Česko-polské pohraničí oživí miliony z evropských fondů
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Dalších sedm projektů týkajících se Královéhradeckého kraje získá z programu Interreg V-A Česká republika-Polsko dotaci 6,5 milionu EUR, tedy zhruba 166 milionů korun. Evropské peníze podpoří například vznik cyklotras v okolí Nového Hrádku nebo záchranu hradu Vízmburk. Celkově program Interreg V-A ČR-Polsko pomůže s realizací 15 projektů z celého podporovaného území.
„Partneři z Královéhradeckého kraje byli při schvalování projektů opět nejúspěšnější, podpořené projekty výrazně napomohou rozvoji cestovního ruchu v našem regionu. Pro české turisty a další zájemce o přírodní a kulturní atraktivity tak budou zpřístupněna další zajímavá místa v blízkém polském příhraničí, naopak polští návštěvníci budou moci objevovat dosud málo známé atraktivity v našem kraji,“ zdůraznil krajský radní Pavel Hečko odpovědný za oblast regionálního rozvoje, grantů, dotací a cestovního ruchu.
Okolí Nového Hrádku na Náchodsku se stane pro cyklisty atraktivnější díky projektu „Zlepšení dostupnosti a obnova kulturních aktivit v oblasti polsko-českého pohraničí“. Nové cyklotrasy propojí českou obec a polský Lewin Kłodzki, který navíc vybuduje osvětlení tamní největší atrakce – historického železničního viaduktu.
Česká Skalice a Žďárky chtějí pomocí projektu „Na kole Kladským pomezím“ dobudovat chybějící cyklistickou infrastrukturu a všechny dostupné atrakce více přiblížit návštěvníkům, především z řad cyklistů.
Svazek měst a obcí Krkonoše se zapojí do projektu „Po stopách regionální výroby a tradice v polsko-českém regionu Jelenohorské kotliny, Jizerských hor a Krkonoš“. Díky němu návštěvníci poznají výrobu tradičních potravin a budou si moci vyzkoušet vlastní dovednosti.
Sdružení pro Vízmburk zachraňující stejnojmenný hrad se účastní projektu „Po stopách společné středověké historie“. Historicky atraktivní stezka spojí Vízmburk a Ząbkowice Śląskie jako centra historických událostí husitských válek. Stezka s 19 zastaveními bude vhodná k několikadenní cestě po památkách. Hrady na obou jejích koncích projdou rekonstrukcí a otevřenou se návštěvníkům.
Propagovat řemeslné tradice regionu chce město Jaroměř s pomocí projektu „Centra tradičních řemesel na cestě Via Fabrilis“. Centra se budou nacházet v památkově chráněných objektech, jedním z nich bude Centrum pro zdobení papíru v Jaroměři.
„Cesta Valdštejnských architektů“ chce lépe využít potenciál památek z doby slavného vojevůdce. Polská strana zpřístupní nádvoří zámku Gorzanów, Jičín upraví část Čestného dvora ve Valdštejnské lodžii. Nová turistická trasa zahrnuje ještě zámky Humprecht a Náchod a muzeum Klodzko.
V rámci podpory destinačního managementu navíc uspěl projekt „Hrady a zámky nás spojují“ připravený Destinační společností Orlické hory a Podorlicko. Rozděloval se také fond mikroprojektů. Všechny podpořené mikroprojekty naleznete zde.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818