čtvrtek
27. července 2017
Svátek slaví: Věroslav
Pohled Dačice
© Archiv V. Polnické



Jak humanitní a exaktní vědy pomáhají k rozvoji místního cestovního ruchu?

ČESKÉ BUDĚJOVICE: V současnosti dochází stále více k propojení a vzájemné, efektivní spolupráci Filozofické fakulty a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.  Výstupy této spolupráce v nejednom případě pomohou podpořit rozvoj místního turistického ruchu. Důkazem tohoto tvrzení jsou hned dva případy v podobě výzkumných grantových projektů. První z nich probíhá na Ústavu estetiky a dějin umění a nese název Tváře komunity: Obrazy, symboly a performance pozdně středověkého a raně novověkého města (1400 – 1700). Jde o tříletý projekt s mezinárodním přesahem, financovaný  grantovou agenturou České republiky, který se ve své podstatě vychází z dnes stále populárnějších vizuálních studií.

Autor článku: 
Veronika Polnická

Hlavním cílem tohoto projektu je analyzovat, jakými způsoby jedinci či zájmové skupiny (zastupitelé města, šlechtických rodin či různých náboženských skupin ) utvářeli veřejný prostor prostřednictvím obrazů, fundací památníků, církevních či profánních stavebních počinů a nebo rozličných efemérních architektur. Případně jaké politické ambice pomocí využití takovýchto akcí, které počítali s určitou vizuální zkušeností pozdně středověké a ranně novověké společnosti mohli dávat najevo. Jednotlivé případové studie se věnují následujícím vybraným jihočeským městům – Český Krumlov a Jindřichův Hradec jako feudální sídelní města, Dačice, Slavonice a Soběslav jako feudální nerezidenční města, České Budějovice a Prachatice jako královská katolická města a Tábor a Písek jako královská utrakvistická města. Pozornost je věnována samozřejmě i Praze, jakožto královskému rezidenčnímu městu a Hornímu Rakousku, kde jsou zkoumána města Freistadt a Weitra. 
Hlavní řešitelkou tohoto výzkumného mezioborového projektu je PhDr. Kateřina Horníčková, Ph.D. Na projektu také spolupracují doc. Ph.Dr. Michal Šroněk, CSc., Ph.Dr.Bc. Jan Ivanega, Mgr. Kateřina Pražáková, Ph.D., Bc. Petr Adámek, Bc. Jana Doktorová, Bc. Veronika Polnická a Dr. Elizabeth Gruber z Vídeňské univerzity.

Výstupy z projektu Tváře komunity budou mít v mnoha případech velký potenciál přispět k rozvoji místního  turistického ruchu a podpořit tak možnosti kulturního vyžití v daném místě a jeho blízkém okolí. Tuto devízu velmi ocenilo město Dačice a v zastoupení Mgr. Naděždy Mastné, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu projevilo zájem o možné využití případové studie zabývající právě tímto městem.
Obsahově je práce zaměřena na zdejší významný stavební počin minulosti, jenž se v rámci stavební produkce církevních staveb stal i projevem protireformace města v 17. století. Řeč je o založení bývalého františkánského klášterního komplexu (1660 – 1664) s kostelem sv. Antonína Paduánského (1672 – 1677) . V centru pozornosti  stojí  jedna z nejvýznamnějších osobností historie tohoto města - Matěj Jiří Kapeta (1598 – 1672), zakladatel klášterního komplexu, bohatý obchodník se suknem a doživotní primátor města.  Kapeta se do paměti místních obyvatel zapsal především jako velký mecenáš a obnovitel města po hrůzách Třicetileté války.
Od svého založení prošel klášter v průběhu staletími vývojem . V závislosti na kuturně-historický kontext  a  časté změny politické situace docházelo k proměnám jeho funkce.  
Tyto proměny jsou často zaznamenány na bohatém ikonografickém materiálu. Například během první světové války byla v budově františkánského kláštera v Dačicích zřízena pomocná nemocnice Červeného kříže. Za první republiky, konkrétně v  letech 1919 – 1920, našel v prostorách františkánského kláštera zázemí ve městě dočasně dislokovaný prapor 35. pluku italských legií. Po roce 1950 byly prostory kláštera využity jako kasárna vojáků a docházelo zde k případům těžkého vandalismu. V letech 1959 - 1995 převzaly klášterní prostory funkci muzea. V současnosti  obývá prostory kláštera řád bosých karmelitek.
Konkrétní forma využití studie za účelem podpory rozvoje místního turistického ruchu je dosud v jednání. Uvažuje se o tištěném tématickém turistickém průvodci a přednášce pro širokou veřejnost.

