Na programu budou totiž nejdříve zimní práce a v areálu bude panovat čilý ruch. Obyvatelé na venkově se dříve během zimního období zabývali tradičními domácími pracemi. Za pomoci koní se sváželo dřevo, štípaly se šidele na opravu střech a v chalupách se předlo, paličkovalo a dralo peří. V jedné ze světnic se bude také péct první vánoční cukroví. Pro kreativní děti budou připravené i výtvarné dílničky - nechte se překvapit!

Muzejní tým připravil navíc na tento den Zimní trh, který bude mít letos ve skanzenu premiéru. Ve vesnici, která pochází z oblasti Stiftland u hranic k Chebsku, vznikne malé tržiště. S výhledem na město Nabburg zde bude návštěvníky očekávat předvánoční atmosféra. K naladění budou ve vstupní hale hrát stolní harfistky a později na trhu zazní lidová hudba Muzikantů z Nabburgu.

Místní spolky, řemeslníci a výrobci z regionu i ze sousedních Čech se postarají o pestrý sortiment. Zahradnický spolek bude vázat adventní věnce, truhláři přivezou výrobky ze dřeva, košíkářské zboží, budou zde k mání vánoční ozdoby, svíčky, originální kousky pletené i šité. Kdo hledá malé dárky, určitě zde něco vhodného najde: vyberete si voňavá přírodní mýdla, zdobené medové perníčky, lahvinku likéru nebo delikatesy do kuchyně?

Občerstvení samozřejmě také nesmí chybět a vůně punče, svařeného vína a dobrot z grilu pozve návštěvníky k příjemnému ukončení dne s rodinou a přáteli…

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Pro turisty z ČR máme veškeré informace ve formě textu nebo audioguide v češtině a lze si je pomocí QR kódů a čtecích aplikací stáhnout na chytré telefony. Skanzen se nachází ve venkovské části města Nabburg. Příjezd po dálnicích A 93 směrem na Mnichov nebo po A6 směr Norimberk, po sjezdu je cesta vyznačena tabulkami „Freilandmuseum“.

Vstup do skazenu s muzejní vstupenkou, parkování je zdarma.

PÍSEK: Zdravíme v dušičkovém čase příznivce Prácheňského muzea a dovolujeme si vás pozvat na přednášku Jak mu dřeva a hlína povídaly, kterou pronese ředitel muzea PhDr. Jiří Prášek ve čtvrtek 3. listopadu od 16 hodin. Řeč bude o chýnovském rodáku Františku Bílkovi (1872 - 1941), jehož stopadesáté výročí narození si právě připomínáme. Byl to všestranný umělec, mystik, symbolista a výrazná tvář českého sochařství konce 19. a první poloviny 20. století. Mimoto se zapsal do historie také jako malíř, grafik, keramik, architekt, spisovatel a filozof, velmi ovlivněný silnou vírou v Boha. V Písku po něm máme krásný reliéf v Heydukově domě, Pomník legionářům na Mírovém náměstí je dílem jeho bratra Antonína. Pokud patříte k zájemcům o tuto pozoruhodnou osobnost, nenechte si navíc ujít ve středu 2. 11. ve 22,05 na ČT Art dokument, který je rovněž uváděn v souvislosti s výročím narozením. Bude vysílán pod názvem „V hlavě Františka Bílka“.

Hezké podzimní dny a zvu do Budějovic!

První neděli v říjnu 2.10. se bude konat den původních plemen domácích zvířat. Patronát nad touto akcí má spolek pro zachování starých plemen GEH. Ve skanzenu chováme kozy, ovce, krávy, prasata, koně i drůbež. Mimo nich bude k vidění spousta dalších zvířat jako alpaky nebo chovní králíci. Mimoto bude probíhat i prodej různých produktů jako sýrů z kozího mléka a včelařských specialit. Pro děti bude v nabídce také kreativní dílnička – tentokrát se bude vyrábět z kožešinek.

