DRAK vzpomíná na scénografa Petra Matáska
HRADEC KRÁLOVÉ: Derniérou slavné pohádky a výstavou NONPERFEKTNĚ VOD MATASA si Divadlo Drak připomene dlouholetého spolupracovníka Petra Matáska.
Černošská pohádka měla premiéru 19. 9. 1999 a divadlo se s ní rozloučí téměř po 20 letech. Pod výpravou pohádky je podepsaný Petr Matásek, legendární výtvarník a scénograf, kterému je věnována výstava v prostorách divadla.
Profesor Matásek s divadlem spolupracoval 25 let a je autorsky podepsán pod padesáti inscenacemi. S režisérem Josefem Kroftou v Divadle Drak spoluvytvářel úspěšné inscenace, jako jsou mj. Šípková Růženka (1976), Zlatovláska (1981), O Popelce (1982), Sen noci svatojánské (1984) nebo Píseň života (1985). Petr Matásek působil jako profesor na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. Výstava je koncipována jako blízké setkání s legendárním výtvarníkem pohledem jeho studentky Terezy Venclové.
„V rámci výstavy bude nově vytapetován klub divadla. Součástí expozice bude na dvě desítky vitrín s autorskými pracemi, vzkazem či vzpomínkou přátel, studentů i spolupracovníků Petra Matáska,“ uvedli pořadatelé.
Seznam těchto autorů bude zveřejněn právě na sobotní vernisáži, „grand opening“ kompletní výstavy potom proběhne 23. 6. před premiérou inscenace Faust. Akce probíhá v rámci 60. výročí založení divadla.
Pro účast na vernisáži není rezervace nutná (vernisáž proběhne v sobotu po představení Černošské pohádky v 17 hodin), pro účast na derniéře od 16 h si prosím zarezervujte místo pokud možno neprodleně na e-mail info@draktheatre.cz.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818