Nové číslo časopisu TĚŠÍNSKO
ČESKÝ TĚŠÍN: Ve středu 20. prosince 2017 vyšlo druhé a poslední letošní číslo vlastivědného časopisu Těšínsko. Jeho vydavatelem je Muzeum Těšínska a zmíněné číslo uzavírá jubilejní 60. ročník jeho existence. Tentokrát jsou do něj s ohledem na srpnový žhářský útok na dřevěný kostel Božího těla v třinecké části Guty zařazeny také články věnované tomuto dnes již bývalému svatostánku nevyčíslitelné hodnoty a zároveň jednomu ze symbolů historie Těšínska.
Fotografie zvonu z roku 1565, jednoho ze tří, které také padly za oběť plamenům, zdobí i obálku nejnovějšího čísla.
„Dohledu orgánů státní památkové péče nad spáleništěm a okolnostem přípravy vědecké rekonstrukce obnovy stavby v širším kontextu se věnovala památkářka Romana Rosová. Kampanologicky zaměřený příspěvek Tomáše Foldyny sumarizuje základní údaje o třech zvonech, které byly zničeny zhoubným požárem.
Přehled epigrafických artefaktů s vazbou na mimořádně cenný mobiliář kostela předkládá historik David Pindur. Jejich ztráta je z hlediska stáří, typologické pestrosti i množství situovaného na malém prostoru obzvlášť bolestivá. S problematikou volněji souvisí také přehled díla známého kulturního, osvětového a vlastivědného činitele Jaroslava Zahradníka (1890 – 1977) uloženého v uměleckohistorické sbírce Muzea Těšínska, kde se mj. nachází jeho zde publikovaný akvarel zachycující gutský kostel v roce 1953,“ poznamenává historik Muzea Těšínska Radim Jež.
V aktuálním čísle se dále nachází například příspěvek Janusze Spyry, který se v seriálu věnovaném osobnostem těšínského dějepisectví tentokrát soustředí na dílo slezského kronikáře Jakuba Schickfusse. Osudy dřevěného kostela ve Vratimově, který byl na začátku 19. století nahrazen zděným, přibližuje Martin Slepička. České a německé učitelské organizace působící ve Frýdku a okolí před rokem 1918 představuje Marzena Bogus. Specifický typ lidového horského obydlí popsal na příkladu tzv. kurloku z Košařisk (č. p. 10) etnograf Petr Liďák.
Z kratších příspěvků vybíráme pojednání o Ondrášovských slavnostech v Janovicích, stálé expozici k dějinám Bohumína, svědectví pamětního spisu z roku 1934 nalezeného v letošním roce v základním kamenu bývalé české školy v Nýdku-Hluchové či vzpomínku na nedávno tragicky zesnulou historičku a archivářku Blaženu Przybylovou.
Časopis je za 100 Kč ke koupi v pobočkách Muzea Těšínska, prostřednictvím e-shopu na našich internetových stránkách či k objednání elektronicky na michaela.piechova@muzeumct.cz.
Iva Lupková, PR a nová média, tisková mluvčí Muzea Těšínska
737 327 965, 734 284 589
iva.lupkova@muzeumct.cz
www.muzeumct.cz
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818