Opava má první venkovní piano. Stojí v univerzitním kampusu v Hauerově ulici.
OPAVA: Studenti, zaměstnanci Slezské univerzity, Opavané i návštěvníci slezské metropole – ti všichni mají možnost preludovat na prvním venkovním pianu umístěném v novém univerzitním kampusu v Hauerově ulici. A nejen to. Skladbám mohou třeba jen naslouchat, a to v pohodlné sedačce umístěné poblíž piana.
Zásluhou pedagogů a studentů oboru Multimediální techniky v intravilánu kampusu tak vznikl krytý odpočinkový prostor pro všechny, kdo mají zájem nadechnout se univerzitní atmosféry v krásném prostředí.
Piano má stejně jako lidé svůj příběh. Vyrobili ho v Klavírním domě Václava Kafky v Děčíně v prvorepublikových časech. Kolik mělo majitelů, to je jeho tajemství. Jeho předposlední majitelkou však byla paní Špiláčková z Jakartovic Deštného. Stávalo na verandě jejího rodinného domu a hrávala na něm její vnučka. Pak se ho majitelka rozhodla prodat pomocí inzerátu.
Když si ho Martin Petrásek, vedoucí oboru Multimediální techniky, přečetl, dlouho neváhal. S majitelkou se domluvil na ceně a se svými studenty na jeho převozu. Prvorepublikové piano je však ušlechtilý nástroj, proto jeho přesun nebyl jednoduchý. „Na radu odborníka jsme jej museli na vozíku položit tzv. na záda, aby se nepoškodila rezonanční deska. Podařilo se nám to, piano je v dobré kondici, jen ho ještě potřebujeme naladit, aby bylo stoprocentní,“ říká Martin Petrásek.
O prvorepublikový kousek se pedagogové i studenti míní dobře starat. „Při prvních mrazících či nepřízni počasí ho přestěhujeme do kinosálu,“ pokračuje Martin Petrásek. Podle jeho slov piano některé studenty i zaměstnance již přilákalo a stále láká. Pak se venkovním prostorem nese hudba. A protože je zde dobrá akustika, tóny se příjemně odrážejí a nerezonují. „Když sedím v pracovně, otevřu okno a někdo začne hrát, vzniká hezká atmosféra,“ usmívá se Martin Petrásek, který se pořízením piana přidal k celostátnímu projektu piananaulici.cz.
Kdokoli má tedy zájem, může si přijít na piano zahrát, nebo jen hudbu poslouchat. Veřejnost může bez obav vstoupit do dvora univerzitního kampusu Hauerova 4 brankou z ulice Mírová, a to každý všední den od 7:00 do 21:30 hodin.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818