Na pěti zámcích natáčí Jiří Vejdělek komedii Poslední aristokratka
ČR: Nový celovečerní film Poslední aristokratka začal v těchto dnech natáčet režisér Jiří Vejdělek. V hlavní roli se představí Hynek Čermák, který ve filmu ztvárňuje potomka českého šlechtického rodu Kostků. Filmaři se nastěhovali na zámek Lemberk na Liberecku, postupně štáb využije i zámky Buchlovice u Uherského Hradiště, Rájec v okrese Blansko, Jaroslavice na Znojemsku a v půlce března natáčení skončí na zámku Milotice v okrese Hodonín. Dva dny stráví také v Praze.
Scénář k Poslední aristokratce na motivy knižních bestsellerů Poslední aristokratka a Aristokratka ve Varu spisovatele Evžena Bočka napsal Jiří Vejdělek, který už má za sebou jednu scenáristickou a režijní adaptaci bestlelleru. Vejdělkovu komedii Účastníci zájezdu podle úspěšné knihy Michala Viewegha vidělo v kinech přes 800 tisíc lidí, herecké výkony v tomto filmu ocenila i porota na MFF Tribeca v New Yorku. Tímto divácky nejúspěšnějším snímkem roku 2006 Jiří Vejdělek poprvé vstoupil do celovečerní hrané tvorby.
Příběh filmu Poslední aristokratka začíná na sklonku roku 1996 ve chvíli, kdy rodilý Newyorčan Frank (Hynek Čermák) získá díky svým šlechtickým předkům v restituci zpět dávné rodové sídlo – zámek Kostka. Hrabě František Antonín Kostka z Kostky, potomek emigrantů, se tak po více než čtyřiceti letech chystá s dcerou Marií (Yvona Stolařová) a temperamentní ženou Vivien (Tatiana Vilhelmová) na velký návrat do Čech. Mimochodem - křestní jméno Marie je v rodě Kostků prokleté, protože žádná z jejích jmenovkyň se nedožila více než dvaceti let. Čerství aristokraté jsou neznalí místních poměrů a nepolíbení českou realitou, někdejší vlast znají jen z vyprávění svých předků, záležitosti spojené s restitucí zámku pro ně řeší právní zástupce Benda (Vojtěch Kotek).
Po příjezdu rodina zjišťuje, že se zámek nachází ve stavu pozvolného rozkladu, stranou veškerého společenského dění. Jedinými stálými obyvateli Kostky jsou kastelán Josef (Martin Pechlát), bodrá hospodyně paní Tichá (Eliška Balzerová) a hypochondrický údržbář a zahradník pan Krása (Pavel Liška). Nejblíže v okolí, na sousedním zámku Hvězda, bydlí mladý šlechtic Max (Zdeněk Piškula) z početného rodu Launů. Zatímco osazenstvo Kostky pozvolna procitá z mátožného spánku porevolučních let, samotní Kostkovi stojí před těžkou volbou, zda generacemi vybudované sídlo prodat a vrátit se do Ameriky, nebo se pokusit Kostku zachránit. Ve filmu dále hrají Tatiana Pauhofová nebo Zdenka Procházková.
Filmaři natáčejí na širokoúhlý formát cinemaskopu, za kamerou stojí Vladimír Smutný. „Hlavní prostředí příběhu není rozhodně všední, protože být zámeckým pánem se nepoštěstí každému. O to reálněji musí ovšem filmová Kostka vypadat. Žádný ateliér, točit budeme ve skutečných historických objektech,“ říká režisér Jiří Vejdělek a dodává: „Mám k dispozici fantastické herce, které povedu k přesnému komediálnímu hraní, aby současná herecká generace přispěla k oživení tradice komediálního herectví v naší kinematografii.“ Kostýmní výtvarnicí filmu je Katarína Hollá a architektem Martin Kurel. Snímek uvede do kin 24. října 2019 distribuční společnost Falcon.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818