sobota
27. května 2017
Svátek slaví: Valdemar



Kultura a česká strategie udržitelného rozvoje

ČR: Oddělení pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády České republiky aktuálně připravuje Strategii udržitelného rozvoje Česká republika 2030. Dokument rezonuje se sedmnácti Cíli udržitelného rozvoje OSN 2015-2030, které vedle globálních cílů jako vymýcení chudoby a hladu zahrnuje i dílčí cíle týkající se místní kultury. Mezi ně patří například docenění kulturní rozmanitosti (cíl kvalitní vzdělání), podpora místní kultury prostřednictvím cestovního ruchu (cíle důstojná práce a ekonomický růst a odpovědná výroba a spotřeba) a zlepšení ochrany kulturního a přírodního dědictví (cíl udržitelná města a obce).

Autor článku: 
Martin Bernátek

Česká rozvojová strategie zahrnuje kulturu a tvorbu identity do klíčové oblasti „Lidé a společnost, které nám umožní uspět v 21. století“ s tématy jako práce, vzdělání, sociální nerovnosti, zdraví a udržitelná spotřeba. Aby do přípravy dokumentu byli zahrnuti zástupci a zástupkyně různých sektorů, uspořádalo ve čtvrtek 28. dubna 2016 Oddělení pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády diskusní kulatý stůl. Nejprve byly metodou tzv. world café shrnuty aktuální trendy v jednotlivých oblastech, poté následovaly diskuse ve skupinách nad možnými opatřeními a cíli.

Téma kultury a tvorby identity v diskusi velmi rezonovalo a díky tomu bude mít v chystané strategii větší význam, než jak vyplývalo z podkladového materiálu, kde byla kultura zmíněna jen několika větami, a nebyly jí určeny žádné strategické cíle. Částečně se dařilo vyvracet mechanické pojetí kultury jako pouhého automatického „dědictví minulosti“. Sofistikovanější debatu a odbornější formulace opatření ovšem omezovala účast zástupců z jiných oblastí (zemědělství, doprava, zdraví …) se kterými bylo třeba nejprve najít společný jazyk. Na druhou stranu, téma kultury se tak promítlo i do dalších oblastí. Například pod téma „důstojné práce“ bylo zahrnuto zvýšení respektu k profesím v oblasti kultury a také k dobrovolnictví. Potřeba rozvíjení tzv. kulturní gramotnosti, která koresponduje s klíčovou kompetencí „kulturní povědomí a vyjádření“ Evropského programu pro kulturu, byla zmíněna v oblasti vzdělání.

Z debat o kulturním dědictví vyplynula potřeba mít na zřeteli rovněž nehmotné kulturní dědictví, a také se soustředit nejen na zachovávání zděděného bohatství, ale i na jeho prezentaci a rozvíjení. Potřeba zaměřit se na budoucnost, inspirovat se v zahraničí a zajistit dostupnost kultury pro všechny platí pro podporu kreativity obyvatel ČR. Diskutéři také zdůrazňovali význam rodiny jako prvotního tvůrce lidské identity, v rámci strategie udržitelnosti by se kultura rovněž mohla stát pro rozvíjení vztah obyvatel republiky k místu a domovu. Důležitým cílem, který vyplynul z diskuse, je posilování respektu k vlastní kultuře jako předpokladu respektu k ostatním kulturám.

Strategii udržitelného rozvoje Česká republika 2030 by měla být Vládou schválena do konce roku 2016. Základní verze dokumentu bude pravděpodobně hotová na přelomu letošního srpna a září, kdy ji bude možné připomínkovat. Jako u každé strategie je ovšem zásadní její uskutečňování, které závisí na vůli a odhodlanosti politiků. I když je pro přípravu strategie důležité zapojení expertů, domnívám se, že při řešení problémů je nutné počítat s jejich politickým rozměrem. Analýza situace např. v udržitelné výrobě a spotřebě proto není možná bez analýzy fungování a účinků globálního kapitalismu. Podobně zvyšování nebo snižování sociálních nerovností, a s ní související míra asymetrie v dostupnosti kvalitních kulturních služeb, je politickou otázkou. Rozšiřování kulturní nabídky v ČR v posledních dekádách totiž nedoprovází rozšiřování její dostupnosti. Tento trend souvisí s potlačováním kvalitativního hodnocení kultury a upřednostňováním rétoriky nedotknutelnosti osobního vkusu. To zvyšuje riziko, že se kulturní služby stanou faktorem sociálního vyloučení, protože skutečně kvalitní kultura bude dostupná jen v metropolích skupinám s vyšším příjmem a s odpovídajícími kulturními kompetencemi a návyky. Proto je klíčové rozvíjet kulturní infrastrukturu na regionální a místní úrovni.

