Jihomoravský kraj a kultura

Kolik procent z ročních krajských výdajů jde v posledním volebním období do kultury? Jedná se o vzrůstající trend?

Jsem rád, že význam, který přikládá Jihomoravský kraj odvětví kultury a kulturnímu dědictví obecně, se projevuje i ve financování kultury z krajského rozpočtu. Ono magické 1 % z celkových rozpočtových výdajů pro oblast kultury Jihomoravský kraj poskytoval v každém z let současného volebního období. V letech 2012 až 2015 byl tento podíl dokonce ještě vyšší, pohyboval se mezi 1,29 – 1,78 %, přičemž každoročně můžeme pozorovat relativně významný nárůst. Pokračování tohoto trendu můžeme očekávat i v letošním roce, protože předpokládáme výdaje do oblasti kultury ve výši 1,79 % z celkových výdajů krajského rozpočtu. V roce 2013 lze sice pozorovat nepatrný pokles oproti předcházejícímu roku, a to do výše absolutních výdajů i podílu na celkovém rozpočtu, ovšem následující roky ukázaly, že se jednalo pouze o dočasný a nevýznamný výkyv.

Máte přehled, kolik peněz ve Vašem kraji směřovalo do kultury v tomto volebním období z evropských fondů?

Jihomoravský kraj nemá k dispozici údaje o všech projektech v oblasti kultury, realizovaných na území Jihomoravského kraje jinými subjekty. Jihomoravskému kraji a krajem zřizovaným příspěvkovým organizacím v oblasti kultury se podařilo v tomto volebním období získat téměř 700 milionů korun z fondů EU na různé projekty v oblasti kultury. Mezi nejvýznamnější projekty financované z prostředků EU patří projekt výstavby multifunkčního centra Zámecké jízdárny Lednice, kde je Jihomoravský kraj členem zájmového sdružení právnických osob, které tento projekt realizovalo. Dále se za pomoci prostředků z EU podařilo vybudovat unikátní Archeopark Pavlov nebo zrealizovat kompletní památkovou obnovu secesní Löw-Beerovy vily v centru Brna spolu se zahradou a zahradním domkem.

S jakou filosofií přistupujete ke grantové politice?

V oblasti kultury a památkové péče se snažíme o rozmanitost v podporovaných kulturních aktivitách. Podporujeme proto širokou škálu aktivit od pořádání festivalů a jiných kulturních akcí přes činnost kulturních spolků až po realizaci muzejních výstavních projektů nebo pořízení krojového vybavení folklórních souborů. Každoročně je vyzdviženo několik oblastí, které jsou primárně podporovány. Většinou se týkají významných výročí daného roku nebo jiných aktivit, které jsou pro daný rok prioritou, jako jsou činnost amatérských divadelních souborů nebo podpora kreativní a umělecké činnosti dětí a mládeže. Zároveň se snažíme o uspokojení co největšího množství žadatelů.
Dále podporujeme akce a aktivity ojedinělé, s mimořádným významem pro rozvoj kultury v regionu. Jedná se například o činnost profesionálních uměleckých těles významných v celorepublikovém kontextu, jako jsou Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno, Filharmonie Brno nebo Český filharmonický sbor Brno.

Má Váš kraj nějaký zajímavý dotační titul na podporu kultury, kterým by se mohl pochlubit? Případně připravuje nějaký nový?

Rád bych vyzdvihl dotační program, který byl poprvé vyhlášen v roce 2015, s názvem „Muzejní noci a noci kostelů v Jihomoravském kraji“. Obě akce, na něž je dotační program zaměřen, již tradičně lákají k návštěvě muzeí a kostelů ve večerních hodinách, které jsou nezvyklým časem pro návštěvu kulturních institucí. To se ukazuje pro návštěvníky jako velice atraktivní. Stálá nabídka je pak na místech, která se do akcí zapojují, doplněna o nevšední doprovodný program. Poznání tradičních institucí netradičně obohacuje nejen návštěvníky, ale i kulturní instituce samotné, což může přispět ke změně ve vnímání mnohých z nich v očích veřejnosti. Protože pokud tak nebyly dosud vnímány, mohou se stát institucemi otevřenými, moderními a přívětivými, místy, kde je dobré aktivně trávit svůj volný čas.

Dalším z výjimečných dotačních titulů, které každoročně Jihomoravský kraj vypisuje, je titul určený na podporu projektů v oblasti nemateriálních statků zapsaných do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO). Jihomoravský kraj se může chlubit dvěma nemateriálními statky zapsanými do seznamu - Slováckým verbuňkem a Jízdou králů na Slovácku. Lidová kultura a nemateriální kulturní dědictví vůbec jsou tím, co je pro Jihomoravský kraj unikátní v celonárodním měřítku. Podpora jejich existence a zachování patří proto i mezi hlavní zájmy krajské samosprávy.

