sobota
20. dubna 2019
Svátek slaví: Marcela
© Logo NIPOS



Ekonomika kultury v letech 2010 – 2015

ČR: Podobně jako v jiných oblastech ekonomiky, tak i v kultuře má nemalý význam hodnocení ekonomického vývoje. Také proto byl již v roce 2008 usnesením vlády ČR č. 1452 v rámci Státní kulturní politiky stanoven úkol týkající se vyhodnocování ekonomických přínosů kultury. Jeho cílem je mimo jiné identifikovat finanční zdroje kultury, analyzovat objem její produkce a změřit produktivitu, respektive efektivnost jednotlivých oborů kultury a váhu kultury v ekonomice jako celku. Plněním úkolu byl pověřen NIPOS (zabezpečující z pověření MK ČR statistickou službu v resortu kultury) ve spolupráci s ČSÚ.

Autor článku: 
Jaroslav Novák

V přípravném období vznikl ve spolupráci obou institucí manuál účtu, který byl schválen uvedeným ministerstvem a následně na statistických datech roku 2008 a 2009 byla provedena ověřovací zpracování tzv. satelitního účtu kultury. Od roku 2010 již probíhalo standardní a v časové řadě výsledků srovnatelné zpracování ročních účtů.

Předtím však bylo nutné vyřešit nemálo problémů. V prvé řadě bylo třeba vymezit rozsah sledovaných a hodnocených kulturních činností. K tomu napomohly závěry mezinárodního projektu ESSnet Culture organizovaného Eurostatem. V souladu s nimi byl stanoven a strukturován objem aktivit zahrnutých do satelitního účtu. Nutno říci, že se zcela nekryje s působností resortu kultury (spíše jej přesahuje), avšak jeho nespornou výhodou je jednotný mezinárodní přístup umožňující budoucí porovnávání výsledků národních účtů kultury v čase i v prostoru.

Další potíže souvisely se vstupními daty ze statistických šetření, administrativních zdrojů či jiných doplňkových zjišťování. Obecně lze říci, že potřebných údajů k sestavení účtu je nedostatek a navíc jsou obvykle k dispozici v jiném než žádoucím členění.

Srovnatelná časová řada výsledků účtu (za léta 2010 - 2015) dosáhla střednědobého období a proto bylo namístě v rámci tohoto horizontu provést bližší analýzu ekonomického vývoje kultury. Její výsledky přinesly poměrně zajímavá zjištění.

Vyjdeme-li ze zmíněné časové řady dat let 2010 – 2015, ukazuje se, že výchozí úroveň většiny základních ukazatelů po roce 2010 klesá s tím, že dosahuje svého minima v roce 2013 a po tomto roce dochází k obratu. V grafickém znázornění by tak popsaný vývoj připomínal široce rozevřené písmeno „V“ s nejnižším bodem v roce 2013 popř. 2012. Týká se to jak finančních zdrojů vstupujících do kultury, tak i celkových příjmů kulturních institucí, tržeb za vlastní výkony, stupně soběstačnosti a ziskovosti, ale i hrubé mzdy a v neposlední řadě nejvýznamnějšího naturálního ukazatele – návštěvnosti.

Výkyvy uvedených ukazatelů nebyly jistě nahodilé. Připomínají etapy ekonomické recese a následujícího oživení. Byly zřejmě jedním z projevů globálního krizového poklesu ekonomik vyspělých zemí po roce 2008, který se - koneckonců - nemohl vyhnout ani naší kultuře. Z porovnání s jinými odvětvími ekonomiky je zřejmé, že jejich meziroční poklesy tržeb byly daleko hlubší a nastaly mnohem dříve - již v roce 2009 (např. v průmyslu o 15,9 % a ve službách o 9,9 %, zatímco v kultuře o 2,5%). Uvedené skutečnosti nasvědčují předpokladu, že se v kultuře krizové projevy objevily se zpožděním a navíc s mírnějšími dopady.

Významnou roli v tomto směru jistě sehrála skutečnost, že kultura není z ekonomického hlediska homogenním celkem. V zásadě se skládá ze dvou rozdílných částí. Mezi oblastmi tradičního umění orientovanými spíše na publikum a návštěvnost (kulturní dědictví, divadla, soubory, festivaly apod.) a těmi, které jsou zaměřeny na trh (tisk, rozhlas a televize a zejména tzv. kreativní průmysly – architektura, reklama a design) se táhne pomyslná dělící čára. Zatímco prvá část je hospodářsky ne zcela soběstačná a závisí na veřejné podpoře, druhá obvykle dobře prosperuje a v nejednom významném ukazateli (např. v průměrné mzdě) převyšuje celostátní úroveň.

Právě období krizového poklesu a související nestability však nepřálo zcela obvyklým podmínkám a relace v úrovni hospodaření obou částí kultury se poněkud změnily. Útlum hospodářské aktivity nejvíce postihl tržně orientované sektory (tisk a kreativní průmysly), mnohem méně interpretační či výtvarné umění a  audiovizuální média. Naopak ušetřeny zůstaly oblasti kulturního dědictví, uměleckého vzdělávání a správy kultury (tvořené zejména MK a jeho příspěvkovými organizacemi). V jejich případě se proto nabízí předpoklad, ne-li o protikrizovém, tak alespoň o stabilizačním působení.

