pátek
29. března 2024
svátek slaví Taťána
© Archiv paní učitelky



Mám štěstí, že mohu pracovat s talentovanými žáky

Výtvarné umění a Dobruška jsou dvě "spojené nádoby". Do historie města se nesmazatelně zapsal světoznámý malíř František Kupka, který v něm strávil své dětství, z dalších osobností lze jmenovat malířku Věru Jičínskou nebo sochaře Josefa Adámka.  Bohatá je i současnost. Dobruška má tři stálé výstavní prostory, kde se průběžně prezentují malíři, sochaři, fotografové, ale i krajkářky nebo řezbáři z celého regionu. Ve výtvarném oboru Základní umělecké školy rozvíjí svůj talent osm desítek dětí a možná právě v jejich středu vyroste pod vedením nadšené učitelky Petry Žďánské další vynikající výtvarník. Mají k tomu směle nakročeno, o čemž přesvědčí i výstava v malém sále Společenského centra Kino 70 v Dobrušce, která začala  6. března.    

Autor článku: 
Dana Ehlová

Vedete výtvarný obor ZUŠ Dobruška. Co je předpokladem takové pozice?

Pracuju tady třetím rokem. Vystudovala jsem výtvarnou tvorbu pro střední školy na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Vlastně už tehdy jsem šla na vysokou školu s tím, že mým snem je jednou pracovat tady v Dobrušce. Takže to vyšlo a byla jsem opravdu nadšená.
K tomu mám druhý obor „společenské vědy“, ale já jsem zaměřena na výtvarku (úsměv).  Navíc jsem studovala v Praze starožitnictví, tento obor ale s mojí prací nesouvisí, je to jen můj koníček.

 

Bavilo vás kreslení odmalička?

Ano, odmalička. Od školky jsem chodila do základní umělecké školy k panu učiteli Bořkovi, a potom Kejvalovi -  ten mě přivedl k lásce k umění. Jsem tady odmalička a teď tu i pracuju. 

 

Jaké ilustrace se vám v dětství nejvíc líbily?

Mám ráda zvířata a především kočky, takže kdekoliv byl obrázek kočičky, tak mě to zaujalo. Pak, když jsem byla starší, tak mě fascinoval Amadeo Modigliani, který maloval lidi, portréty žen s dlouhým krkem a podobně. Takže přes parafrázování různých obrazů jsem se postupně učila malovat a kreslit.    

 

Navštěvujete galerie?

Ano, snažím se mít přehled o tom, co se děje na umělecké scéně, kdo kde vystavuje. Jeden semestr jsem studovala v Portugalsku a tam jsem navštívila spoustu galerií. Snažím se cestovat a vždy navštěvuju alespoň jednu galerii nebo muzeum, abych měla představu, co kde je, a kulturně se obohatila.

 

Dobruška má nejen velkou výtvarnou minulost, ale i současnost. Stačí jmenovat Františka Kupku, Věru Jičínskou, Aloise Beera, Josefa Adámka... V současnosti jsou ve městě tři stálé prostory pro výstavy - lapidárium, malý sál kina, knihovna. Považujete to za výhodu pro adepty výtvarného oboru?

Uvědomuji si to a jsem nadšená. Všichni mi vycházejí vstříc, když chceme s výtvarným oborem vystavovat, funguje výborná spolupráce. Myslím si, že celkově je Dobruška ideální, včetně možnosti studovat výtvarný obor na "zušce", kde je široký výběr materiálu a pomůcek pro výtvarnou činnost. 

 

Popište, prosím, jeden týden v činnosti výtvarného oboru ZUŠ?

Do výtvarky chodí zhruba osmdesát dětí - jsou rozděleny do osmi skupinek. Nejmladší děti, které sem chodí, jsou pětileté. První dva roky probíhá přípravka, kde se žáci seznamují s každým médiem, aby zjistili, co jim nejvíce vyhovuje a aby se všechno naučili. Skupinky jsou sestaveny tak, aby k sobě děti věkově odpovídaly, aby si rozuměly a fungovaly i jako dobrá tvůrčí parta.
Každé pololetí máme jedno dané téma, na kterém pracujeme vždy z různých úhlů pohledu. Věnovali jsme se už například tématům jako světlo, jídlo, koření nebo cesta. Teď pracujeme s tématem domov, takže se bavíme o tom, co je pro nás domovem: Zda je to právě moje postel v pokojíčku, nebo dokonce zeměkoule ve vesmíru. Na toto téma se zaměříme i v dalším pololetí a bude se týkat zvířat, domácích, čekajících na domov v útulku a podobně.

