Archiv textů

ČR: Ferdinand Leffler je dnes velmi populární zahradní architekt. Rozhovor, který vám v prvním jarním podcastu Místní kultury nabízíme, dokládá jeho velikou energii a nadšení pro obor. Úspěšný podnikatel popisuje svou představu ideální zahrady takto: „Pro mě je důležité, aby byla zahrada byla plná života, jak z hlediska živočichů a rostlin, tak z hlediska lidí. Abych nedělal zahrady, které jenom dobře vypadají, když se na ně kouknete přes plot, ale aby to byly zahrady, které vás do sebe vtáhnou, kde chcete posedět, kde si chcete udělat oheň, kde chcete žít.“ Proč by se lidé neměli bát sázet na svých zahradách stromy, které rostliny volit s ohledem na klimatické změny a proč nakupovat sazeničky u místních zahradníků? A jak pokračují práce na jihočeské usedlosti Baldýnka, kterou si Ferdinand Leffler koupil spolu s kolegy z ateliéru Flera?  To všechno se dozvíte v našem podcastu.

ČR: Celý letošní rok se nese ve znamení 200. výročí narození Bedřicha Smetany (2. 3. 1824–12. 5. 1884). Při té příležitosti se sluší připomenout, že jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů nebyl jen zakladatelem české národní hudby, ale také vyhlášeným tanečníkem a mnoho tanečních prvků se vyskytuje i v jeho díle. Proto se pod hlavičkou projektu Smetana200 kromě řady hudebních akcí koná též mimořádná celostátní soutěž, určená neprofesionálním tanečníkům ve věku od 6 do 26 let. Iniciátory celého projektu jsou choreografka a taneční pedagožka, zakladatelka konzervatoře Duncan centre, paní Eva Blažíčková a Aleš Březina, hudební skladatel a muzikolog, ředitel Institutu Bohuslava Martinů, autor koncertní, divadelní a filmové hudby a v neposlední řadě kreativní ředitel projektu Rok české hudby.

ČR: Ilustrace Jindry Čapka milují děti i jejich rodiče po celém světě. V posledních desetiletích se více dostávají také k našim čtenářům, protože Jindra Čapek se po letech strávených v Německu vrátil domů a spolupracuje i se zdejšími nakladateli.  V Českém Krumlově, kde dnes žije, pokřtil nedávno spolu se Zdeňkem Svěrákem jeho knihu pro děti nazvanou Čerti nejsou, s egyptologem Miroslavem Bártou zase připravuje vydání Sinuhetova cestopisu. Přestože vloni oslavil sedmdesátku, je stále v plné práci. „Já jsem se vlastně díky malování i narodil,“ směje se. „Můj otec sloužil na vojně na Zelené Hoře u černých baronů, a protože výborně kreslil, dali mu lampasáci za jeho veduty Zelené Hory opušťák. Tak navštívil moji mámu a vznikl jsem já - díky obrazům.“

Kde jsou začátky jeho výtvarné tvorby, co mu řekla babička, když jako malý kluk studoval kresbu lidského těla na ženských aktech, jak se jeho ilustrace líbily Bohumilu Hrabalovi a proč se nerad loučí se svými díly: o tom všem si můžete poslechnout v našem podcastu, jehož autorkou je Hana Soukupová. 

ČR, ZAHRANIČÍ: V současné době registruje MZV ČR ve světě cca 120 českých krajanských škol a přes 300 tradičních krajanských spolků. Především pro ně založil spolek Moje česká škola v roce 2020 společnou platformu, stejnojmenný portál pro rodiče a učitele dětí českých krajanů. Na jednom místě zde najdou přehledně informace a materiály, které pomáhají učit děti česky a udržovat kontakt s českou kulturou a národní identitou. Letos o sobě opět dává vědět vydáním speciální čítanky věnované geniálnímu architektovi Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi, od jehož úmrtí uběhlo v loňském roce tři sta let. Více o novém materiálu i činnosti spolku přinášíme v rozhovoru s Mgr. Radkou Polenskou, Mgr. Ivanou Rocca Kovářovou a PhDr. Markétou Ševčíkovou z Mojí české školy.