PARDUBICE: Východočeské muzeum v Pardubicích a Zámek Pardubice v loňském roce přivítaly více než 136 tisíc návštěvníků. Výstavy a bohatý program přitáhly o 26 tisíc lidí více než v roce 2016. Je to zatím vůbec nejvyšší návštěvnost, kterou muzeum zaznamenalo.
„Zámek Pardubice je jednoznačně nejatraktivnějším objektem ve vlastnictví Pardubického kraje. Východočeské muzeum, které celý objekt spravuje, vyvíjí velké úsilí pro jeho propagaci a stále větší nabídku zajímavých programů,“ uvádí 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.
Počet návštěvníků výrazně roste druhým rokem. Rekordní je jak celková návštěvnost areálu, tak i samotného muzea. „Výstavy, expozice a jejich doprovodné programy včetně přednášek si loni užilo 66 tisíc lidí,“ říká ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. „Souhra národní kulturní památky a významného muzea nabízí mnoho témat a spojuje odbornou práci a péči o naše kulturní dědictví. Proto se muzejní i zámeckou dramaturgii snažíme koncipovat tak, aby si zde poučení i zábavu našel téměř každý,“ vysvětluje Libánek.
Táhly především nové výstavy a prohlídkový okruh rytířskými sály a kaplí Tří králů. Nejnavštěvovanější výstavou byly České korunovační klenoty na dosah, které loni navštívilo přes deset tisíc lidí, dále výstava lega a retrovýstava Tak jsme žili ve 20. století.
Kulturní program v režii muzea uspěl s novými i zavedenými akcemi. Velké oblibě se tradičně těšily Velikonce na zámku a Krajské dožínky, které loni navštívilo 11 tisíc lidí. „Divadelní festival Pernštejn(l)ove a dětský den se úspěšně zařadily mezi zavedené podniky jako je Pardubická muzejní noc. Letos chystáme druhý ročník netradičního maškarního večírku Paní pávová čeká,“ říká Kateřina Procházková, vedoucí úseku prezentace a služeb.
V areálu zámku se konala také řada akcí externích organizátorů, ty loni navštívilo 48 tisíc lidí. Velkou měrou se na tom podílel Sportovní park Pardubice, Pardubický festival vína a Pernštýnská noc.
Pardubický kraj má se Zámkem Pardubice velké plány v návaznosti na dva evropské projekty, které se začínají rozjíždět. „Jejich cílem je v několika příštích letech vyprofilovat tři hlavní funkce Zámku Pardubice – především ho prezentovat jako historickou pernštejnskou rezidenci, samozřejmě zároveň jako moderní muzeum a v neposlední řadě jako místo pro kulturní a společenské události. K tomu potřebujeme prostory, kde je nyní umístěna Východočeská galerie, a kde mimo jiné vyroste návštěvnické centrum a přestěhují se sem některé expozice. Zároveň se výsledně uvolní velký sál ve 2. patře paláce pro kulturní a společenské účely. Spolu s některými dalšími rekonstrukcemi musíme počítat s tím, že to na čas provoz na zámku omezí, ale výsledek bude stát určitě za to,“ dodal Roman Línek.
ČR: Digitalizace je jednou z oblastí, na kterou je možno využít dotaci ministerstva kultury z Národního plánu obnovy. Nedávno bylo rozhodnuto o výsledcích dvou výzev – digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek II. a výzvy na podporu rozvoje digitalizace, dokumentační a informační činnosti v oblasti vizuálního umění a architektury pro menší projekty nezřizovaných neziskových organizací.
HRADEC KRÁLOVÉ: O víkendu 22. - 24. března patřilo Divadlo Drak souborům mladého, poetického a experimentujícího divadla. Postupová přehlídka AUDIMAFOR i v letošním ročníku vydala to nejzajímavější, co se urodilo mezi divadelními soubory napříč Královéhradeckým krajem, ale i kousek za jeho hranicemi. Kvalitu zúčastněných inscenací potvrdila odborná porota – doporučení k postupu si odneslo hned několik souborů ve třech kategoriích, rozdávaly se ale i další ocenění.
VAMBERK, ČR: Něžná krása krajky se jemně snoubí s křehkostí nastupujícího jara i symboly velikonočního období… Zasnívám se v kuchyni nad chystanými dekoracemi k největším křesťanským svátkům v roce a automaticky si vzpomenu na Vamberk, město krajky. Snad by souhlasila i místní rodačka a etnoložka muzea krajky Mgr. Martina Rejzlová, která nás jejím příběhem i muzejními expozicemi provede. Zároveň v rámci redakčního cyklu Cestou na Seznam přiblížíme, jak se na listinu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR dostala i „Tradice krajkářství na Vamberecku“ a zda má nakročeno také na zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
ZLÍN: V Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně opět od března 2024 probíhají vzdělávací kurzy pro pracovníky kulturního a kreativního sektoru Zlínského kraje v oblasti manažerských, komunikačních a digitálních dovedností. Knihovna tak navázala na úspěšný projekt z minulého roku, kdy se v celkem 18 vzdělávacích kurzech proškolilo téměř 400 účastníků.