V neděli 9.10. proběhne výlov muzejních rybníků. Ryby se budou počítat, vážit a třídit. Velké kapry nabídneme k prodeji a ty menší přemístíme do rybníků na přezimování. V historickém mlýně si navíc můžete prohlédnout interaktivní výstavu k tématu rybníkářství v Horní Falci. Rybníky zde patří k zemědělství a chov kaprů je výnosným odvětvím. Děti si tentokrát mohou z vrbových proutků a sena vytvořit ryby, které si mohou odnést domů.

Následující neděli 16.10. pak pořádáme tradiční Posvícenský trh, na kterém lze pořídit krásné a originální dárky. Řemeslníci přivezou keramiku, košíkářské zboží, výrobky ze dřeva, vlny a šité zboží. Také zdejší farmáři mají po sklizni čerstvé dobroty – marmelády, šťávy, likéry, koření a bylinkové čaje. Místní zahradnický spolek bude vyrábět podzimní dekorace z přírodních materiálů a ochutnat můžete také čerstvě lisovanou jablečnou štávu. Pořídit se zde dá spousta užitečných věcí jako krmítka a budky pro ptáčky nebo hmyzí obydlí, přírodní mýdla a další milé věcičky pro radost. Součástí akce je také velká výstava jablek za přítomnosti pomologů. Snahou je zachování původních odrůd ovocných stromů a získáte zde tipy přímo od odborníků. Děti se mohou těšit na malý kolotoč.

Prohlídku skanzenu lze spojit s příjemnou procházkou barevnou podzimní přírodou. Každou neděli bude samozřejmně postaráno i o občerstvení. Muzejní pekař peče v jednom ze selských dvorů chléb a nabídne i různé druhy pečiva. V hostinci dostanete správnou bavorskou svačinu a pivo.

Pro návštěvníky z České republiky jsou údaje o stavebních skupinách a jednotlivých budovách k dispozici také v češtině. Za pomoci vhodné aplikace v chytrých telefonech anebo tabletech si lze z QR kódů stáhnout informační texty.

Špičkovou fotografickou tvorbu českých i zahraničních autorů, na kterou se festival specializuje, si budete moci letos užít s tématem „Proti proudu“. Proti proudu času,
proti očekáváním a představám společnosti, proti zažitým způsobům a formám fotografického zobrazování, proti tradici a konvenci. Jít proti proudu často znamená
jít do určitého rizika, do podniku s mnohdy nejistým výsledkem i co se týká ohlasu veřejnosti a společenského docenění.

Představitel Slovenské nové vlny a hlavní hvězda letošního ročníku Miro Švolík vystavuje v Městském muzeu Blatná své ikonické práce z osmdesátých let dvacátého století spolu s díly z doby nedávno minulé. Právě Miro Švolík svou imaginativní tvorbou z první poloviny 80. let nabourával zaběhlý pohled na tehdejší fotografii. Tato výstava navíc není omezena dobou trvání Blatenského fotofestivalu, ale potrvá až do 6. 11. 2022.

Fotografický cyklus Nová Sedlica Pavla Vavrouška zachycuje život v nejvýchodnější osadě bývalého Československa v 80. letech 20. století. V době, kdy se takřka nelišil od několika desítek či stovek let nazpět. Soubor fotografií uvidíte ve Starém paláci zámku Blatná po takřka čtyřicetiletém odpočinku v archivu.

Fotografka a vizuální umělkyně Jolana Havelková představí v kapli sv. Michaela soubor Řeky, ve kterém po tři roky portrétovala české a moravské toky. V Kulturní kavárně Železářství U Šulců si budete moci prohlédnout okouzlující fotografie z 60. až 80. let od Pavla Hudce Ahasvera, který stál vždy tak trochu bokem. Na fotofestivalu se také představí dvě fotografické školy. Pražská škola kreativní fotografie a Liberecká škola fotografická.