 

Co všechno máte ve škole k dispozici a můžete v rámci výuky využívat?

Zkoušíme všechna média. V přízemí školy využíváme keramickou dílnu, kde je velká pec. O prostor se tam teď ale dělíme s bubeníky, což je poněkud komplikace. Takže s hlínou pracujeme v učebně o dvě patra výš a pak výrobky přemisťujeme zpět dolů do pece. Dále kreslíme tužkou, uhlem, suchým pastelem a podobně. Věnujeme se i grafice – nejoblíbenější je linoryt a barevný soutisk, v dalším pololetí budeme používat techniku suchá jehla. Hodně malujeme, máme k dispozici i plátna a každý žák dostává možnost udělat finální malbu na plátno. Seznamujeme se s prostorovou tvorbou, tvoříme z keramické hlíny, chodíme ven fotografovat, jezdíme na výlety.

 

Jak dlouho lze výtvarný obor navštěvovat a co všechno se děti během docházky naučí?

Může sem chodit dítě od pěti let až po maturitu. Stejně tak jsem chodila do "zušky" i já – vybrali si mě ve školce a pokračovala jsem až do maturity.  

 

Baví děti objevovat nové techniky?

Některé děti jsou spíše kresebný typ, jiným vyhovuje malba a barevnost. Když máme koupený nový odstín barvy, hned ji potřebují vyzkoušet. Někdo preferuje akvarel, jiný akryl, někdo by jen ryl rydlem do lina. Mám pocit, že dětem dávám svým způsobem svobodu v projevu a je vždy na nich, jaké médium na dané téma zvolí, jak obraz bude nakonec vypadat. Každý pracuje jinak, a tak je v závěru každý obraz jiný a originální. To je opravdu zajímavé a děti to baví.

 

Nosí vám děti ukázat, co vytvořily doma?

Ano, často. Když jsem se jich po Vánocích ptala, co jim přinesl Ježíšek, tak mi spousta dětí řekla, že si přály plátna a barvy a opravdu je dostaly. To je dobře. 
Stává se, že samy objeví soutěže a už doma tvoří. Děti mi nosily obrázky s návrhy šatů a chtěly vědět, co si o tom myslím. Návrhy, které děvčata vymyslela, budeme posílat na Střední textilní školu do Ústí nad Orlicí, kde probíhá soutěž Mladý módní tvůrce. Žáci nosí z domova návrhy finálního obrazu, a ve škole diskutujeme a vybíráme, který návrh je nejvhodnější.

 

Chodíte s nimi na výstavy a do galerií?

Chodíme. Byli jsme ve Šternberku na přehlídce nejlepších prací žáků ZUŠ. Navštívili jsme v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře. V červnu tam pojedeme znovu na výstavu, v rámci které bude pro nás připravena galerijní animace. Byli jsme i na různých exkurzích, například v Kostelci nad Orlicí v tiskárně, aby děti viděly, jak se tiskne, navštívili jsme tam i imaginárium v Novém zámku. Malovali jsme v zámeckém parku. Ráda bych se žáky viděla i nově zrekonstruovanou a nedávno otevřenou Galerii moderního umění v Hradci Králové. 

 

Zmínila jste i fotografování, v Dobrušce je fotoateliér s více než stoletou tradicí.

A k nám dokonce chodí dcera současné pokračovatelky. Ve škole už bohužel nemáme k dispozici klasickou fotokomoru s potřebnou technikou. Využíváme tak telefony, digitální zrcadlovku a podobně. S pořízenými fotkami jsme pak dál pracovali, vytiskli, rozstříhávali a dělali koláže, malovali.

 

Účastníte se nějakých projektů či soutěží?

Hodně se účastníme soutěží. Posílám obrázky i do zahraničí, teď nedávno na mezinárodní dětské výtvarné soutěže do Bulharska a Běloruska. Na téma Můj domov tam posílají práce děti z celého světa - uvidíme, jak dopadneme. Talentované děti vytvořily kvalitní práce, tak jsem si řekla, proč je neprezentovat i v cizině. Posílala jsem obrázky i na mezinárodní dětskou výstavu do Lidic, budeme také usilovat o úspěch ve Šternberku na prestižní, vlastně největší, přehlídce ZUŠ v ČR. Zatím poslední ocenění získala Anička Matoušková, když jsme malovali na téma Šťastné stáří očima dětí. Také Dominik Slánský získal čestné uznání na soutěži Pode mlejnem, nade mlejnem v České Skalici. Z úspěchů dětí mám radost.