K podpoře uvedených obecných tvrzení konkrétními daty lze uvést příklad kulturního dědictví (hrady, zámky, muzea, knihovny, archivy atd.) ve kterém rostly příjmy, zejména pak za vlastní výkony, v celém období let 2010 - 15 rychleji než výdaje (o průměrně ročně 7,2 % v porovnání s 6,6 %). Neslábnoucí ekonomická aktivita se projevila i ve vzestupu hrubé přidané hodnoty vytvořené v kulturním dědictví a ve zvýšení jejího podílu na „celokulturní“ úrovni (z odhadovaných 5,4 % v roce 2010 až na 9,9 % v roce 2015). Největší problém oblasti kulturního dědictví, kterým je nízká úroveň mezd však - i přes výše uvedené úspěchy - přetrvával.

Skutečnost, že „netržní“ část kultury prošla lépe  krizovým obdobím ještě neznamená, že se může rozvíjet bez veřejné podpory. Stále není a nemůže být zcela soběstačná, stupeň její soběstačnosti (relace příjmů za vlastní výkony k celkovým výdajům), dosahuje zhruba jen 50 %. Nesnadnými časy prošla relativně úspěšně zejména proto, že tržní kritéria v rozhodování příslušných subjektů nehrají rozhodující roli. Vyšší tempa jejího vývoje lze ve značné míře vysvětlit také pravidlem snazšího dosahování vyšší dynamiky z nižší výchozí úrovně.

Příkladem z opačné strany může být již zmíněný tržně orientovaný sektor kreativních průmyslů. V letech 2010 – 2015 v něm došlo ke snížení celkových příjmů a ve větší míře i výdajů (o 7,2 % a 8,8 %). Poklesly zejména tržby za vlastní výkony (o 9,5 %) a proto se stupeň soběstačnosti - přesahující standardně 100 % - v roce 2013 pod tuto úroveň propadl.

Přejdeme-li od rozdílných výsledků tržně a netržně orientovaných oborů k  celkovým datům, lze říci, že se kultura jako celek v  letech 2010 - 2015 s krizovými projevy vyrovnala lépe než soubor ostatních odvětví ekonomiky. Dokládají to také odhady jejího rostoucího podílu na celkové HPH vytvořené v ekonomice v období let 2010 - 2015 (z 2,13% na 2,17%) a podobně i na HDP (z 1,26 % na 1,47 %).

Zvyšoval se také počet zaměstnanců kulturních institucí, který v roce 2015 dosáhl 2,3 % podílu na stejném celostátním ukazateli. S připočtením ostatních pracujících (na částečné úvazky, dohody o konání prací, OSVČ, podnikatelé a jejich vypomáhající rodinní příslušníci) by podíl kultury na celkové zaměstnanosti dosáhl až 4,4 %.

Konečně analýza potvrdila zaostávání dynamiky mezd v kultuře. Zatímco co se průměrná měsíční mzda v kultuře v daném období zvýšila z 23 633 Kč na 25 966 Kč tj. 9,9 %, tak celostátní průměrná mzda vzrostla o 1 proc. bod rychleji ( o 10,7 % ). V roce 2010 byla mzda v kultuře oproti celostátní jen o 270 Kč nižší, o pět let později se však tento rozdíl zvýšil na 501 Kč.

V konfrontaci s cenovým vývojem se ukazuje dynamika mezd ještě v nepříznivějším světle. Zatímco v nominálním vyjádření se průměrná mzda v kultuře zvyšovala v daném období průměrně ročně o 1,9 %, tak v reálném o pouhá 0,4 % (cenový index spotřebitelský cen vzrostl o 7,6 %).

 

Tolik k nejvýznamnějším výsledkům uvedené analýzy, bližší informace lze najít v jejím textu na adr.: www. Nipos-mk.cz/cat = 486 

 

PhDr. Ing. Jaroslav Novák, CSc., Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, útvar CIK 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Vážení filmaři a přátelé dokumentárního filmu, rádi bychom vás upozornili na blížící se uzávěrku mezinárodního workshopu Ex Oriente Film 2019, která je již 19. dubna. Workshop je určen celovečerním dokumentárním projektům ve fázi vývoje a rané produkce. Podmínky pro přihlašování jsou zde. Svůj projekt můžete přihlásit prostřednictvím online formuláře.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
18.04.2019

PRAHA: Dne 16. dubna 2019 se na Pražském hradě uskutečnilo slavnostní setkání u příležitosti Mezinárodního dne památek a historických sídel. V rámci programu byl vyhlášen vítěz celostátní soutěže Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2018.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Památky, Soutěže a festivaly
Co se děje
18.04.2019

PRAHA: Tuzemské začínající umělce bude na letošním ročníku Pražského Quadriennale reprezentovat kolektiv Intelektrurálně se svojí kurátorskou koncepcí nazvanou Praha není Česko. Expozice studentů Janáčkovy akademie múzických umění se věnuje tématu centralizace kulturní identity i umělecké tvorby a ztráty celonárodního kontextu. Více pohledů na české tradice, povahu nebo naturel i krajinu návštěvníkům studenti zprostředkují skrze sérii šesti výletů za hranice metropole.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Cestovní ruch, Děti a mládež
Co se děje
18.04.2019

ČR, ZAHRANIČÍ: Novým českým přírůstkem v kolekci evropských filmů vzdělávacího projektu CinEd je loutkový klenot Jiřího Trnky a Miloše Makovce Císařův slavík, od jehož premiéry uběhlo v pondělí 15. dubna 70 let. Císařův slavík následuje Oukropcův rodinný film Modrý tygr, který byl v CinEdu doposud jediným zástupcem české kinematografie.  

Celá ČR, zahraničí
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání, Živé umění
Pozvánky na akce, Co se děje
17.04.2019