Budoucnost nákladového nádraží očima studentů architektury ČVUT
PRAHA: Rozhovory o možnostech využití budovy nákladového nádraží Žižkov se vedou od ukončení jejího provozu v roce 2002. Budoucnost budovy a jejího vnitrobloku patří k tématům, které zajímá široký okruh lidí. Areál hojně využívají filmaři, fotografové, hudebníci, architekti, milovníci železnice a funkcionalistické architektury.
Budova nákladového nádraží na Žižkově je unikátním objektem, který nemá na světě obdoby. Velkorysost architektonického a technické řešení, které jeho autoři Karel Caivas a Vladimír Weiss spolu Miroslavem Chlumeckým před téměř devadesáti lety navrhli, nebyla dodnes překonána. Nákladové nádraží je od roku 1936, kdy bylo uvedeno do provozu, největší stavbou v Československu a následně v České republice.
O možnou podobu budoucnosti této stavby se pochopitelně zajímali i studenti Fakulty architektury ČVUT. Tématem jejich práce bylo pokusit se najít způsob, jak takový obrovský objekt logicky rozdělit a dostavět tak, aby mohl do budoucna plnit potřeby různých kulturních a vzdělávacích institucí včetně bydlení a umístění studentských kolejí.
Výsledkem práce studentů pod vedením ateliéru Redčenkov-Danda je model v měřítku 1:87, který bude veřejnosti představen na slavnostní vernisáži 9. července v 17 h v Informačním centru Prahy 3. Výstava modelu potrvá do 31. srpna.
Jednotlivé sekce modelu zahrnují požadavky institucí, které by rády svoji budoucnost spojili s tímto výjimečným objektem, a to Národní galerie, Národní filmový archiv, Národní muzeum, Národní technické muzeum, Akademie múzických umění, Uměleckoprůmyslové muzeum a Muzeum architektury.
Na vernisáž a výstavu modelu zve místostarosta městské části Prahy 3 Tomáš Mikeska, FA ČVUT a ateliér Redčenkov-Danda.
Informační centrum Praha 3, Milešovská 846/1, Praha 3
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818