pondělí
20. srpna 2018
Svátek slaví: Bernard
obálka knihy
© zdroj: http://www.nipos-mk.cz/



Kniha Malované opony divadel českých zemí má pokračování

ČR: Začátkem roku byla za účasti autorů a mnoha hostů slavnostně pokřtěna výpravná publikace Malované opony divadel českých zemí II, kterou vydalo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) za finanční podpory MKČR. Po sedmi letech od vydání prvního dílu, kdy byl veřejnosti poprvé představen souhrnný přehled známých i zapomenutých divadelních opon, se tak na světlo světa dostává další kniha, která tu první rozšířila o více než 230 nově objevených a zdokumentovaných artefaktů. Editorovi tohoto svazku PhDr. Milanu Strotzerovi jsme položili několik otázek a požádali ho o představení a přiblížení knihy pro čtenáře Místní kultury.

Autor článku: 
Irena Koušková

Jaká byla největší úskalí práce na knize? Jaké problémy s sebou neslo zpracovávání tohoto tématu a materiálu?

Nejtěžší nebylo, jak by se dalo očekávat, dobrat se informací o existenci malovaných opon, ani obstarání obrazového a dokumentačního materiálu, i když ani to nebylo vždy jednoduché. Nejproblematičtějším se ukázalo zajištění souhlasů ke zveřejnění od majitelů opon a jejich reprodukcí, žijících autorů opon, potomků autorů, na něž se vztahuje ochrana podle autorského zákona, a také od několika fotografů, kteří pořizovali fotodokumentaci opon. Nemálo opon je v majetku měst a obcí. Starostové nemohou sami bez souhlasu příslušného samosprávního orgánu takový souhlas podepsat, a tak to byla v mnoha případech zdlouhavá cesta k získání svolení k užití reprodukce díla v publikaci. Nabyli jsme pocitu, že nám to zabralo takřka polovinu veškerého času na přípravě knihy.

Mnohdy nebylo jednoduché pořídit fotodokumentaci opon, zejména těch, které byly srolovány na půdách bývalých hostinců či uloženy podobným způsobem na nejrůznějších místech. Bylo je zapotřebí vynést tzv. na světlo boží, zavěsit tak, aby se daly vyfotografovat, což vyžadovalo vždy součinnost party ochotných spolupracovníků.

Dokumentace opon připomínala namnoze detektivní pátrání. Řada opon není signována, pátrání po autorech, datech vzniku a někdy také po původních uživatelích nebylo vůbec jednoduché. Ne vždy se to zdařilo, a tak je řada opon označena termíny neznámý autor či nedatováno.

 

Jak probíhalo pátrání po oponách? Jakou roli v tom hrála Databáze českého amatérského divadla?

Dílem bylo cílené, a to ve spolupráci s Národním muzeem v Praze, Muzeem loutkářských kultur v Chrudimi, Moravským zemským muzeem v Brně a dalšími institucemi včetně divadel. Dílem pak šlo o jakýsi samovolný sběr. Hned po vydání první knihy v roce 2010 se nám ozvala řada míst oznamujících existenci malovaných opon. Bylo jim líto, že jejich opony nejsou v knize zachyceny. Postupně došlo k jejich zdokumentování. Při výjezdu do toho kterého místa jsme byli začasté upozorněni, že mají oponu také v obci o několik kilometrů dále. A tak se namísto jedné opony podařilo zdokumentovat další, o nichž jsme neměli tušení. Původně jsme uvažovali o tom, že bude kniha obsahovat 80 až 100 opon. Díky tomuto samovolnému lavinovému sběru se jich nakonec podařilo zaznamenat 230.

Role Databáze českého amatérského divadla tkví v tom, že veškeré obrazové a listinné materiály o oponách jsou v ní ukládány a průběžně doplňovány a zveřejňovány. Databáze byla tak zdrojem pro přípravu publikace. Ostatně její kmenoví pracovníci (J. Němec a M. Strotzer) a jejich spolupracovníci (J. Bláha, V. Šrámková, J. Valenta) mají lví podíl na zpracování knihy.