Přednáškový program uvede kromě vystavujícího Miro Švolíka ještě Igora Malijevského a Tomáše Pospěcha, který pohovoří o knize Josefa Koudelky: Deníky. V rámci Otevřené scény se těšte na práce 30 dalších fotografů a doporučujeme navštívit rovněž i Ozvěny Fotojatek, které do Blatné přináší moderátor Blatenského fotofestivalu Honza Flaška.

www.plantaz-blatna.cz, www.fotofestival.cz

„Základní dokument Charty 77 podepsalo u jeho zrodu celkem 241 signatářů, byli mezi nimi básníci, filozofové, překladatelé, představitelé undergroundové kultury, dělníci, bývalí politici, osobnosti napříč konfesemi i různými politickými názory“, vysvětluje kurátorka Zuzana Brikcius. Neohrožený postoj zástupců různých myšlenkových škol a jednoznačné vyjádření odporu proti vládnoucímu komunistickému režimu vyvolaly v demokratické západní Evropě i v USA vlnu solidarity a podpory. Zcela nepochybně v tom sehrály neocenitelnou roli světově proslulé osobnosti, které Prohlášení sestavovaly. Byli to první mluvčí Charty 77 - humanistický filozof Jan Patočka, dramatik a spisovatel Václav Havel a bývalý politik Jiří Hájek. Komunistický režim zuřil a spustil ve všech ohledech nelítostnou kampaň proti signatářům.

Do Rakouska se vystěhovalo na dvě stě disidentů, často s celou rodinou, a většinou i v zemi natrvalo zůstali. Přišla i řada umělců. Patřil mezi ně jeden z nejvýznamnějších českých herců, který obohatil tým vídeňského Burgtheateru Pavel Landovský. Významného dramatika a spisovatele Pavla Kohouta následoval syn, malíř Ondřej Kohout se svou ženou Evou Vonešovou, rovněž malířkou. Básník, filozof a výtvarný umělec Eugen Brikcius dorazil na začátku ledna 1980. Ve Vídni se usadili i malíř Otakar Slavík, budoucí člen Künstlerhausu, a fotograf Abé Libánský s rodinou. Malíř Zbyněk Benýšek založil kulturní exilový časopis Paternoster.

Na výstavu Múzická Vídeň byli vybráni tři umělci. Všichni, včetně autorky a kurátorky výstavy Zuzany Brikcius, jsou vyznamenáni Ministerstvem obrany ČR pamětním dekretem a odznakem za odboj a odpor proti komunismu. Stali se tudíž veterány třetího odboje. Ondřej Kohout proslul svými silně pointovanými figurativními obrazy, které s nadsázkou a často se zničující ironií komentují naše dasein. Ve Vídni se stal členem Künstlerhausu. Tvorba Evy Vones (Vonešové) se vyznačuje výrazným smyslem pro poezii, jsou to básně v obrazech. Pro výstavu byly vybrány tituly zaznamenávající jednotlivé etapy v životě umělkyně, která ve svých obrazech artikuluje své touhy, sny i realitu. Básník a filozof Eugen Brikcius se zapsal do dějin českého výtvarného umění již v šedesátých letech minulého století jako autor filozofického happeningu a landartu dříve, než se tyto akce začaly zařazovat do kunsthistorických termínů.

Výstava bude otevřena od 8. 9. do 10. 12. 2022.

Richard Stipl (1968) se narodil v moravském městě Šternberk. V roce 1979 emigroval s rodiči do Kanady. V letech 1988–1993 studoval malbu na Ontario Colledge of Art v Torontu a získal prestižní kanadskou cenu Governor General’s Award (1992). Na začátku devadesátých let se vrátil do České republiky, do rodného Šternberka, kde se podílel na organizaci sympozií světového umění. Přednášel na VŠUP v Praze (2010) a New York Academy of Art (2011).

Richard Stipl se na počátku své tvůrčí kariéry profiloval jako malíř, poté se začal věnovat sochařství. Předlohou k jeho realizacím si je on sám, vyčerpávajícím způsobem se zaměřuje na neurčitou povahu a momentální paradoxy, které jsou neodmyslitelně spjaty s neustálým přetvářením sebe sama v průběhu celého života. Pro Stiplovy obrazy i sochařská díla je charakteristické, že nás nutí přehodnotit současné postoje a přístupy k tvorbě a konzumaci umění.

V současnosti Richard Stipl žije a tvoří v Praze a ve Šternberku, vystavuje po celém světě a je součástí mnoha významných veřejných i soukromých sbírek.

