neděle
19. listopadu 2017
Svátek slaví: Alžběta
© Logo společnosti



Na rozvoj základního uměleckého vzdělávání v ČR se zaměřila o.p.s. Portedo

ČR: Obecně prospěšná společnost Portedo vznikla cca před čtyřmi roky se záměrem podpořit rozvoj základního uměleckého vzdělávání v České republice. Činnost společnosti je vymezena třemi body Za prvé: Poradenství v oblasti přípravy, realizace a vyúčtování projektů základních uměleckých škol, konzervatoří, gymnázií, mateřských, základních a středních škol, za druhé: pomoc s propagací aktivit škol uvedených v bodě 1, za třetí vytvoření a správa informačních webových stránek pro umělecké vzdělávání. Jak se daří zámry plnit se ptáme ředitele společnosti MgA. Roberta Mimry. 

        

Autor článku: 
Ludmila Kučerová

I když se dá hodně vyčíst z webových stránek o společnosti Portedo, přesto Vás poprosím, abyste subjekt krátce představil, včetně služeb, které poskytujete či jste schopni zájemcům poskytnout

​Společnost Portedo vznikla v červenci 2013 a u jejího zrodu stáli ředitelé ZUŠ, učitelé a umělci. ​​V letech 2014 až 2016 se nám podařilo navázat spolupráci s 65 školami, během posledních měsíců přibylo dalších 16 partnerských škol. Společně jsme připravili projektové záměry Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti a Podpora digitálních technologií v uměleckém vzdělávání. Uspořádali jsme semináře a workshopy pro učitele (např. oblíbené workshopy dirigování), vytvořili jsme e-learningové kurzy a webové stránky Eurohudebka.cz, pořádáme koncerty a konference. V posledních měsících je takovou naší vlajkovou lodí organizace putovní výstavy haptických výtvarných prací. Výstava již navštívila čtyři města a další dvě do konce roku navštíví. „Spodním proudem“ naší činnosti je pomoc uměleckým školám s financováním jejich projektů.

 

Na webu je umístěna zmínka o Informační mediální kampani „Vzdělávání na ZUŠ je více než…“, jejímž cílem je posílit vnímání základních uměleckých škol jako nositelů kvalitního uměleckého vzdělávání, a to, aby se „zušky“ staly nedílnou součástí základní linie vzdělávání v ČR. Můžete nám přiblížit, jak je to přesně myšleno?

Myslím, že „de iure“ i „de facto“ jsou základní umělecké školy součástí formálního vzdělávání v ČR, mají své rámcové vzdělávací programy, Česká školní inspekce na jejich činnost pečlivě dohlíží. Veřejností a politiky však často takto vnímány nejsou. Z této nesprávné optiky pak vyvstávají reálné problémy. Například tehdy, když ředitel ZUŠ hledá dotaci na projekt. Pokud to bude investiční projekt – například přístavba koncertního sálu, učeben, nebo třeba výměna oken – tak s největší pravděpodobností zjistí, že na rozdíl od ředitele ZŠ nebo gymnázia, má velmi málo možností získat dotace nad rámec financí, které má přiděleny na základě normativu. Pokud ke škole není štědrý zřizovatel, pak je velmi těžké tyto investiční projekty realizovat. Hlavním tématem kampaně však nebude financování uměleckého školství, ale představení práce uměleckých škol na příkladech úspěšných učitelů a školních souborů.

 

A podařilo se kampaň rozjet, případně v jaké fázi jsou přípravy?

Kampaň plánujeme zahájit v roce 2018. Společnost EDUin nám připravila skvělou strategii kampaně, která bude stát na dvou pilířích – 1) propagace uměleckého vzdělávání jako celku a 2) propagace partnerských škol a uměleckého vzdělávání na regionální úrovni. V rámci kampaně zajistíme ambasadory z řad osobností (nejen z uměleckých oborů), kteří prošli uměleckým vzdělávání v ZUŠ. Budeme také „distribuovat“ statistická data, která zařadíme do obenějších souvislostí – potřeby pracovníh trhu, zařazení uměleckého vzdělávání do sociální struktury společnosti, definování kompetencí, které získají žáci uměleckých škol pro své mimoumělecké aktivity atd.

