čtvrtek
16. srpna 2018
Svátek slaví: Jáchym
Scéna z představení



Hold legendárnímu Felixi Holzmanovi

Autor článku: 
Karel Souček

BENEŠOV: Městské divadlo Na poště uvede představení Včera, dnes a zítra, autora Felixe Holzmanna. Toho ztvárňuje herec David Šír, který návrat živého a zcela nadčasového díla tohoto fenomenálního autora považuje za nejlepší způsob, jak scénky uchovat pro další generace. Představení je poctou legendárnímu komikovi.

David Šír odpověděl v té souvislosti na několik otázek:

Už jste na Benešovsku někdy vystupoval?

Zatím ne, ale velmi se na tento kraj těším. Slyšel jsem, že je tam překrásně a dokonce i pár lidí, původem z Benešova, se kterými jsem se v Praze setkal, mi řeklo, že pana Holzmanna měli opravdu rádi, že jeho scénky zná nazpaměť celá jejich rodina a že si naše představení určitě nenechají ujít. Myslím, že lidé v tomto regionu mají k jeho nestárnoucímu humoru vřelý vztah, což je první krůček k tomu, aby se jim vystoupení líbilo.

Máte nějaký vztah k Benešovsku?

Prožil jsem v podstatě celé dětství i pubertu na opačném konci světa, v Jihoafrické republice. Chodil jsem do školy a studoval v zemi s odlišnou kulturou, převráceným počasím i úplně jiným prostředím, takže nadšeně hltám jakoukoliv možnost poznat mně dosud neznámá místa v naší krásné vlasti. Věřím pevně, že po odehrání prvního představení budu moci odpovědět: „Ano, mám k Benešovsku hodně blízký vztah a budu se sem vždy rád vracet.“

Kdy mělo představení Včera, dnes a zítra premiéru a jak často jej uvádíte?

Premiéru snad načasoval osud, neboť se konala v moravském městečku Rájec-Jestřebí 13. září 2011, což bylo přesně v den devátého výročí úmrtí pana Holzmanna. Od té doby jsme odehráli šestnáct představení, z toho čtyři zcela vyprodaná v pražském Semaforu. Aktuální termíny najdou čtenáři na stránkách www.davidsir.com. Jinak na 13. září připravujeme velkou Galashow v Praze, kde společně s námi uctí památku pana Holzmanna řada předních umělců, například Jiřina Jirásková, Zdeněk Troška, Jiří Suchý či Jitka Molavcová.

Podle jakých kritérií jste Holzmannovy scénky vybíral?

Snažil jsem se vybrat ty nejznámější a nejpopulárnější scénky, které mají lidé dodnes uloženy ve svých srdcích a které znají téměř zpaměti. Smysl tohoto představení není v tom, že divák neví, na co jde, ale v tom, že to ví naprosto přesně. Živá adaptace tohoto humoru ve formě jeviště – hlediště je téměř totéž, jako když malé dítě vyžaduje stále dokola číst oblíbenou pohádku. Aby udržela napětí a pozornost, nesmíte v ní nic měnit, ani vynechat jediné slůvko. Pak působí přímo magicky.

Upravoval jste nějak původní scénky?

Právě že scénky Felixe Holzmanna nejdou upravovat ani měnit. Musí se hrát přesně tak, jak byly napsány, ba co víc, musí se hrát přesně stejným stylem. Jinak ztratí to nádherné a nenahraditelné kouzlo a tu prostoduchost jednotlivých postav, které dokáží diváka rozesmát až k pláči. Dnešní publikum reaguje stejně spontánně, stejně upřímně a stejně dojatě, jako před třiceti léty. Takže můžeme s čistým svědomím říct, že dílo, které nám pan Holzmann zanechal, je zcela nadčasové a dokáže oslovit jakoukoliv generaci.

Čím je vám Holzmannova komika tak blízká?

Myslím, že vším. Od tralaláčku a brejliček, až po způsob mluvení. Obdivuji jeho přesně cílené pomlky a opakované dotazy, jeho zakašlání, hlasovou intonaci. Každý detail, i ten nejmenší, je pečlivě promyšlený. Obdivuji skvěle naivní náměty i jejich precizní pointu. Velmi si rovněž vážím čistoty humoru, se kterou se dnes již nikde nesetkáme.
V celém díle tohoto autora neuslyšíme jediné vulgární slovo. Felix Holzmann byl velký umělec a myslím, že je naší povinností nedopustit, aby se na jeho odkaz zapomnělo. Já jen mohu tiše a tajně doufat, že se za nás pan Holzmann nestydí.

Představení v benešovském divadle Na poště se bude konat ve středu 16. května od 19.30 hodin.

Boxík: David Šír se narodil v roce 1983 v Brně, do první třídy chodil v Německu, základní vzdělání má jihoafrické, maturoval v Johannesburgu, promoval v Pretorii a dnes žije i pracuje v Praze. Hostuje v Činoherním klubu a Semaforu, hrál ve filmech Roming, Román pro muže nebo v seriálech Vyprávěj a Ulice.

Mohlo by vás také zajímat...

LITOMĚŘICE: 6. ročník „Litoměřických svátků hudby“ s českým programem a českými sólisty oslaví 100 let od vzniku repbliky. ​Zazní hudebních děl a operních árií českých a moravských velikánů, jako jsou Bedřich Smetana, Antonín Dvořák a Leoš Janáček. 

Ústecký kraj
Soutěže a festivaly, Živé umění
Pozvánky na akce, Co se děje
16.08.2018

ČR-PRAHA: Před časem jsme se v článku zde věnovali interpretaci statistických dat o vysokých školách s uměleckým zaměřením, jak těm veřejným, tak soukromým. A vzhledem k tomu, že soukromé umělecké vysoké školy jsou stále poměrně novými institucemi působícími v současném vzdělávacím systému, rozhodli jsme se tři takové školy oslovit a položit jejich vedení několik shodných otázek. V tomto článku představujeme odpovědi pražské VŠ: ART & DESIGN INSTITUT, s.r.o. (již jsme zveřejnili články o VŠKK a FAMO). Dotazy zodpověděla jeho jednatelka a ředitelka, Mgr. Jana Horáková, Ph.D.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Vzdělávání, Živé umění
Články a komentáře
15.08.2018

LIBEREC: Amesův pokoj – jeden z nejznámějších optických klamů na světě, jehož principu využili třeba tvůrci filmu Alenka v říši divů, si nově můžete prohlédnout v libereckém science centru iQLANDIA. V místnosti ve tvaru lichoběžníku o rozloze 10 m2 se před zraky svědků proměníte během sekundy v giganta. Stačí jen vstoupit a po speciálně zkonstruovaném pokoji se projít.

Liberecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Živé umění
Co se děje
12.08.2018

ČESKÁ REPUBLIKA: V letošním roce slavíme stoleté výročí vzniku první Československé republiky. Jen o jeden rok méně bude řadě českých knihoven. Datují se totiž rokem 1919, kdy jeden z Masarykových tzv. osvětových zákonů uložil zakládání obecních knihoven. Tento zákon vyvolal doslova revoluci. Podle statistik Eurostatu je v zemích EU 63 tisíc knihoven, z toho 10 % funguje v ČR. I když současný zákon už povinnost zřizovat obecní knihovnu obcím neukládá, představují knihovny největší položku české kulturní infrastruktury (veřejných knihoven je více než 5 tisíc, muzeí je necelá pětistovka, divadel o něco méně než dvě stě). Nedivte se, že New York Times napsaly v roce 2016, že Česko je rájem knihoven.

 

 

 

Olomoucký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Články a komentáře
08.08.2018