Lidová stavba Zlínského kraje
BYSTŘICE POD LOPENÍKEM: Dům č. p. 77 včetně stodoly, sloužící jako obecní muzeum v Bystřici pod Lopeníkem, byl vyhlášen Lidovou stavbou Zlínského kraje pro rok 2018. Toto ocenění, které kraj již od roku 2008 uděluje za příkladnou obnovu stavby lidové architektury, převzal v prostorách krajského muzea společně s finanční odměnou 50 tisíc korun od hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka starosta obce Bystřice pod Lopeníkem Martin Gavenda.
Slavnostní udílení moderovaly děti z Vizovjánku a hrála cimbalovka ze ZUŠ Morava.
„Všichni víme, že je daleko jednodušší a levnější něco zbourat a postavit nově než se pustit do opravy starého. Přiznejme si ale, že atmosféra starých stavení, které se podaří opravit tak, že vypadají jako původní, to je něco, čeho téměř nikdy nedosáhneme, když postavíme něco nového. Je to proto, že atmosféru netvoří jen vůně starých krovů a trámů, ale také historie, která je zde vepsána. Proto chci velmi poděkovat nejen dnešním vítězům, ale vůbec všem, kdo se do této záslužné a nelehké práce pustí," uvedl hejtman Jiří Čunek.
Dům č. p. 77 společně se stodolou a přilehlými pozemky zakoupila obec Bystřice pod Lopeníkem v roce 2015 od soukromého vlastníka, citlivě oba objekty zrekonstruovala a vybudovala zde obecní muzeum, ve kterém se občané, místní spolky i návštěvníci obce setkávají na kulturních a společenských akcích.
„Chtěli jsme, aby muzeum, které v opravených prostorách vznikne, bylo živé. Aby tam chodily naše děti ze školy a připravovaly tam Vánoce, Velikonoce, pletly tatary... A to se nám povedlo. Stodolu využíváme i k výstavám či k prezentacím našich šikovných lidí, kteří něco vytvářejí," přiblížil starosta Martin Gavenda.
Především stodola byla v havarijním stavu a hrozila její postupná devastace. Zodpovědným přístupem obce, která se rozhodla pro záchranu této památky, zůstane stodola zachována také pro další generace jako nositelka významných památkových hodnot.
Smyslem udělování uznání Lidová stavba Zlínského kraje je nejen ocenit vlastníky lidových staveb, kteří se zasloužili o jejich příkladnou památkovou obnovu, ale také motivovat ostatní k péči o toto kulturní dědictví. Nominované stavby posuzuje odborná hodnotitelská komise, jmenovaná Radou Zlínského kraje. Zohledňuje při tom především kvalitu provedených oprav, stupeň dochované autenticity, vlastní využití stavby i aktivitu jednotlivých vlastníků v oblasti péče o kulturní dědictví.
Celkem byly letos na Odbor kultury a památkové péče krajského úřadu podány čtyři návrhy na ocenění. Kromě vítězné stavby to byly rodinný dům č. p. 10 v Komárně (vlastník Jaroslav Měsíc), chalúpka Picúch Vlčnov č. 278 (vlastníci Milena a Zdeněk Ulčíkovi) a sušírna ovoce Rokytnice u Vsetína u domu č. p. 74 (vlastník Pavla Hrušková).
V předchozích letech Zlínský kraj ocenil tyto stavby: Vinohradnickou búdu ve Veletinách, Usedlost č. p. 6 v Komni, Soubor staveb usedlosti č. p. 18 zvané Šenk v Karolince, Vinohradnickou stavbu ve Veletinách – Staré Hoře, Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné, Venkovskou usedlost č. p. 37 ve Zlámanci, Domek č. p. 256 v ulici Říčanské ve Vizovicích, Usedlost č. p. 115 ve Vlachovicích a Usedlost č. p. 210 v Šumicích.
ZDROJ zprávy
ZDROJ foto
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818