úterý
23. října 2018
Svátek slaví: Teodor
Scéna z představení



Hold legendárnímu Felixi Holzmanovi

Autor článku: 
Karel Souček

BENEŠOV: Městské divadlo Na poště uvede představení Včera, dnes a zítra, autora Felixe Holzmanna. Toho ztvárňuje herec David Šír, který návrat živého a zcela nadčasového díla tohoto fenomenálního autora považuje za nejlepší způsob, jak scénky uchovat pro další generace. Představení je poctou legendárnímu komikovi.

David Šír odpověděl v té souvislosti na několik otázek:

Už jste na Benešovsku někdy vystupoval?

Zatím ne, ale velmi se na tento kraj těším. Slyšel jsem, že je tam překrásně a dokonce i pár lidí, původem z Benešova, se kterými jsem se v Praze setkal, mi řeklo, že pana Holzmanna měli opravdu rádi, že jeho scénky zná nazpaměť celá jejich rodina a že si naše představení určitě nenechají ujít. Myslím, že lidé v tomto regionu mají k jeho nestárnoucímu humoru vřelý vztah, což je první krůček k tomu, aby se jim vystoupení líbilo.

Máte nějaký vztah k Benešovsku?

Prožil jsem v podstatě celé dětství i pubertu na opačném konci světa, v Jihoafrické republice. Chodil jsem do školy a studoval v zemi s odlišnou kulturou, převráceným počasím i úplně jiným prostředím, takže nadšeně hltám jakoukoliv možnost poznat mně dosud neznámá místa v naší krásné vlasti. Věřím pevně, že po odehrání prvního představení budu moci odpovědět: „Ano, mám k Benešovsku hodně blízký vztah a budu se sem vždy rád vracet.“

Kdy mělo představení Včera, dnes a zítra premiéru a jak často jej uvádíte?

Premiéru snad načasoval osud, neboť se konala v moravském městečku Rájec-Jestřebí 13. září 2011, což bylo přesně v den devátého výročí úmrtí pana Holzmanna. Od té doby jsme odehráli šestnáct představení, z toho čtyři zcela vyprodaná v pražském Semaforu. Aktuální termíny najdou čtenáři na stránkách www.davidsir.com. Jinak na 13. září připravujeme velkou Galashow v Praze, kde společně s námi uctí památku pana Holzmanna řada předních umělců, například Jiřina Jirásková, Zdeněk Troška, Jiří Suchý či Jitka Molavcová.

Podle jakých kritérií jste Holzmannovy scénky vybíral?

Snažil jsem se vybrat ty nejznámější a nejpopulárnější scénky, které mají lidé dodnes uloženy ve svých srdcích a které znají téměř zpaměti. Smysl tohoto představení není v tom, že divák neví, na co jde, ale v tom, že to ví naprosto přesně. Živá adaptace tohoto humoru ve formě jeviště – hlediště je téměř totéž, jako když malé dítě vyžaduje stále dokola číst oblíbenou pohádku. Aby udržela napětí a pozornost, nesmíte v ní nic měnit, ani vynechat jediné slůvko. Pak působí přímo magicky.

Upravoval jste nějak původní scénky?

Právě že scénky Felixe Holzmanna nejdou upravovat ani měnit. Musí se hrát přesně tak, jak byly napsány, ba co víc, musí se hrát přesně stejným stylem. Jinak ztratí to nádherné a nenahraditelné kouzlo a tu prostoduchost jednotlivých postav, které dokáží diváka rozesmát až k pláči. Dnešní publikum reaguje stejně spontánně, stejně upřímně a stejně dojatě, jako před třiceti léty. Takže můžeme s čistým svědomím říct, že dílo, které nám pan Holzmann zanechal, je zcela nadčasové a dokáže oslovit jakoukoliv generaci.

Čím je vám Holzmannova komika tak blízká?

Myslím, že vším. Od tralaláčku a brejliček, až po způsob mluvení. Obdivuji jeho přesně cílené pomlky a opakované dotazy, jeho zakašlání, hlasovou intonaci. Každý detail, i ten nejmenší, je pečlivě promyšlený. Obdivuji skvěle naivní náměty i jejich precizní pointu. Velmi si rovněž vážím čistoty humoru, se kterou se dnes již nikde nesetkáme.
V celém díle tohoto autora neuslyšíme jediné vulgární slovo. Felix Holzmann byl velký umělec a myslím, že je naší povinností nedopustit, aby se na jeho odkaz zapomnělo. Já jen mohu tiše a tajně doufat, že se za nás pan Holzmann nestydí.

Představení v benešovském divadle Na poště se bude konat ve středu 16. května od 19.30 hodin.

Boxík: David Šír se narodil v roce 1983 v Brně, do první třídy chodil v Německu, základní vzdělání má jihoafrické, maturoval v Johannesburgu, promoval v Pretorii a dnes žije i pracuje v Praze. Hostuje v Činoherním klubu a Semaforu, hrál ve filmech Roming, Román pro muže nebo v seriálech Vyprávěj a Ulice.

Mohlo by vás také zajímat...

VYSOKÝ CHLUMEC: Rozšíření Skanzenu ve Vysokém Chlumci o hospodářský patrový objekt z Mokřan čp. 13 a obytné stavení z Řikova čp. 12 umožní realizaci nových interiérových expozic, popřípadě poskytnou prostor pro specializované výstavy určené nejširší veřejnosti, pro zpřístupnění dosud nevystavovaných sbírkových předmětů muzea či seznámení se s vývojem a technologiemi tradičního stavitelství 18. a 19. století.

Středočeský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Památky
Co se děje
18.10.2018

KARLOVY VARY-BRNO-ŠUMPERK: V krásném babím létě dorazilo Karlovarské hudební Divadlo Dětí do brněnského divadla Radost v neděli odpoledne a rovnou zahájilo vynášení a stavění scény do útulné dětské divadelní scény v moravské metropoli. V Divadle Radost hrálo Divadlo Dětí ekologicky zaměřenou výchovně-interaktivní pohádku o dobrém štěněti Balynce v pondělí 15. října od 8,30 a poté od 10,00  h.

Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Olomoucký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Živé umění
Co se děje
18.10.2018

PRAHA: Národní filmový archiv se již popáté připojuje k mezinárodní iniciativě Home Movie Day, která upozorňuje na důležitost rodinných filmů. Ty v sobě skrývají svědectví o každodennosti života a jsou tak kulturně a historicky cenným pramenem. Akce na oslavu Dne rodinných filmů se konají 20. října v pražském kině Ponrepo a 10. listopadu v brněnském kině Art.

Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Živé umění
Zpráva týdne, Co se děje
17.10.2018

LIBERECKÝ KRAJ: V Euroregionu Nisa na severu Čech žijí vedle Čechů, Němců a Poláků také občané slovanské menšiny Lužičtí Srbové. Povědomí o této skupině ve veřejnosti je podle výzkumu studentek Francisky Diesnerové  z Budyšína a Stefanie Sydoffové ze Zhořelce velmi malé. V jejich studentských pracích svou znalost potvrdilo jen patnáct procent obyvatel Liberecka. Zlepšit názory Čechů na obyvatele Horní Lužice se v poslední době daří liberecké knihovně a spolku SAL (Societas Amicuum Liberec). Ojedinělé méně úspěšné snahy jednotlivců jsou dnes přeměněny v systematicky plánované akce.

Liberecký kraj
Instituce a kulturní zařízení
Články a komentáře
18.10.2018