Po velké válce – nová Evropa 1918 – 1923
PRAHA: Dnes 15. 10. polský místopředseda vlády a ministr kultury prof. Piotr Gliński otevře v Praze venkovní výstavu, která je věnována obnově Evropy po 1. světové válce. Výstava, kterou připravila Evropská síť paměť a solidarita ve spolupráci s historiky z několika zemí, je snahou syntézy bouřlivých začátků meziválečného dvacetiletí, se zvláštním zaměřením na středovýchodní Evropu.
Mezinárodní turné venkovní výstavy, Praha: 15. října - 12. listopadu, Park Indíry Gándhíové (Praha 6, roh s ul. Technická)
Více než 200 archivních i multimediálních materiálů - fotografií, dokumentů i individuálních příběhů lidí z daného období sestaví příběh o novém začátku regionu. Výstava představí rozsah politických změn, jež se odehrály v letech 1918 - 1923 v Evropě, jejich vliv na současnou mezinárodní politiku a rovněž různé projevy současných národních vzpomínek na ono období.
První světová válka zcela změnila středovýchodní Evropu. Na rozvalinách čtyř starých impérií povstalo mnoho nových států a téměř všechny hranice byly nově vytyčeny, často v průběhu pokračujících vojenských konfliktů, z nichž některé trvaly dokonce až do roku 1923. Po utrpení velkých ztrát se region začal obnovovat a modernizovat. Vznikla nová Evropa. „Výstava se zabývá touto významnou událostí o století později a dává příklad, proč je dnes důležité chápat nejen druhou světovou válku, ale rovněž středovýchodní Evropu“ říká Prof. Barbara Kirshenblatt-Gimblett, jedna z konzultantek výstavy, zatímco Prof. Jan Rydel, koordinátor polské strany v ESPS doplňuje: "Projekt umožní návštěvníkům poznat minulé události, jejich následky a rozmanitou citlivost a paměť států střední a východní Evropy."
Výstava bude mít podobu bílého a stříbrného pavilonu ve tvaru krychle a přiláká publikum svým originálním designem. Výstavní prostor bude uspořádán jak na vnitřních, tak na vnějších stěnách konstrukce. Výstava vypráví příběh o vytváření nového politického řádu. Kontrast mezi starým a novým je utvořen pomocí dvou materiálů - tvrdé oceli kontrastující s lehkou světlou tkaninou, říká Andrzej Jaworski z architektonického studia Jaz Plus Architekci, které projektovalo výstavu.
Otevření výstavy bude 15. října doprovázet večerní debata v Knihovně Václava Havla (19:00) nazvaná „Po velké válce: paměť Evropy 1918 - 1923“. O pokusu propojení národních pamětí, ve snaze najít společný nadnárodní diskurz a na téma zrození nové Evropy budou diskutovat prof. Attila Pok (Maďarsko), prof. Jan Rydel (Polsko) a PhDr. Oldřich Tůma (Česko). Debatu bude moderovat ředitel Knihovny Václava Havla, Michael Žantovský.
Více informací o projektu, skupině expertů a výstavě lze nalézt: www.enrs.eu/afterthegreatwar.
Celá zpráva zde
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818