Miloš Štědroň v Divadle Bolka Polívky
BRNO: Skladatel, muzikolog, profesor Masarykovy univerzity a popularizátor hudební historie Miloš Štědroň patří k nejvýraznějším osobnostem českého hudebního života současnosti. Autor známých melodií z Balady pro banditu a hudby k dalším divadelním představením odhalí zájemcům v cyklu svých přednášek v Divadle Bolka Polívky zajímavosti o vzniku žánrů opery a muzikálu, zavzpomíná na tvorbu v divadle Husa na provázku a seznámí je s novodobými pojetími klasických oper.
MILOŠ ŠTĚDROŇ UVÁDÍ CYKLUS PŘEDNÁŠEK V DIVADLE BOLKA POLÍVKY:
Proč a jak vznikala opera - 26. 2. od 16.30
Proč po tridentském koncilu ve druhé polovině 16. století začala postupně vznikat hudebně scénický útvar založený jen na zpěvu a doprovodu nástrojů, zvaný opera? Jak se měnila v průběhu času? Kdy se stala celoevropskou záležitostí? To ukážeme na několika DVD a CD příkladech.
Proč a jak vznikal muzikál - 26. 3. od 16.30
Je muzikál "instantní" opera nebo jakési zlidovění opery? Je trestem opěře za její pýchu? Kdy vlastně datujeme počátky tohoto žánru? Je muzikál kromě toho, že má jiné a nové látky, jiný způsob zpěvu, větší syntézu slova, zpěvu a tance, než opera také hlavně odlišen prostředím a obecenstvem? O těchto tématech bude pojednávat přednáška věnovaná muzikálu. Hudba v Divadle Husa na provázku - 16. 4. od 16.30 Pár vzpomínek, písniček i hudebních situací z pohledu Miloše Štědroně, který pro toto divadlo tvořil hudbu. Základní tezí divadla Husa na provázku byla nepravidelná dramaturgie. Byla vždy platná? Nejen o tom se bude hovořit při ukázkách DVD a CD z produkce tohoto divadla.
Nové podoby klasických oper - 22. 5. od 16.30
Od 2. poloviny 20. století jsme svědky výrazného odklonu režisérů od původních východisek klasických oper. Dochází k převodům látek a libret do úplně jiných prostředí a někdy k naprosté proměně významu původního díla. Jak dalece je to oprávněné? Na ukázkách velkých soudobých operních režisérů Carsena, Marthalera, Radoka a dalších se posluchači přednášky dozvědí, zda je vůbec možné vytyčit nějaké hranice…
Prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc. (*9. 2. 1942) je český hudební skladatel, muzikolog a pedagog pocházející z Brna. Narodil se a vyrůstal v neobyčejně kulturním a hudbymilovném prostředí. Vystudoval muzikologii a bohemistiku na Filosofické fakultě University J. E. Purkyně v Brně a současně pracoval jako asistent v hudebně historickém oddělení Moravského muzea a vedl Malé divadlo hudby. Dále pokračoval studiem skladby a hudební teorie na Janáčkově akademii múzických umění. Později se začal uplatňovat jako skladatel. Získal místo na Ústavu hudební vědy Filosofické fakulty UJEP a po úspěšné habilitaci byl na již přejmenované Masarykově univerzitě jmenován profesorem.
Je autorem hudby k mnoha činohrám a filmům, spolupracuje mj. s brněnským Divadlem Husa na provázku a dalšími předními českými a slovenskými divadelními scénami. Komponuje orchestrální, komorní a vokální koncertní skladby a hudbu pro lidové nástroje. V koncertní tvorbě, často inspirované folklorem a hudbou starých období, zvl. gotiky a renesance, se projevila také Štědroňova důvěrná znalost technik Nové hudby z šedesátých let 20. století, jazzu a podobně. Při realizaci scénických hudeb i rozhlasových a jiných nahrávek svých skladeb často působil jako hudební režisér nebo se na nich též podílel jako dirigent či klavírista.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818