Liberec hraje prim ve vztazích k Lužici
LIBERECKÝ KRAJ: V Euroregionu Nisa na severu Čech žijí vedle Čechů, Němců a Poláků také občané slovanské menšiny Lužičtí Srbové. Povědomí o této skupině ve veřejnosti je podle výzkumu studentek Francisky Diesnerové z Budyšína a Stefanie Sydoffové ze Zhořelce velmi malé. V jejich studentských pracích svou znalost potvrdilo jen patnáct procent obyvatel Liberecka. Zlepšit názory Čechů na obyvatele Horní Lužice se v poslední době daří liberecké knihovně a spolku SAL (Societas Amicuum Liberec). Ojedinělé méně úspěšné snahy jednotlivců jsou dnes přeměněny v systematicky plánované akce.
„Dříve jsme pořádali řadu akcí o Lužici, ale bylo to spíše v rámci Euroregionu Nisa. Vydali jsme třeba knížku o zdobení vajíček, typické tradici v Lužici. Výstava Vyhořelá země poukazovala na neblahý vliv dolů na území v německém pohraničí. Byly to i další výstavy nebo celá řada přednášek o Lužici, a to i Lužických Srbů jako Hany Budarové a Jurije Luščanského. Založili jsme také speciální oddíl literatury, kde jsou knihy i v lužické srbštině," hovoří o dřívější spolupráci ředitelka knihovny Blanka Konvalinková.
Na Liberecku udržoval po léta kontakty s Lužickými Srby Eduard Hošek, ale šlo spíše o zájezdy a přednášky. Přes osobní kontakty František Vydra z Chrastavy rozšiřoval informace o Lužici velmi intenzívně. O Lužici sepsal knihu „Tonoucí ostrovy.“ Především však liberecká knihovna pořádala přednášky a výstavy buď z vlastní iniciativy nebo z iniciativy příznivců Lužice.
V poslední době se společně s knihovnou věnuje už pravidelným vztahům s Lužicí spolek SAL, který připravuje systematicky plánované akce počínaje výstavami, zájezdy, četnými články a přednáškami o Lužici. Oba subjekty navázaly přímý kontakt s vrcholovou organizací Lužických Srbů Domowinou. Jednou z velmi úspěšných akcí v poslední době byla výstava lužicko-srbských krojů s přednáškou o Lužici manželů Moniky a Bernhardta Cyžových. Knihovna představila i drama Wodný muž.
V příštím roce liberečtí připomenou sedmdesáté výročí studia lužicko-srbských studentů na tamějším gymnáziu Rokem Lužice. Hlavním organizátorem je spolek SAL, který koordinuje výstavy v muzeu, galerii, městském úřadě a knihovně, dále koncerty a závěrečnou konferenci v roce 2020. Mimořádnou událostí Roku může být balet Krabat v provedení Ondřeje Vinkláta na scéně libereckého divadla.
Již dnes se může spolek chlubit zájezdy svých členů a příznivců na vánoční trh do Budyšína a během Velikonoc. Na jeho kontě je také výstava Via sacra. Snímky duchovních památek zachytili na fotografiích členové spolku na svých cestách po Lužici. K výročí gymnázia se uskuteční konference v Hejnicích a bude vydán sborník s příspěvky ještě dosud žijících absolventů gymnázia.
K předpokládanému většímu zájmu čtenářů knihovna „rozšíří akvizici lužicko-srbské literatury především s lužicko-srbským nakladatelstvím Ludowe nakladnistwo Domowina, nově zprostředkuje i Serbske Nowiny. "Pokusíme se rozšířit i materiály vhodné pro návštěvníky Lužice. Určitě zorganizujeme zajímavé přednášky i výstavy a přejeme si, aby z Lužice byly k nám návštěvy četnější. I díky spolku SAL budou styky s Lužicí podstatně bohatší,“ dokládá ředitelka knihovny. Liberec se tak stane na severu vedle České Lípy a Varnsdorfu místem, které nejenže seznámí Čechy s Lužicí, ale nabídne i slovanské menšině Lužických Srbů pomocnou ruku při rozvoji a propagaci jejich kultury u nás. Stane se tak na severu místem nejčastějších kontaktů a pořádání společných akcí.
A jak tyto aktivity vnímají ti, kterých se týkají - Lužičtí Srbové? "W sewjernych Čechach mamy hižo mnoho lět dobrych přećelow. W poslednim času je so nam poradźiło wuwiwać sylniše zhromadne dźěło, kaž na př. z přednoškami, wustajeńcami a ekskursijemi. Domowina kooperuje při tym z Libereckej knihownju a towarstwom SAL. Tuchwilu přihotujemy dźiwadłowe předstajenja a koncerty. Tole wobohaćuje mjezsobne kulturne žiwjenje," uvedla Claudia Knobloch z Budyšína.
Související článek: http://www.mistnikultura.cz/masarykovy-postoje-k-luzickym-srbum-objasni-jurij-wuschansky-z-budysina
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818