úterý
16. října 2018
Svátek slaví: Havel
čet. v.v. Mikuláš Ganišin na OÚ Lučině, po jeho pravici starostka obce paní Ing. Dagmar Veselá
© Viliam Kalinčík



Bojoval za naši svobodu

LUČINA: V obci Lučina se dne 25. října 2017 uskutečnilo setkání u příležitosti 95. narozenin válečného veterána, četaře ve výslužbě Mikuláše Ganišina. K setkání došlo na Obecním úřadě, kde paní starostka Dagmar Veselá společně s rodinnými příslušníky, zástupci ČsOL, ČSBS a Krajského vojenského velitelství z Ostravy, oslavenci a zároveň druhému nejstaršímu občanu obce popřála k tomuto významnému životnímu jubileu. Mikuláš Ganišin se narodil 25. 10. 1922 v obci  Príslop na Slovensku. 

Autor článku: 
PhDr. Petr Majer

Dne 16. listopadu 1944  byl odeslán k 1. čs. armádnímu sboru v SSSR. „Pokud si správně pamatuji,“, řekl mi při našem setkání,“ tak to bylo 16. 11. 1944, když sovětští vojáci vybrali z naší vesnice 5 chlapců ve věku od 19 let. Mezi nimi jsem byl i já a musel jsem se dostavit k domu starosty obce. Tam nás hlídal ozbrojený voják i následující noc, kterou jsme strávili ve starostově domě. Ráno nás pod palbou německých děl odvedli někam směrem k polským hranicím. Tam už bylo po boji, cestou se naštěstí nikomu nic nestalo. V tomto prostoru se pohybovalo mnoho sovětských bojových vozidel a náš sovětský voják jednoho z nich zastavil a dále jsme pokračovali vojenským automobilem až do Baligradu v Polsku. Po přenocování jsme opět pěšky pokračovali do města Sanok. Zde jsme byli umístěni v internačním táboře, ve kterém bylo asi 7000 mužů různých národností. Večer k nám přišel kapitán československé armády, u kterého jsme se nechali zapsat do seznamu. Poté jsme opustili internační tábor a jeli do města Rimanov u Krosna. Tam sídlil 1. československý armádní sbor generála Ludvíka Svobody, zformovaný v tehdejším Sovětském svazu“.

Zde absolvoval měsíční kurz pro telefonisty v obci Olšanka a naučil se pokládat linky telefonického vedení po stromech a přes cesty v bojových podmínkách.  „To, že jsme v bojových podmínkách, jsem si plně uvědomil ve chvíli, kdy voják od 1. roty šlápl při kladení telefonní linky přes zahradu na pěchotní minu. Stalo se to asi 10 metrů ode mne, takže jsem viděl, jak jeho utržená noha vyletěla asi 5 metrů do výšky. Zdravotníci zraněného vojáka ošetřili a odvezli a já jsem zjistil, jaké jsem měl obrovské štěstí. Střepina miny, velikosti nehtu na palci, mi proděravěla kapsu vojenského pláště a blůzy, ve které jsem náhodou měl schované celé čerstvě nafasované mýdlo a to ji zastavilo. Po dalších dvou dnech výcviku nás již poslali na frontu,“ vzpomíná Mikuláš Ganišin.

Posléze byl nasazen do bojů na východní frontě. Prošel boji u Prešova, Levoči, Popradu, Liptovském Mikuláši, Vrůtek, Žiliny, přes Moravu do Prahy. Je nositelem 13 československých a sovětských medailí.  Po demobilizaci si Mikuláš Ganišin dlouhodobě v nemocnici léčil omrzliny obou nohou, které utrpěl ve válce. Po vyléčení se vrátil do svého rodiště v Prislope na Slovensku, aby mohl pomoci rodičům při obnově rodinného hospodářství. V roce 1948 se oženil s Annou Seňkovou.

V rámci náboru pro obnovu Ostravska přijal nabídku práce na výstavbě Žermanické přehrady. Později se za ním přistěhovala i manželka Anna se dvěma dcerami. Časem se jejich rodina rozrostla o další dvě dcery. Po dostavění Žermanické přehrady pak v obci Lučina odkoupili rodinný dům. Mikuláš Ganišin následně pracoval 20 let, až do důchodu, ve Válcovnách plechu ve Frýdku – Místku. Ve volném čase se hlavně staral o zahradu a malé hospodářství. Radost mu dnes dělá šest vnoučat a sedm pravnoučat.  

V letošním roce se účastnil 5. ročníku Legionářského marše v Bystřici nad Olší, kde převzal Legionářskou poctu od Československé obce legionářské jednoty Frýdek-Místek. 

Přes svůj vysoký věk je četař ve výslužbě Mikuláš Ganišin stále aktivní. Ceníme si jeho skromnosti, pracovitosti a vážíme si jeho odvahy, kterou prokázal v době 2. světové války.

 

A co by chtěl vzkázat mladé generaci? „ …aby se poučila z historie a nikdy nedovolila, aby se  opakovaly hrůzy války, které jsem já osobně musel prožít.“

 

PhDr. Petr Majer, plk.v.v.
Předseda ČsOL jednoty Frýdek-Místek

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: "Jednoho dne se mě Jack zeptal: Jakou barvu má pondělí? Cože? odpověděla jsem udiveně. Ty vidíš dny barevně?" ptala jsem se. Výchova pěti dětí může být pro většinu rodičů velkou výzvou, ale pokud jedno z dětí dostane diagnózu porucha autistického spektra, život začne být chaotičtější, emotivnější, plný fascinujících momentů s dítětem, jehož způsob myšlení je jiný. Carrie Cariello ve své knize nabízí pohled na to, jak probíhal a probíhá rodinný život v situaci, kdy jedno z dětí prožívá věci jinak.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
16.10.2018

ČR: Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., Moravské zemské muzeum a Ústav archeologie a muzeologie FF MU pořádají soutěž Zlatý mamut, která vznikla se záměrem zvýšit motivaci k rozvoji kreativních a atraktivních popularizačních aktivit v rámci archeologické vědy.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly
Co se děje
16.10.2018

VĚŽNICE: Cenu naděje pro živý venkov, kterou SMS ČR uděluje v rámci celostátní soutěže Vesnice roku, získala v roce 2018 obec Věžnice z Kraje Vysočina. Vítězná obec od SMS ČR obdrží finanční odměnu ve výši 100 000 Kč.

Celá ČR, Kraj Vysočina
Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly
Co se děje
16.10.2018

ČR: Soutěž o cenu za nejlepší projekt a realizaci obnovy - Památka roku 2018 byla vyhlášena. Cena se uděluje za nejlepší projekt a realizaci obnovy - budovy nebo souboru staveb, které mají významné památkové, architektonické nebo urbanistické hodnoty a jsou nositeli specifického charakteru prostředí. 

Celá ČR
Památky, Soutěže a festivaly
Co se děje
16.10.2018