přidanou hodnotu. Například pomůcky pro běžný život nebo zdravotní pomůcky, různé otvíráky, nesmeky na boty, zesilovač domovního zvonku nebo obouvák ponožek. Oblíbené jsou i společenské hry, hlavolamy nebo gurmánské dárky. Na webu Babičkářství vám může s výběrem pomoci i dárkový poradce, který na základě vámi zvolených vlastností a potřeb dokáže vybrat dárek přímo pro vaši babičku nebo dědu.

 

Vaše pracovní aktivity jsou od začátku hodně provázané s rodinou. Máte „své“ knížky už doma vyplněné a knihu vzpomínek pro vlastní děti rozepsanou?

Zapsané vzpomínky máme od mého dědečka a dále od manželovy babičky, která o prázdninách na chalupě dětem vyprávěla a její dcera, manželova maminka, zaznamenávala. Pro všechny strany to tenkrát byly krásně strávená období několika týdnů o prázdninách v období dvou let. Moje maminka na knížce svých vzpomínek pracuje a zároveň mi pomáhá s vyplňováním Stromu života naší rodiny. Na tomto atlasu rodinné historie pracujeme od podzimu a budou v něm záznamy ze strany mojí i ze strany mého manžela. Už teď můžu říci, že jsme prožili několik zajímavých setkání a slyšeli dosud neznámé historky z rodinné minulosti.

 

Dnešní doba přeje spíš kultu mládí. Proč se zajímat o to, čím žily, čím se trápily a z čeho se těšily generace před námi?

Jde určitě o poznání, inspiraci a poučení. Myslím, že dozvědět se něco o rodinné historii znamená dozvědět se něco o sobě. Historické filmy, knížky i dokumenty nám dokladují doby minulé, ale slyšet konkrétní zážitky nejbližších je trochu jiné. Také musím říci, že mě samotnou čas strávený s rodinou velice nabíjí, zvlášť když se podaří rozvyprávět dědečka nebo babičku. Je pak zajímavé pozorovat děti, které se leckdy i doptávají a uchovávají si vzpomínky na své prarodiče, nebo dokonce praprarodiče, jež si jednou v budoucnu určitě rády vybaví. Važme si takových chvil, dokud jsou setkání možná.

 

Weby:

www.babickarstvi.cz

www.familium.cz

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: 22. července, začíná v USA, v Západní Virginii, 24. Jamboree – celosvětové skautské setkání. Z Česka na něj zamíří bezmála pět set skautů skautek, tedy nejpočetnější česká výprava všech dob. Historicky největší bude ale i samotné Jamboree, celkem se na akci chystá na pětačtyřicet tisíc skautů a skautek ze sto padesáti zemí světa. Společně vytvoří tábor zhruba o velikosti města Mladá Boleslav.

 

Celá ČR
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Vzdělávání, Menšiny a cizinci
Co se děje
19.07.2019

ČR: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR vyhlásil již podesáté soutěž o nejlepší Městskou knihovnu roku 2019. Záštitu nad soutěží převzal Svaz měst a obcí ČR. Cílem soutěže je ocenit nejlepší české knihovny, které jsou provozovány či zřizovány městy a motivovat je k rozšíření a zkvalitnění veřejných knihovnických a informačních služeb.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly
Co se děje
19.07.2019

ČR: Institut pro památky a kulturu, provozovatel redakce PROPAMÁTKY, se v červnu 2019 stal oficiálním členem Europa Nostra. Evropská síť sdružuje více než 250 neziskových organizací a dlouhodobě upozorňuje na hodnoty a význam kulturního dědictví.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Památky
Co se děje
18.07.2019

BERLÍN: V rámci loňského Evropského roku kulturního dědictví iniciovalo několik mezinárodních organizací tzv. Berlínskou výzvu. Jejím cílem je zachování hmotného i nehmotného kulturního dědictví dalším generacím.

Celá ČR, zahraničí
Ostatní, Památky
Co se děje
18.07.2019