Děti nepřítele?
ÚSTÍ NAD LABEM: Výstava představuje nelehké osudy dětí narozených z česko-německých vztahů, ale i jiných podobných okrajových skupin obyvatel poválečného Československa. Výstava Filozofické fakulty UJEP ve spolupráci s Universität Augsburg a Pamětí národa.
Diskriminace nepatří jen do minulosti, ale je to stále přítomný problém. Naše výstava prezentuje osudy skupiny obyvatel, u níž se diskriminace stala pevnou součástí života – dětí narozených z česko-německých vztahů. Po staletí trvající poklidné soužití obou národností ukončily zločiny druhé světové války a poválečného období. Výstava otevírá zapomenutou kapitolu společných česko-německých poválečných dějin a zajímá se o příběhy těchto dětí.
Těžištěm projektu „Děti nepřítele? – Kinder des Feindes?“ jsou zkušenosti česko-německých dětí v poválečném Československu, kdy docházelo k proměnám definice a obrazu nepřítele. Měly být tyto děti vnímány jako nepřátelé, nebo jako budoucnost českého národa? Výstava prezentuje každodenní život česko-německých dětí a staví jej do kontextu politických dějin. Ke slovu se dostávají pamětníci, aby vypověděli, jak se jako děti vypořádali s negativními zkušenostmi a jak se jejich původ projevil na jejich identitě.
Výstava ve své druhé části mapuje další společenské skupiny utiskované v socialistickém Československu, a to na příkladu pěti konkrétních životních příběhů. Tito lidé se od většinového obyvatelstva odlišovali barvou pleti, původem, náboženstvím nebo sexuální orientací. Byli stigmatizováni státem a diskriminováni společností. Výstavu zakončuje otázka: Poučili jsme se z minulosti?
Prostřednictvím interaktivní instalace návštěvníci dostávají možnost spolupodílet se na obsahu výstavy a podělit se s ostatními o vlastní zkušenosti se znevýhodňováním lidí v dnešní společnosti. Grafická podoba výstavy zavede návštěvníky na železniční stanici. Ta symbolizuje zkušenosti, které provázejí životy pronásledovaných: čekání, nejistotu, dočasnost a neustálý přesun. Zároveň však kulisa nádraží poukazuje na deportace dětí (česko-)německého původu. Za pomoci početného obrazového materiálu, video a audio instalací před námi ožívají příběhy pamětníků.
Mohlo by vás také zajímat...
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818