A rád bych také zmínil nový dotační titul na podporu činnosti obecních knihoven, který byl poprvé vypsán v letošním roce v rámci dotačního programu Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje. Díky jedinečné husté síti knihoven patří obecní knihovny mezi zařízení poskytující nejdostupnější služby v oblasti kultury a vzdělávání pro široké vrstvy obyvatel. Jejich činnost je krajem podporována už řadu let prostřednictvím finančních prostředků poskytovaných na zajištění regionálních funkcí knihoven. Tyto finanční prostředky však nejsou určeny na potřebné materiální vybavení obecních knihoven, které je dnes často zastaralé. V rámci nového dotačního titulu tak mohou obce žádat prostředky na počítačové vybavení knihoven a například i na mobiliář nebo drobné stavební úpravy.

Můžete uvést úspěšné příklady vícezdrojového financování  ve Vašem kraji?

Potřeba zajištění vícezdrojového financování se ukazuje jako stěžejní zejména u institucí, jejichž činnost, aby si udržela potřebnou kvalitu, vyžaduje velké finanční prostředky, které často nemohou být pokryty výhradně z rozpočtu zřizovatele. Tyto instituce však také často neposkytují veřejné služby v oblasti kultury pouze úzkému okruhu obyvatel, ale jejich program je často vyhledáván návštěvníky z celé země i ze zahraničí. Vícezdrojové financování zejména z veřejných rozpočtů by proto u těchto významnějších institucí mělo být zcela přirozené.
Jako dobré příklady využití vícezdrojového financování pro zajištění provozu kulturních institucí v Jihomoravském kraji lze uvést například Český filharmonický sbor Brno, o.p.s., na jehož financování se podílí Jihomoravský kraj, Ministerstvo kultury, město Brno a řada partnerů ze soukromé sféry. Také profesionální divadla se sídlem v městě Brně získávají finanční prostředky na svoji činnost z rozpočtu zřizovatele, tedy města, Jihomoravského kraje a Ministerstva kultury. I příspěvkové organizace Jihomoravského kraje v oblasti kultury, kterými jsou sedm muzeí, galerie a hvězdárna, každoročně vedle finančních prostředků poskytnutých zřizovatelem získávají formou dotací finance od Ministerstva kultury nebo z rozpočtů příslušných měst.
Krajská samospráva dlouhodobě podporuje výstavbu Janáčkova kulturního centra. Už  v roce 2009 zastupitelstvo schválilo memorandum o spolupráci mezi krajem, městem Brnem a Krajskou hospodářskou komorou jižní Moravy. Celkové náklady se předpokládají ve výši 1,2 miliardy korun, Jihomoravský kraj se bude podílet částkou 100 milionů. Očekávám, že v nejbližší době ministr kultury Daniel Herman, primátor Petr Vokřál a já podepíšeme toto memorandum, které bude znamenat jasný závazek všech subjektů na přípravě a realizaci projektu Janáčkova kulturního centra. Jihomoravský kraj dodržel svoji část dohody a krajské zastupitelstvo průřezově podpořilo účast kraje na budování Janáčkova kulturního centra příspěvkem 100 milionů korun, když schválilo text memoranda vyjednaného Ministerstvem kultury, městem Brnem a Jihomoravským krajem. Bereme model spolupráce stát-kraj-město jako velmi užitečný a inspirativní nejen pro Janáčkovo kulturní centrum, ale i pro další projekty.

Spolupracujete s některým sousedním krajem na financování kulturní aktivity či instituce (např. divadla) kterých se zúčastní či jejich nabídky využívají  i občané Vašeho kraje?

Se sousedními kraji probíhá velice dobrá a činorodá spolupráce v oblasti kultury na úrovni krajských samospráv. Vznikají společné projekty, které propojují kulturu a kulturní instituce napříč regiony. Jedná se však jen o propojení obsahové, nikoliv finanční. Nejsem si vědom, že by některý ze sousedních krajů podporoval kulturní instituce na území kraje Jihomoravského, a to i za předpokladu, že jsou tyto instituce, a to zejména ty, sídlící na hranicích regionu, hojně navštěvovány zájemci o kulturu z různých částí republiky.

Snažíte se přiblížit kulturu do odlehlejších míst či směrem k ekonomicky slabším občanům? Případně jak.