Podle Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 - 2020 zde máme hustou síť kulturních organizací různého charakteru. Regionální kulturní centra (divadla, kulturní domy) ale nedisponují dostatečným vybavením, odpovídající právní formou a dostatkem financí a know-how. Kulturní pracovníci a vzdělavatelé na místní úrovni nejsou důstojně zaplaceni a mají omezený přístup k aktuálním zahraničním poznatkům a metodám, jak zprostředkovávat a rozvíjet kulturní hodnoty, a jak začleňovat do kultury vyloučené skupiny. Zatímco počet zpřístupněných památkových objektů se zvyšuje, počet návštěvníků nepatrně klesá. Proto je jejich atraktivitu potřeba zvyšovat doprovodnými programy. I přes rovnoměrné rozložení kulturního potenciálu, klesá jeho využití se vzdáleností od krajských center. I přes opatření se nedaří využít kulturně-turistického potenciálu řady oblastí, přičemž v sociálně a ekonomicky zaostalých oblastech, například v Jeseníkách, jde často o jediné řešení udržitelného rozvoje. Investice do regionální kulturní infrastruktury jsou totiž nedostatečné. Na místní úrovni je třeba zlepšit hlavně podmínky pro volnočasové kulturní aktivity, využití lokálního kulturního potenciálu a jeho propojení s dalšími oblastmi pro povzbuzení místních iniciativ a komunitního života. Pro důstojný život je zásadní rozšiřování a zkvalitňování kulturní nabídky, zejména pro děti a seniory. Jak strategie regionálního rozvoje konstatuje, tato opatření se ovšem neobejdou bez posílení strategických a koncepčních nástrojů a přístupů k místnímu a regionálnímu rozvoji, a bez zvýšení reálného využívání strategických dokumentů a kvalitnějšího plánování. Proto je důležité, aby právě připravovaná Strategie udržitelného rozvoje Česká republika 2030 propojila existující strategické dokumenty, využila již formulovaných relevantních cílů a pomohla je uskutečnit.

Kulturu lze v perspektivní udržitelnosti pojmout také pomocí paralely s úvahami o reformě vzdělávání: není nutné kulturu omezovat na „povinné rozvíjení dědictví“ nebo „společenské vyžití“; péče o zděděné má smysl jen spolu s rozvojem kompetencí a postojů, které povedou k pochopení vztahu kultury k současnosti a nynějším společenským výzvám, a které rozvinou vyjadřovací schopnosti a tvořivost občanů. Ze strategických dokumentů a deklarací (Agenda 21 pro kulturu, Soulská agenda UNESCO, zprávy Eurydice a OECD, dokumenty EK, EP ke klíčové schopnosti č. 8), je zřejmé, že rozvoj tzv. kulturního povědomí a vyjádření významně přispívá k aktivnímu občanství a vzájemné spolupráci, posiluje schopnosti představit si lepší svět, vede k úctě k rozmanitosti, vytváří příznivé předpoklady k sociálnímu a mezigeneračnímu dialogu a dalším schopnostem a oblastem, které tmelí společnost.

Mohlo by vás také zajímat...

BRNO, JIHOMORAVSKÝ KRAJ: Brno chce spolu s Jihomoravským krajem založit regionální filmový fond, který bude finančně podporovat filmovou tvorbu. Oznámil to 24. 5. primátorův náměstek zodpovědný za kulturu Matěj Hollan (Žít Brno). Podle něj by fond mohl začít působit příští rok. Spadat bude pod Filmovou kancelář Brno, která vznikla letos počátkem roku.

Jihomoravský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Legislativa a ekonomika
Co se děje
26.05.2017

ČR: Ve spolupráci s Nadačním fondem FILMTALENT Zlín a Zlín Film Festivalem vychází dosud nejkompletnější sbírka filmů Hermíny Týrlové, jedné ze zakladatelských osobností českého animovaného filmu. Jedinečná kolekce tří DVD s 36 snímky mapuje všechny fáze její režijní dráhy.

Celá ČR
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
26.05.2017

PRAHA: Slavnostní zahájení výstavy Má vlast cestami proměn se letos neslo ve znamení klobouků. Téměř dva tisíce účastníků přivítaly se vší grácií 9. ročník výstavy s jeho devadesáti sedmi proměnami. Letos poprvé má výstava třináct partnerských krajů. Vystavují obce, města, spolky a soukromí majitelé z celé ČR. 

Celá ČR, Hl. m. Praha
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly
Nepřehlédněte
26.05.2017

KRÁSNÝ DVŮR: V úterý 23. května byla slavnostně završena obnova Novogotického templu v parku zámku Krásný Dvůr. Jedná se o vůbec první novogotickou architekturu na českém území a zároveň nejstarší rozhlednu ve střední Evropě. Veřejnosti bude stavba s vyhlídkovým ochozem zpřístupněna od 27. května. Celková obnova přesáhla částku 20 milionů korun a byla podpořena z Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru.

Celá ČR
Cestovní ruch, Památky
Zpráva týdne
25.05.2017