 

Můžete stručně srovnat první a druhý díl knihy? Najdou se i ve druhém díle mimořádně umělecky cenná díla? Případně v čem spočívá jejich hodnota?

Opony jsou v knize z roku 2010 uspořádány do kapitol členěných podle motivů zobrazovaných na oponách nebo podle jejich zvláštního svébytného užívání. A tak za obecnými pojednáními o fenoménu, jakým malované opony jsou, lze nalézt kapitoly věnované oponám zámeckých divadel, oponám s výjevy alegorickými, múz, mýtů české historie, vlasteneckými, krajiny, obrazů domova, života na venkově. Samostatné kapitoly dále tvoří veduty měst a obcí, opony ve službách scénografie, současná tvorba, malované železné opony a opony loutkových divadel členěné do dvou kapitol (putující loutkářské rody a rodinná loutková divadla).

U druhé knihy jsme nezvolili členění opon dle motivů či užití, neboť bychom se nutně opakovali. Zájemci o statě věnované motivickým okruhům či specifickým oblastem užití opon je naleznou v první knize, respektive na stránkách Databáze českého amatérského divadla. I s ohledem na pravděpodobné výhledové pokračování díla jsme zvolili abecední uspořádání podle míst, pro která byly opony pořízeny či pro která byly vytvořeny návrhy opon.

Stejně jako v první publikaci, naleznete i v té druhé jak díla věhlasných výtvarníků, např. Josefa Čapka, Otakara Brázdy, Bedřicha Feuersteina, Adolfa Hoffmeistera, Aloise Mudruňky, Jana Sládka, Františka Svobody, Františka Tröstera, Joži Uprky, Ludvíka Vacátka, Františka Zelenky, Františka Ženíška ml. a dalších, tak díla neškolených autorů, malířů pokojů či díla vzniklá na půdě firem vyrábějících divadelní dekorace. Jejich hodnota je různorodá, od té výsostně výtvarné po kulturně společenskou, dokumentující proměny dějinných etap naší země.

 

Komu je kniha určena?

Určena je všem, kteří mají zájem o kulturní dědictví a nemají jej za zbytnou veteš, nýbrž považují ho za zdroj poznání, které je potřebné k utváření časů budoucích. Čtenářská adresa je v tomto smyslu neomezená. Možná, že dosud posbíraný materiál, který v obou knihách postihuje takřka 500 artefaktů, může přispět k pozměnění názorů teoretiků výtvarného umění. Totiž i ty opony, které jsou dílem respektovaných výtvarných umělců, jsou v jejich díle často prezentovány jako spíše kuriózní epizoda, úkrok do oblasti, která není hodna seriózního zkoumání.

 

Každá opona je v knize doložena fotografií a popisem. Museli jste se tedy hodně nacestovat… Je některý z regionů na přítomnost malovaných opon bohatší? Pokud ano, čím to?

Ano, rozdíl v četnosti prozatím zmapovaných opon je mezikrajově značný. Od 114 v Královéhradeckém kraji a 109 ve Středočeském kraji po 5 ve Zlínském kraji a 6 v Karlovarském kraji. To jsou čísla korespondující se současným správním územním členěním republiky. Pokud bychom vzali v úvahu předchozí uspořádání krajů, v němž část Pardubického a Libereckého kraje náležela spolu s nynějším Královéhradeckým do Východočeského kraje, byl by rozdíl ještě markantnější. Ten primát někdejšího východočeského regionu a druhé místo v počtu opon ve Středočeském kraji napovídají, že je tu shoda s četností ochotnických souborů. Ta shoda se vyhnula Jihomoravskému kraji s 49 oponami, který patřil k trojici s největším počtem divadelních souborů. Může to být však jen tím, že se nám nepodařilo v tomto regionu opony dohledat. Samostatnou kapitolu tvoří hlavní město Praha se 77 oponami, a to především vlivem největší koncentrace profesionálních divadelních scén.