 

Portedo mimo jiné pořádá konference na téma umělecké vzdělávání v České republice. Můžete říci, kolik jich proběhlo, zda se připravuje další, a co je jejich smyslem?

Konference jsme uspořádali zatím dvě – v prosinci 2014 a v říjnu 2016. Další konferenci plánujeme v listopadu 2018 v Brně. Dvouletý cyklus se nám osvědčil. A co je cílem konferencí – především setkání s řediteli a učiteli partnerských škol. Snažíme se také otevírat nová témata, například robotika v uměleckém vzdělávání. Pokoušíme se reagovat na aktuální výzvy, od loňského roku je například velkým tématem inkluze v uměleckém vzdělávání. Po dvou pilotních konferencích bude brněnské setkání navazovat na pětiletou historii společnosti Portedo, můžeme stavět na vybudovaných kontaktech a věřím, že za sebou budeme mít start alespoň jednoho ze dvou našich připravovaných velkých projektů

 

Dovolte mi položit několik otázek obecnějšího charakteru

Je podle Vás škol umělecky zaměřených dostatek?

V letošním školním roce je u nás 488 základních uměleckých škol, na kterých studuje více jak 248 000 žáků. Podle statistik MŠMT se pohybuje podíl žáků ZUŠ vůči populaci dětí mezi 6 až 18 roky ve výši necelých 14 % až více jak 25 %. Je to kraj od kraje různé. Další žáci jsou v uměleckých oborech, akademiích múzických umění a dalších uměleckých školách.
V případě ZUŠ je to věc pohledu. Díky příznivé demografické křivce si učitelé mohou žáky na ZUŠ vybírat. Za předpokladu, že jsou k dispozici další možnosti (DDM, umělecké kroužky na ZŠ a gymnáziích), je to podle mého názoru optimální stav. Druhý pohled na věc říká, že by mělo být základní umělecké vzdělávání dostupné všem.

 

Změnily se ZUŠ po roce 1989?

Ano. ZUŠ se otevřely novým oborům, novým uměleckým stylům. Od roku 2012 jsou pro ZUŠ v platnosti rámcové vzdělávací programy, které dávají školám velkou svobodu v tom, co vyučovat. Součástí kurikula může být téměř libovolný umělecký obor. Vyučuje se multimediální a zvuková tvorba, výjimkou nejsou školní zvuková a grafická studia, na ZUŠ se tvoří animované i hrané filmy, otevírají se oddělení popu (jazzu, rocku…). Některé kraje začínají experimentovat s výukou seniorů na ZUŠ. Například v Praze je Akademie kultury a umění pro seniory součástí již 12 základních uměleckých škol.
Věřím, že jediná správná cesta je umělecké vzdělávání dále otevírat. Hledat nové přístupy a metody výuky, nebát se formativního hodnocení, další vzdělávání učitelů chápat jako příležitost k jejich rozvoji a léku proti rutině, technologie ve výuce využívat efektivně a s rozmyslem.

 

Podporuje umělecké školství dostatečně stát? A jaké další možnosti v získávání finančních prostředků školy mají?

Myslím, že umělecké vzdělávání je relativně dobře financováno. Tedy při srovnání s ostatními typy škol. Celkově je školství u nás stále podfinancované, ale snad je nyní společenská poptávka po lépe placených učitelích. Uvidíme.
Problém jsou však finanční možnosti pro aktivní školy nad rámec běžného provozu. Jak jsem již zmínil, zde je situace nevyvážená. Zatím jen na minimum výzev Strukturálních fondů EU základní umělecké školy dosáhnou. V ojedinělých případech ZUŠ využívají možnosti Visegrádských fondů, programu Erasmus+, grantů Ministerstva kultury. Prakticky nedostupné jsou Norské fondy a program Kreativní Evropa. Kraj od kraje ZUŠ více či méně využívají grantové výzvy obcí a krajů.

 

Jaká je podle Vás úroveň českého uměleckého školství a pedagogických pracovníků?