Zajištění lepší dostupnosti kultury pro všechny občany Jihomoravského kraje, a to jak územní, tak ekonomické, patří mezi priority kraje v oblasti kulturní politiky. Přispívá k ní mj. nastavení pravidel dotačního programu, která nejsou diskriminující pro žádné skupiny žadatelů. Uspět v dotačním řízení mohou jak projekty uskutečněné v centru kraje, tak projekty malých obcí, mající význam pro obyvatele obce a jejího blízkého okolí. U muzeí a galerie zřizovaných Jihomoravským kraje patří zajištění dostupnosti mezi zákonné povinnosti dané zákonem o ochraně sbírek muzejní povahy. Krajem zřizované organizace poskytují celoroční kulturní služby na velmi vysoké úrovni ve všech okresech regionu. Každé z muzeí má nastaven systém slev, který spolu s několika dny volného vstupu v roce umožňuje navštívit krajské instituce i ekonomicky nejslabším občanům kraje. Protože se ve všech případech jedná o nevýdělečné kulturní instituce, u nichž není a nemůže být očekáván zisk, je hlavním sledovaným ukazatelem úspěšnosti činnosti organizací nikoliv výnos z vlastních služeb, ale především počet spokojených návštěvníků napříč sociálními skupinami.

Působí ve Vašem kraji významní podporovatelé a mecenáši kultury? Jestliže ano, věnuje jim kraj pozornost?

Jak jsem již výše uvedl, zajištění vícezdrojového financování zejména nákladnějších kulturních projektů je často nezbytné pro jejich realizaci. Problematické však je, že finanční podpora kultury nebývá návratnou investicí a v dnešní době postrádá i potřebnou společenskou prestiž, kterou pamatujeme z dob minulých. Mecenášů kultury ze soukromé sféry je proto třeba si v dnešní době tím spíše vážit. Velká individuální jména v kraji chybí, avšak jsem rád, že se role podporovatelů kultury začínají ujímat soukromé podniky, často nadnárodní koncerny nebo české firmy s dlouholetou tradicí. Jejich podpora je jistě vidět a přináší zkvalitnění nabídky kulturních programů pro všechny obyvatele kraje. 

Před volbami je zpravidla čas rekapitulace, tak mi dovolte zeptat se, zda se Vám povedlo naplnit předvolební sliby pro oblast kultury? Mohl byste uvést ty, kterých si nejvíce považujete, vyjmenovat ty, které se odkládají a jaký důležitý máte připraven Vy či strana, kterou ve vedení kraje zastupujete, na období příští?

Odpověď na tuto otázku už naznačila má předcházející vyjádření. Těší mne zejména vybudování unikátního Archeoparku v Pavlově, kompletní památková obnova secesní Löw-Beerovy vily v centru Brna či nová dominanta Slovanského hradiště v Mikulčicích, kterou se stala třicetimetrová rozhledna s otevřenou vyhlídkou na areál bývalého velkomoravského hradiště, nynější národní kulturní památky.
Už více než deset let funguje v prostorách benediktinského opatství v Rajhradě pobočka Muzea Brněnska, Památník písemnictví na Moravě. Zde byly v roce 2013 nově rekonstruovány prostory jižního křídla prelatury, kde se nyní nachází nová multimediální expozice mj. věnovaná historii rajhradského kláštera.
Snažíme se přispět k udržení paměti národa také podpořením památníků obětí druhé světové války – ať už šlo o Kounicovy koleje nebo nově vznikající muzeum a památník bývalého internačního tábora ve Svatobořicích-Mistříně.

Mohl byste, prosím,  nastínit, jak vidíte současnou českou kulturu obecně a Vaše představy o ideálním fungování kultury na krajské úrovni, zejména v souvislosti s jejím financováním?

Ideálu fungování kultury se na jižní Moravě snažíme přiblížit od obnovení krajské samosprávy na jižní Moravě v roce 2000. Od té doby se v oblasti kultury a památek podařilo hodně věcí. Nastartovaly se již zmíněné dotační programy, které využívá stále více subjektů působících v této oblasti. Abychom dokázali rozvíjet a předávat kulturní tradice, inicioval Jihomoravský kraj několik soutěží - literární s názvem Skrytá paměť Moravy, výtvarnou – Čarovné barvy země - a také soutěž o nejlépe opravenou kulturní památku v našem kraji v daném kalendářním roce. Inspirující je rovněž každoroční udělování titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. Jde o formu veřejného uznání a podpory osobám, které dokonale ovládají znalosti a dovednosti tradiční rukodělné výroby, účinně a kvalifikovaně je prezentují a předávají toto umění dalším generacím. Uděluje se pouze v oborech tradiční rukodělné výroby, které jsou zásadním způsobem ohroženy nebo kterým hrozí zánik.

Pokud jde o financování kultury, zde musí hrát roli vícezdrojové financování, o kterém jsem už hovořil. V minulých dnech schválené memorandum o vzniku Janáčkova kulturního centra v Brna, na jehož financování se bude podílet stát, kraj a město Brno, je toho příkladem.

Za odpovědi děkujeme hejtmanovi Jihomoravského kraje JUDr. Michalu Haškovi.