 

Vydání knihy se v řadě míst stalo impulsem k restaurování opon a uvědomění si jejich kulturně historické hodnoty. Setkali jste se ale jistě i s opačnými případy. Má některá z opon tak zajímavý osud, že si ho v souvislosti s knihou vždy vybavíte?

V roce 1932 založili Jaroslav Vlach, Cyril Vodička a Karel Frydrych v Žarošicích v okrese Hodonín Žákovské divadelní a pěvecké sdružení, v němž soustředili děti rodičů různých politických směrů a snažili se vést dospívající mládež k politické toleranci. Pro jeviště jejich divadla namaloval pozdější akad. malíř Joža Konečný oponu o rozměrech 400 x 200 cm. Ač žil v neutěšených sociálních poměrech, namaloval oponu zdarma. Malba byla provedena sice jen klihovými barvami (na olejové barvy nebylo prostředků), avšak bylo to první rozsáhlé dílo nadaného umělce před vstupem na pražskou Akademii výtvarných umění. Na oponě byl motiv Jaro, vyjádřený radostí dětí nad přicházejícím ročním obdobím. Konečnému byly modelem děti ze souboru. Když Žákovské sdružení ukončilo svou činnost, byla opona věnována Divadelnímu kroužku v Karlíně, kde tehdy režíroval žarošický rodák učitel Josef Kokorský. V Karlíně sloužila opona svému účelu až do příchodu fronty v roce 1945. Bohužel, stala se též její obětí. Procházející vojska si vzala oponu jako krycí plachtu na vůz. Zdálo se, že je opona nenávratně ztracena, nebyla pořízena ani její fotografie. Takřka po padesáti letech se Jaroslavu Vlachovi podařilo vypátrat, že se v soukromém držení zachovala Konečného předloha opony o rozměrech 100 x 70 cm. V současnosti je cenným exponátem Muzea obce Žarošice.

 

Jaká z opon v tomto díle je nejstarší a jaká nejnovější? Vznikají ještě i dnes malované opony a co je případně důvodem?

Nejstarší přírůstek je datován rokem 1783, nejmladší pak rokem 2015. Ten z roku 1783 je návrhem první opony pro Nosticovo (Stavovské) divadlo v Praze. Autor Jan Quirin Jahn na něm vyobrazil Věštbu v Apollonově chrámu. Nejmladší opona byla pořízena Janou Stejskalovou pro inscenaci Rozmarné léto Rádobydivadla Klapý. Už z toho je zřejmé, že malované opony vznikají i v současnosti. V knize je jich několik, některé byly pořízeny pro konkrétní inscenaci, jiné z potřeby souboru mít svou originální oponu (např. Sedloňov sobě), další v souvislosti s výstavbou nových divadelních budov (např. Nová scéna Divadla J. K. Tyla v Plzni).

 

Pokud by v tuto chvíli některý ze čtenářů věděl např. o zachovalé malované oponě místních ochotníků nalezené třeba na půdě, může se přihlásit?

Velice to uvítáme. Budeme vděční i za každou doložitelnou informaci o existenci opon, které byly zničeny či jsou nezvěstné. Kontakty na nás lze nalézt na webových stránkách Databáze českého amatérského divadla http://www.amaterskedivadlo.cz.

 

Kniha vyšla v prosinci 2017 a její křest se uskutečnil v „osmičkovém roce“, kdy si připomínáme kromě jiných výročí především sto let od založení Československé republiky. Lze na příkladu malovaných opon toto období charakterizovat?

V publikaci lze nalézt takřka dvacítku opon, které se ke vzniku samostatné Československé republiky přímo vztahují, další pak nepřímo. V první knize jich je ještě více. Je na nich vyjádřena oslava národního sebeurčení, hojnosti a rozkvětu ve svobodné zemi, někde proměněná v memento národní hrdosti. Na mnoha oponách je zobrazena veduta Prahy jako hlavního města nově vzniklé republiky, respektive Hradčan jako symbolu státnosti. V časných dvacátých letech 20. století se setkáváme s různými variacemi tohoto tématu. Některé opony oživuje dominantní figura lva, na všech pak nechybí akcentovaný znak nově vzniklé republiky. Na řadě opon je citace národní hymny Kde domov můj.