 

Uplatní se vaši absolventi na uměleckých školách?

Zatím všichni, kteří se hlásili na umělecké školy, se tam dostali. Letos úspěšně složila talentovou zkoušku Nikola Pilátová, která bude od září studovat grafický design na SŠPTP ve Velkém Poříčí.  Když vidím zájem žáka studovat na umělecké škole, tak ho individuálně připravuju k talentovým zkouškám nebo ke zkoušce z dějin umění. Vždy se zajímám, zda se chce někdo věnovat výtvarné výchově dál či hlouběji, a podle toho k dětem přistupuju. 

 

V čem se liší práce s dětmi v ZUŠ od běžné výuky?

Největší rozdíl oproti výuce v základní nebo střední škole je ten, že v "zušce" jsou pouze ti žáci, kteří se chtěli výtvarné tvorbě opravdu věnovat. Domnívám se totiž, že v běžné výuce jsou žáci, které výtvarná výchova nebaví a nezajímá. Mám tedy štěstí, že mohu pracovat s talentovanými, motivovanými žáky, kteří jsou velmi kreativní. Na výtvarnou činnost tady mají také více času a prostoru.

 

Pracujete i s dospělými?

V Praze vedu kurzy kreslení pravou mozkovou hemisférou a lekce malování, které občas probíhají i v Domě dětí a mládeže v Dobrušce. Takže učím i dospělé, kteří si většinou plní nenaplněné sny – celý život si říkali: "Až budu mít čas, zkusím kreslit."
To všechno mě moc baví, fakticky dělám to, co jsem vždy dělat chtěla. V Dobrušce máme báječný kolektiv, super děti. Děti to baví, mě to baví, nevím, co víc bych si měla přát.

 

A přání na závěr?

Věřím tomu, že vše jednou dobře dopadne a škola projde rekonstrukcí. My přitom získáme větší ateliér, v rámci kterého budeme mít i větší prostor pro keramiku. Právě toto téma se snad znovu otevřelo po nástupu nového pana starosty. Čekáme v naději, že jednou to třeba vyjde. 

 

Více informací:  http://www.zusdobruska.cz/vytvarny-obor/

 

 

     

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Digitalizace je jednou z oblastí, na kterou je možno využít dotaci ministerstva kultury z Národního plánu obnovy. Nedávno bylo rozhodnuto o výsledcích dvou výzev – digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek II. a výzvy na podporu rozvoje digitalizace, dokumentační a informační činnosti v oblasti vizuálního umění a architektury pro menší projekty nezřizovaných neziskových organizací.  

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Co se děje
27.03.2024

HRADEC KRÁLOVÉ: O víkendu 22. - 24. března patřilo Divadlo Drak souborům mladého, poetického a experimentujícího divadla. Postupová přehlídka AUDIMAFOR i v letošním ročníku vydala to nejzajímavější, co se urodilo mezi divadelními soubory napříč Královéhradeckým krajem, ale i kousek za jeho hranicemi. Kvalitu zúčastněných inscenací potvrdila odborná porota – doporučení k postupu si odneslo hned několik souborů ve třech kategoriích, rozdávaly se ale i další ocenění.

Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
27.03.2024

VAMBERK, ČR: Něžná krása krajky se jemně snoubí s křehkostí nastupujícího jara i symboly velikonočního období… Zasnívám se v kuchyni nad chystanými dekoracemi k největším křesťanským svátkům v roce a automaticky si vzpomenu na Vamberk, město krajky. Snad by souhlasila i místní rodačka a etnoložka muzea krajky Mgr. Martina Rejzlová, která nás jejím příběhem i muzejními expozicemi provede. Zároveň v rámci redakčního cyklu Cestou na Seznam přiblížíme, jak se na listinu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR dostala i Tradice krajkářství na Vamberecku“ a zda má nakročeno také na zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Vzdělávání
Články a komentáře
27.03.2024

ZLÍN: V Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně opět od března 2024 probíhají vzdělávací kurzy pro pracovníky kulturního a kreativního sektoru Zlínského kraje v oblasti manažerských, komunikačních a digitálních dovedností. Knihovna tak navázala na úspěšný projekt z minulého roku, kdy se v celkem 18 vzdělávacích kurzech proškolilo téměř 400 účastníků.

Zlínský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
25.03.2024