Národní galerie vydává průvodce výstavou Norberta Grunda
PRAHA: Průvodce Norbert Grund (1717–1767). Půvab všedního dne doprovází stejnojmennou výstavu, která veřejnosti poprvé přibližuje v celé šíři žánrovou tvorbu jednoho z nejvýznamnějších představitelů rokoka v Čechách. Národní galerie v Praze pořádá výstavu v paláci Kinských od 1. prosince 2017 do 18. března 2018 při příležitosti 300. výročí narození a 250. výročí úmrtí umělce.
Publikace v základních obrysech reflektuje Grundovo dílo, nastiňuje jeho východiska a naznačuje vývojovou chronologii jeho umělecké produkce. Také zaměřuje pozornost na Grundův mimořádně široký námětový i stylistický rejstřík. Samostatná kapitola je věnována sběratelství Grundových děl a jejich grafickým listům z ruky Jana Jiřího Balzera.
Grundova malba se vyznačuje spontánním rukopisem a prosvětleným koloritem, zahrnuje s výjimkou zátiší všechny malířské druhy. Motivicky i stylisticky čerpá z nejrůznějších zdrojů. Podněty z holandské a vlámské žánrové malby, impulzy z italského krajinářství i vzory francouzských galantních slavností malíř převedl a přetvořil do idylické, hravé polohy. Uměl evokovat atmosféru, lehce začlenit figury do kompozic svých obrazů, využít rozlehlosti a hloubky prostoru k překvapivému celkovému vyjádření.
Norbert Grund se umělecky vyškolil u svého otce Christiana Grunda, poté se odebral na cesty. Pravděpodobný je jeho pobyt ve Vídni; působení v Německu a Itálii není prameny podloženo. Do Prahy se vrátil nejpozději roku 1751, kdy se oženil s Ludmilou Illingerovou. Až do své smrti působil na Malé Straně jako člen tamního malířského cechu.
Spolehlivé časové zařazení jeho děl je velmi obtížné, ne-li nemožné. Stanovení přesnější linie Grundovy tvorby ztěžuje kromě absence datovaných děl také jejich velký počet, geografické rozptýlení, střídání různých malířských poloh a opakované umělcovy návraty ke stejnému námětu. Grund nejspíše pracoval pro volný trh a na bezprostřední objednávku asi jen ojediněle. Jeho díla byla oblíbená zejména mezi příslušníky středního stavu. Dalšími zákazníky byli také výkonní umělci nebo umělečtí řemeslníci a Grundovy obrazy se nacházely rovněž v klášterních a aristokratických sbírkách. Základem dnešní početné kolekce děl Norberta Grunda v Národní galerii v Praze byl velkorysý dar Josefa Karla Eduarda Hosera Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění.
Průvodce akcentuje zvláště Grundovu žánrovou malbu jako význačnou kapitolu jeho tvorby, v níž prokázal i svou zkušenost v zachycování postav. Rovněž jeho díla konfrontuje s obrazy, z nichž mohl čerpat inspiraci, a přináší možnost porovnat je se soudobou středoevropskou kabinetní produkcí. Ukázky uměleckého řemesla, které byly zachyceny v Grundových malbách, ilustrují rokokovou kulturu. Průvodce výstavou Norberta Grunda je spolehlivým pomocníkem na cestě k poznání světa plného tajemství, oplývajícího radostí z krásy i rafinovanosti detailů, který umělec ztvárnil na svých obrazech.
Marcela Vondráčková
Norbert Grund (1717–1767). Půvab všedního dne
160 stran, 127 reprodukcí, česko-anglicky
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818