 

Zachovaly se také opony německých spolků nebo divadel?

Ano, zachovaly, byť většinou pouze v reprodukcích návrhů, např. v Hořicích na Šumavě, ve Vrchlabí, v Chebu... Není jich mnoho.

 

Bude mít zatím dvousvazkové dílo pokračování?

Zdá se, že by po čase mohlo dojít k pokračování. Již dnes máme povědomí o zhruba třiceti oponách či jejich návrzích.

 

Chcete něco vzkázat našim čtenářům, potažmo čtenářům této knihy?

Chtěl bych podtrhnout, že obě dosud vydané knihy o oponách nejsou selektivním výběrem, ale obsahují vše, co bylo vypátráno. Jak už jsem řekl, ne vždy jsme se dobrali kýžených údajů o autorech, době vzniku či užití opon. Každé doplnění a upřesnění od kohokoli bude vítáno. Nově nabyté informace vložíme obratem do databáze opon, potažmo do knižního pokračování díla.

 

Pozn. redakce: Pro úplnost dodáváme, že obsah první knihy Malované opony divadel českých zemí je ke zhlédnutí zde: http://www.amaterskedivadlo.cz/opony1/

Aktuální publikace je dílem kolektivu autorů (Jiří Bláha, Jaroslav Blecha, Alice Dubská, Jiří Němec, Jan Novák, Pavel Purkrábek, Milan Strotzer, Jakub Synecký, Vítězslava Šrámková, Jaroslav Vlach, Tomáš Vlček, Václav Zoubek). Editorem je Milan Strotzer. Autorkou grafického designu je Markéta Šafáriková.

Publikace vyšla v omezeném nákladu 550 výtisků. Cena včetně etuje je 500 Kč. Knihu lze zajistit přes e-mail: mstastna@nipos-mk.cz nebo telefon: 221 507 912 a vyzvednout po domluvě na naší adrese: Fügnerovo náměstí 5, Praha 2. Při zaslání poštou je třeba počítat s navýšením ceny o cca 20 %.

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Den nepřečtených knih se koná 31. srpna a je dnem jako stvořeným pro čtení. Iniciativa Den nepřečtených knih se pokouší zaměřit naši pozornost na nedočtené knihy, které pouze leží v našich knihovnách. Můžete strávit den s nedočtenou knihou v ruce, ale také se zamyslet nad jejich dalším osudem...

Celá ČR
Knihy, literatura, média
Co se děje
17.08.2018

LITOMĚŘICE: 6. ročník „Litoměřických svátků hudby“ s českým programem a českými sólisty oslaví 100 let od vzniku repbliky. ​Zazní hudebních děl a operních árií českých a moravských velikánů, jako jsou Bedřich Smetana, Antonín Dvořák a Leoš Janáček. 

Ústecký kraj
Soutěže a festivaly, Živé umění
Pozvánky na akce, Co se děje
16.08.2018

LIBERECKÝ KRAJ: I letos kraj podpořil v rámci svého dotačního fondu řemeslníky, kteří se věnují původní řemeslné tvorbě. Pro turisty se tak nabízí možnost podívat se do výroby a vyzkoušet si celou řadu tradičních řemesel – zpracování ovčí vlny, výroba papíru, textilní tisk, keramika a další.

Liberecký kraj
Cestovní ruch, Lidová kultura
Co se děje
16.08.2018

ČR: Jablonecká Česká mincovna razí zlatou minci k vydání první Československé známky. Známka, jejíž předlohu navrhl Alfons Mucha, byla vytištěna jenom pár měsíců po vzniku republiky v roce 1918. Další emisí z volného cyklu půlgramových zlatých mincí uložených do replik dobových pohlednic se rozšiřují řady mincí a medailí připomínající významný mezník naší historie – vznik první republiky.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
14.08.2018