Broučci architekta Zdeňka Podhůrského
PRAHA: Muzeum hlavního města Prahy pořádá v Zámeckém areálu Ctěnice od 23. října 2018 do 3. března 2019 retrospektivní výstavu Broučci architekta Zdeňka Podhůrského. Ten je známý především jako tvůrce loutek k osmidílnému televiznímu seriálu Broučci podle knižní předlohy Jana Karafiáta. Architekt Podhůrský byl jeden z našich nejslavnějších výtvarníků minulého století a zároveň jeden z nejvýznamnějších loutkářů vůbec.
Retrospektivní výstava návštěvníkům představí milé, půvabné loutky z večerníčků Broučci, Neználkovy příhody a Dobrodružství Čokoládového panáčka, dále kresby i rozkresy, náčrty, kalendářové loutky a pracovní fotografie. Exponáty vystavené v pěti výstavních sálech v přízemí zámku, doplněné doprovodnými texty dokumentují genialitu tohoto kreslíře a výtvarníka.
Zdeněk Podhůrský nemohl během druhé světové války studovat na vysoké škole, proto začal studovat na soukromé škole uměleckého směru u akademického malíře Antonína Švába, pak pokračoval na pražské technice v oboru kresby. Již tehdy ho ale zajímaly hračky a loutky, a tak po studiích přešel rovnou jako výtvarník a loutkář k Josefu Skupovi, pro jehož divadlo vytvořil legendární, dokonale rozhýbaný marionetový černošský orchestr. Zaujal kritiku a rázem se zařadil mezi nejvýraznější výtvarníky své doby.
Později ve vlastním loutkovém ateliéru vytvořil Zdeněk Podhůrský cca 100 prototypů hraček pro československý hračkářský průmysl, věnoval se návrhům divadelních loutek
a dekorací pro sériově vyráběná domácí divadélka. Vytvořil přes dvě desítky reklamních loutkových filmů, včetně scénářů. V Československé televizi spolupracoval na dětských vysíláních, v roce 1955 vytvořil pořad „Televize pro nejmenší“, navrhoval výpravy pro pohádkové inscenace, byl autorem televizní loutkové znělky každodenního vysílání pro nejmenší – Kolotoč.
Do výčtu jeho bohaté činnosti patří rovněž spolupráce s Československým státním filmem, je autorem loutek pro film Karla Zemana Cesta do pravěku, podílel se na tvorbě pohádek Hrátky s čertem, Zlaté kapradí, Rusalka a další. Byl zakládajícím členem Ústředního loutkového divadla v Praze. Pro světové výstavy vytvářel tehdejší fenomén – dioramata, plastické loutkové obrazy.
Loutky arch. Zdeňka Podhůrského byly prezentovány za jeho života na 28 výstavách v Československu a na 15 světových výstavách v zahraničí – v Evropě, Asii, v Egyptě nebo na Kubě či Kanadě –, a to i přesto, že nebyl nikdy členem KSČ. Ale pro tehdejší Československo byla česká loutka a její tradice cennou devizou. K jeho nejvýznamnějším oceněním patří zlatá medaile na světové výstavě Expo ´58 v Bruselu, za loutky pro španělskou televizi získal cenu Eurovize a Zlatou palmu.
Výstavu autorsky připravil syn architekta Podhůrského, známý herec, muzikant, zpěvák a moderátor Zdeněk Podhůrský, který po svém otci zdědil lásku k výtvarnému umění, rád fotografuje a věnuje se také řezbářství.
Výstavu doplňuje výtvarná a loutkářská dílna a řada dalších doprovodných programů.
10. listopadu 2018 Setkání s uměleckými řemesly
1. a 8. prosince 2018 Adventní řemeslné dílny
19. ledna 2019 Marionety Truhlář
16. února 2019 Výtvarná a animační dílna
3. března 2019 Masopust
Kontakt pro bližší informace:
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818