Archiv textů

PRAHA: Uhříněves je od sedmdesátých let 20. století pražskou městskou částí. Původně městys, povýšený v roce 1913 na město, zaznamenal na začátku 20. století rozvoj průmyslový a s přílivem nových obyvatel i společenský a kulturní. Zdá se, že podobné období zažívá městská část i nyní, protože splňuje požadavky na bydlení blízko přírody, přitom s dosahem velkoměsta. Stěhuje se sem mnoho nových obyvatel a jejich kvalitu života ovlivňuje i kultura, která má v současnosti všechny podstatné podmínky pro existenci. Záleží pouze na lidech, na vedení radnice a na občanské společnosti, jak situaci, která nastala po roce 1989, společně dokážou využít.

PLZEŇ: Dětství prožil v šedesátých a sedmdesátých letech v Chebu. Vystudoval zde gymnázium a pokračoval na pedagogické fakultě v Českých Budějovicích v oboru dějepis a český jazyk. Dva roky žil s rodinou v Oloví na Sokolovsku. Hned po studiu učitelství odešel za pracovním místem na střední školu do Aše. Tam také prožil převrat. Po revoluci se začal angažovat v komunální politice a podílel se na obnovení gymnázia v Aši, které funguje dodnes. Později přesídlil do Plzně na Pedagogickou fakultu, aby zde vyučoval dramatický obor. Je jedním z iniciátorů pro vybudování kulturní scény na původně zdevastované zastávce Jižní předměstí v Plzni – Moving station. Ta je nyní provozovaná Johanem – zapsaným ústavem, který slouží jako centrum pro současné umění a vzdělávání, kde je Roman Černík ředitelem.

PRAHA: Znám ho už dlouho, ještě z dob, kdy sem přijížděl z New Yorku jako vážený vydavatel Amerických listů, uznávaných novin pro Čechy v Americe a Kanadě, které se i mně dostávaly občas do rukou zde v Praze. Vysoká atletická postava, šibalský úsměv, bystrý úsudek, zosobněná energie – to všechno Petra Bíska dovedlo nejen k úspěchům trenéra veslování, ale i k aktivní účasti během historických okamžiků naší země po roce 1989. Že je – i v nelehkých situacích – stále optimistou, dosvědčuje i tento rozhovor prokládaný často veselým smíchem. Dnes žije Petr Bísek už pátým rokem znovu trvale v Praze, publikuje originální sloupky v MF Dnes, v nichž se zabývá veřejnými tématy, ale občas také zmíní to, co prožíval v USA. Abychom nezapomínali . . . Petr Bísek je nositelem Medaile Za zásluhy 1. řádu (od Václava Havla), Pamětní medaile Senátu ČR (od Přemysla Sobotky), ocenění Gratias agit (od Cyrila Svobody) a jiných. Za co je dostal? Dočtěte až na konec . . .

ČR-ŠVÝCARSKO: O Velikonocích v roce 1969 na pražském Václavském náměstí náhodně potkala kamaráda Karla Kryla. Právě slavil 25. narozeniny. Při té příležitosti jí daroval gramofonovou desku Bratříčku, zavírej vrátka a řekl: „Majdo, utíkej, dokud je čas!“ Poslechla ho. Ve Švýcarsku, kde se ještě téhož roku usadila natrvalo, uplatnila znalosti z pedagogiky, psychologie i lásku ke kultuře. Rozhovor s galeristkou Mášou (Magdalenou) Exnarovou zaznamenala publicistka Martina Fialková.