Marťan – recenze knížky Tam nahoře ovce nejsou
ČR: Nejpozději od ikonického díla Marťanská kronika od klasika žánru sci-fi Raye Bradburyho víme, že planeta Mars je obyvatelná. Ať v naší fantazii anebo za již dostupných technických prostředků. Bradburymu se povedlo cosi výjimečného: propojit technologickou vizi s psychologickou. Autor novely Tam nahoře ovce nejsou, k mému překvapení, směřuje ke stejné metě.
Nikdy nezapomenu na scénu z „Kroniky“, v níž pozemšťan potkává domorodého Marťana, který před jeho očima snaživě mění podobu podle jeho utkvělých představ, koho že to má před sebou. Pro mě to je obraz mířící do budoucna daleko za orwellovské vize Velkého bratra. Fantazie Edy Vlasáka je skromnější, o to však naléhavější. A vlastně i aktuálnější.
Vlasák neřeší nic menšího než schopnost dnešního lidstva si představit fantaskní možnost osídlení jiné planety. A pro zatěžkávací zkoušku této možnosti nabídl čtenářům svůj osobní příběh. Pochopitelně si nemůžeme myslet, že ústřední postava Lukáše je totožná s autorem, avšak jako každý poctivý autor v ní jistě rozpustil mnohé ze svých vzpomínek, emocí a myšlenek.
Aby bylo jasno: Lukáš s handicapem svého dlouhého života odlétá na Mars, kde je již očekáván jako další expediční člen stávající „marťanské“ komunity osadníků. Paralelní linií příběhu jsou velmi aktuální problémy a starosti už etablovaných „Marťanů“. Čtenářskou radost jistě vyvolá jejich autorský popis i lehce ironický úsměv nad tím, že i na Marsu zůstává psychologie osadníků skrz naskrz pozemská.
Vyzrazovat vlastní děj, v němž jsou promyšleně namíchány napínavé peripetie kritických momentů z života osadníků a vzpomínkové pasáže ze života Lukáše, není nutné. Podstatná je nosná idea celého příběhu, vycházející z pocitu, že člověk nemusí být zajatcem svého dosavadního života. Vždycky tu je šance i možnost, jakkoli fantaskní, jej změnit a tím i svým způsobem zachránit.
Eda Vlasák: Tam nahoře ovce nejsou (2018)
sci-fi / memoir
120 stran, velikost 12,4 x 19 cm
nakladatel: CrowdPress
Knihu můžete zakoupit a podpořit tím její vznik v předporodeji do 27.6. na www.ponozkynamars.cz
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818