V týdnu od 13. do 20. 8. 2022 se více než 60 mladých dobrovolníků, tzv. mladých ambasadorů, zapojených do evropského projektu Hra o klima zúčastnilo kempu zaměřeného na obnovu mokřadů v NP Šumava. Akci pořádala organizace Na mysli ve spolupráci s Hnutím DUHA a Správou Národního parku Šumava.

„V ČR zmizelo v důsledku odvodňování a meliorací téměř 1 milion hektarů mokřadů, což je rozlohou ekvivalentem čtrnácti Národních parků Šumava. Tímto zásahem jsme razantně omezili důležité ekosystémové služby, které nám mokřady přináší. Patří mezi ně uchovávání zásob vody v krajině, podpora malého vodního koloběhu, ochlazování krajiny skrze výpar nebo třeba ukládání uhlíku v rašeliništích. V dnešní době stále viditelnějších důsledků klimatické změny ale tyto funkce potřebujeme spíše podporovat,“ říká Lukáš Linhart ze Správy Národního parku Šumava. „Z tohoto důvodu je co nejrychlejší obnova mokřadů velice důležitá. V rámci našeho projektu Život pro mokřady máme za cíl revitalizaci 2 000 hektarů, nyní jsme s 800 hektary zhruba v polovině. Proto velmi vítáme zapojení dobrovolníků. Ti nám pomáhají s pracemi na místech, kam se nedostane technika, kterou jinak při revitalizacích také využíváme,“ dodává Lukáš Linhart.

Mladí dobrovolníci během týdne postavili 11 dřevěných hrázek na odvodňovacích kanálech v říční nivě Teplé Vltavy. Mezi další práce patřilo zasypávání kanálů a roznášení mulče na revitalizované nivní louky za účelem podpory návratu mokřadní vegetace a dočasného snížení výparu. Vysekané části louky zároveň pomáhají silně ohroženým tetřívkům obecným, kteří otevřené plochy na loukách využívají jako svá tokaniště.

Doprovodný program nabídl účastníkům kempu exkurze do cenných lokalit Národního parku a řadu zajímavých přednášek pod širým nebem. Mezi ty nejpopulárnější patřila prezentace o rysech na Šumavě a exkurze do vlčího výběhu v Srní. Během týdne účastníci také natáčeli videa, která sdíleli na svých sociálních sítích, aby tak pomohli šířit informace o obnově mokřadů, klimatických opatřeních a ochraně biodiverzity nejen mezi své vrstevníky.

„Lidská činnost je společným jmenovatelem jak klimatické změny, tak i změn krajiny, například v podobě odvodňovacích kanálů a meliorací. Jedním z důsledků klimatické změny u nás v České republice je sucho a narůstající teplota; jen od roku 1961 zde průměrná roční teplota stoupla o 2 stupně Celsia. Lidmi odvodněná krajina situaci ještě významně zhoršuje a dostáváme se do zacykleného kruhu. Příroda sama ví nejlépe, jak se obnovit, musíme ji pro to však dát prostor,“ říká Stáňa Tomková z organizace Na mysli. „Cílem tohoto mezinárodního kempu na Šumavě tak bylo ukázat mladým lidem z různých koutů Evropy, jak můžeme být nápomocní při obnově původní krajiny a biotopů a názorně jim předvést, jak rychle se příroda umí zotavit a zregenerovat i z velice těžkých zásahů. Spolu s tím jim také umožnit přímo se na této aktivitě podílet. Právě možnost zapojit se a přispět vlastní prací a také příležitost vidět, jaké výsledky mají tyto práce dobrovolníků z předešlých let na vlastní oči, byly tím, co účastníci kempu oceňovali nejvíce,“ doplňuje Stáňa Tomková.

Podobných akcí se může zúčastnit každý v rámci Týdnů pro krajinu, které každé léto již 25. rokem organizuje Hnutí DUHA po celé České republice. V rámci mezinárodního programu Hra o klima pak mladé dobrovolníky čekají v příštím roce ještě podobné kempy v Bulharsku, na Slovensku a v Polsku.

Více info: Wilderness camp • Na mysli