 

Druhý velký projekt vznikl v rámci partnerských vztahů Jihočeské univerzity a Univerzität Passau v oblasti exaktních věd, konkrétně informatiky a IT. Jedná se o projekt Digital Humanities, financovaný ze zdrojů Evropské unie. 
V roce  2014 tomu bylo přesně sto let od doby jednoho z nejkrvavějších konfliktů v dějinách lidstva – první světové války. Za účelem připomenutí společné historie a kulturní paměti České republiky a Svobodného státu Bavorsko byla vybudována Laboratoř Digital Humanities, v jejímž rámci podnikli studenti cestu po Bavorsku (zemské okresy Regen a Freyung – Grafenau) a České republice, kde navštívili okresy Prachatice, Český Krumlov a České Budějovice. Právě zde se nachází kulturní instituce uchovávající paměti národa, jako například muzea v jejichž archivech jsou uloženy cenné dobové prameny (z osobní korespondence, fotografie, tiskovin, atd. ).
Díky svědomité a obětavé práci všech lidí, kteří se na projektu podíleli bylo možné rekonstruovat životní příběhy a osudy lidí, jenž na bitevních polích první světové války položili své životy  .

 

Se svolením majitelů těchto pramenů  k jejich záznamu na moderní nahrávací vybavení  za účelem jejich uchování pro budoucí generaci nakonec došlo k vytvoření veřejné databáze tiskovin, fotografií, a dalších dokumentů pocházejících z období první světové války.

Řešitelský tým na české straně koordinoval vedoucí Ústavu aplikované informatiky na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity,  RNDr. Libor Dostálek ve spolupráci s Ing. Martou Vohnoutovou. 

Jelikož primárním cílem projektu Digital Himanities bylo uchování kulturně-historické paměti za pomoci vizuálních médií, což je z podstaty věci úzce provázané s principálním řešením projektu Tváře komunity, tak v současné době probíhají práce na vzájemném propojení  těchto projektů pod zastřešením jedné webové stránky, která vznikla v rámci výzkumu Digital Humanities. V konečném důsledku by to  představovalo komfortní a kvalitní dostupnost jak písemných, tak obrazových informací pro budoucí vědecká bádání obdobného charakteru. 

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

PRAHA: Po dvou letech stavebních prací byla dokončena vzorová památková obnova historického domu v Liliové ulici 5 v Praze, který bude od letošního podzimu sloužit jako pracoviště Národního památkového ústavu. V těchto dnech byl dům představen zástupcům médií, v pátek 28. července si jej pak bude moci prohlédnout i široká veřejnost, pro kterou jsou připraveny od 14 do 18 hodin komentované prohlídky.

Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Památky
Co se děje
27.07.2017

HAVLÍČKŮV BROD: Už jen čtyři týdny dělí tým Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod pod vedením ředitele Jiřího Jedličky a archeologa Aleše Knápka od historicky druhé tavby skla v replice středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodě.

Kraj Vysočina
Instituce a kulturní zařízení
Co se děje
27.07.2017

ČR: Máte doma starý domácí spotřebič a rádi byste ho věnovali Národnímu technickému muzeu? Vyfoťte spotřebič, o kterém se domníváte, že je „muzejní kousek“, doplňte jeho popis a vše do 31. srpna 2017 zašlete emailem. Pokud předmět do muzea opravdu patří, odměna vás nemine.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Památky, Soutěže a festivaly
Co se děje
26.07.2017

OPOČNO: Opočnem za Kupkou, aneb lámej si hlavu, pleť nohama, měj oči otevřené je nová hra pro děti a jejich rodiče věnovaná Františku Kupkovi, světově proslulému českému malíři a rodákovi města Opočna. Hra vás zábavnou formou zavede do uliček historického centra města, zámeckého parku i na nádvoří opočenského zámku. Trasa končí jak jinak než ve výstavní síni Františka Kupky. Od 3. června je opět otevřena stálá expozice Františka Kupky a Luboše Sluky na prvním zámeckém nádvoří.

Královéhradecký kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Památky, Vzdělávání, Živé umění
Co se děje
26.07.2017