Pracovní nasazení mnoha učitelů je větší, než by odpovídalo jejich platu. V uměleckém školství potkávám odborníky, kteří perfektně ovládají svůj umělecký obor a jsou nadšenými pedagogy, kteří nepočítají ani čas, ani peníze. Na vedoucích pozicích naopak někdy potkávám osoby, jejichž kreativitu zadusila nadměrná byrokracie. Obávám se, že právě zbytnělé administrativní zatížení školství může nejen umělecké vzdělávání dlouhodobě poškodit. Efektivní management, využívání digitálních technologií v řízení škol (včetně nastupující umělé inteligence), kvalitní a „stabilní“ školská legislativa a fungující kariérní systém učitelů a ředitelů mohou umělecké vzdělávání uchovat v dobré kondici i pro příští generace.

 

Máte povědomost, jak si vede ČR v oblasti formálního uměleckého vzdělávání ve srovnání se zahraničím, nebo speciálně se státy EU?

Tak to je otázka spíše na členy Rady Asociace ZUŠ. Pokud vím, tak výborně funguje umělecké školství ve Finsku. Zde je umělecké vzdělávání rozkročeno do šíře – věkově není omezeno a přístup k němu má každý. Z východního bloku si Česká republika nejlépe uchovala systém vícestupňového uměleckého vzdělávání. Na Slovensku je financování ZUŠ již omezeno. Další východoevropské země mají podstatně nižší počet uměleckých škol na počet obyvatel v porovnání s ČR. V Německu mají umělecké školy na základní úrovni velmi různé podmínky město od města a spolková země od spolkové země. V dalších západních zemích jsou skvělé elitní umělecké školy na úrovni SŠ a VŠ, základní umělecké školství je hodně postavené na soukromé výuce, formálních uměleckých škol je v porovnání s ČR o řád méně.

 

Je něco, čím se může ČR chlubit, případně čím se může inspirovat?

Věřím, že systém uměleckého vzdělávání v ČR je to, čím se chlubit můžeme. Máme také velký počet profesionálních i neprofesionálních orchestrů a pěveckých sborů. K chlubení je jistě mimořádně hustá síť veřejných knihoven, kterou uvedl v život zákon č. 430 o veřejných knihovnách obecních z roku 1919. Máme Český rozhlas se stanicí Vltava. V ČR je 10 operních domů. Chlubit se můžeme nejen kvantitou výše uvedeného, ale i kvalitou – skvělými uměleckými osobnostmi, soubory, výjimečnými koncerty, představeními, výstavami.
Inspirovat se můžeme otevřeností západní společnosti, můžeme se učit lépe pracovat s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami a schopnosti spolupracovat.

 

PORTEDO o.p.s. - aktuální nabídka služeb: http://www.portedo.cz/aktivity2_cz.html

 

Mohlo by vás také zajímat...

AMSTERDAM - ČR: Dramaturgové jubilejního 30. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárního filmu IDFA, který se koná ve dnech 15. – 26. listopadu, zařadili do programu tři tuzemské tituly. Dokumenty Nic jako dřív a Švéd v žigulíku, do prestižní kategorie Masters byl vybrán kontroverzní snímek o prostějovském neo-nacistovi Svět podle Daliborka.

zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Živé umění
Co se děje
15.11.2017

STŘEDOČESKÝ KRAJ: Rada kraje zrušila záměr na sloučení příspěvkových organizací Rabasovy galerie Rakovník s Muzeem T. G. M. Rakovník, o němž rozhodla na začátku měsíce října ve složení bývalé koalice ANO, STAN, ODS a Nezávislí Středočeši.

Středočeský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Legislativa a ekonomika
Co se děje
14.11.2017

PRAHA: V posledních dnech bylo dokončeno dlouhodobé restaurování významné plastiky Rychlost od Jiřího Nováka, která se nachází před základní školou V Rybníčkách v Praze 10. Městská část nyní vyzývá obyvatele, aby posílali tipy na zajímavá umělecká díla, která by si péči také zasloužila.

Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Památky
Co se děje
14.11.2017

ČESKÁ REPUBLIKA: Česká televize připomene revoluční listopadové události sérií tematických pořadů. Vedle přímého přenosu z předávání Cen paměti národa nabídne premiérový dokument o Karlu Krylovi, příběh podle Arnošta Lustiga i oceňované snímky Kolja a Pouta. Po celý den se bude výročí věnovat také zpravodajská ČT24, jejíž program završí speciál Událostí, komentářů.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Knihy, literatura, média, Památky
Co se děje
14.11.2017