pátek
29. března 2024
svátek slaví Taťána
Editor almanachu Vladimír Stibor
© archiv básníka



Almanach Řeka úsvitu představuje rovnou stovku básníků

NECHVALICE: Básník, publicista a editor Vladimír Stibor, který žije v Nechvalicích u Sedlčan, připravil další almanach české poezie. Nese název Řeka úsvitu, ilustrovala ho Alena Stiborová a kniha vyšla v nakladatelství Milan Hodek v Hradci Králové. Její vydavatel je právě za tento almanach nominován na Cenu Egona Ervína Kische za Nakladatelský čin roku. Více již v rozhovoru s Vladimírem Stiborem.

Autor článku: 
Karel Souček

Kdy začala Řeka úsvitu vznikat?

Podnětem ke zrodu básnické antologie 2017 byly mnohé dotazy autorů z předchozího poetického sborníku Řezbáři stínů, jehož se zúčastnilo devět desítek básníků. První literární příspěvky začaly přicházet již na začátku loňského podzimu.

 

Kolik tvůrců se této knižní vize zúčastnilo?

Uzávěrka byla sice 31. prosince 2016, ale téměř polovina všech básní se dostala na redakční stůl až po tomto termínu. Jak vidno, básníci nespěchají. Stojí však za připomenutí, že celkový počet spisovatelů dosáhl rovné stovky. Zajímavé je i to, že nejmladším autorem se stala teprve čtrnáctiletá Terezka Neradilová z Prahy, která ale letní prázdniny vždy prožívá v Oříkově u Sedlčan. Nejstarším básníkem byl Ladislav Muška z Ústí nad Labem, letos již dosáhl osmdesáti osmi let v plné tvůrčí síle.

 

Zařadil jste opět verše českých básníků, kteří žijí v zahraničí?

Ano. V básnických antologiích, jež na sebe volně navazují již pět let po sobě, se objevují verše českých poetů žijících v mnohých koutech světa. Jsou to většinou naši krajané vysokoškolsky vzdělaní, hlásící se i přes desítky let strávených v cizích zemích k rodnému jazyku i vlasti. V Řece úsvitu svou básnickou tvorbu předkládají literáti z USA, Německa, Francie, Švédska, Chorvatska, dokonce i jedna rumunská básnířka, jež žila několik let na Sedlčansku a k naší zemi přilnula tak bravurně, že i v češtině začala psát básně.

 

Co je podle vás největším přínosem básnických almanachů?

Jsem přesvědčen a jsem i trochu pyšný na to, že se v almanaších, jichž jsem směl být iniciátorem a také editorem, objevují talentovaní lidé české poetické scény, autoři bez rozdílu příslušnosti k onomu či jinému, když to řeknu obrazně, uměleckému klanu, nakladatelství, časopisům... Nezáleží na počtu vydaných knížek, ale na jejich básnické výpovědi. Protože dobrá báseň není ta, která používá velká slova, ale ta, jež na nás sáhne a osloví nás. Díky tomuto měřítku a nastavené laťce se v Řece úsvitu nacházejí tvůrci nejrůznějších civilních povolání. Jsou tu zastoupeni profesoři z vysokých škol, zahradníci, hlídači počasí i básníci, kteří se této múze věnují většinu svého života. Zároveň antologie tohoto otevřeného typu je dokumentem o současné české poezii nejenom počtem, ale i výpovědí.

 

Kde se konal křest knihy a jak probíhal?

Na slavnostní uvítání Řeky úsvitu přišlo do galérie Slovenského domu v Praze 1 v Soukenické ulici v pátek 29. června přes sto deset básníků a jejich příznivců. Pořad se protáhl téměř na tři hodiny, recitoval známý bard a propagátor poezie Mirek Kovářík, s ním přišel i rozhlasový redaktor Radek Bláha. Jednotlivé části pořadu prokládala harfenistka Zbyňka Šolcová svou hrou na královský nástroj. Pásmo zakončila nádhernou ukázkou z „Vltavy“.“

 

Dočká se letošní sborník nového pokračování?

Zatím vše vypadá slibně. Bude-li touha básníků mapovat naši současnost i to, co nás trápí i povznáší, pokračovat, určitě vznikne nový básnický almanach 2018. Jen jeho název zatím zůstává ve hvězdách.

Mohlo by vás také zajímat...

VAMBERK, ČR: Něžná krása krajky se jemně snoubí s křehkostí nastupujícího jara i symboly velikonočního období… Zasnívám se v kuchyni nad chystanými dekoracemi k největším křesťanským svátkům v roce a automaticky si vzpomenu na Vamberk, město krajky. Snad by souhlasila i místní rodačka a etnoložka muzea krajky Mgr. Martina Rejzlová, která nás jejím příběhem i muzejními expozicemi provede. Zároveň v rámci redakčního cyklu Cestou na Seznam přiblížíme, jak se na listinu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR dostala i Tradice krajkářství na Vamberecku“ a zda má nakročeno také na zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Vzdělávání
Články a komentáře
27.03.2024

ZLÍN: V Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně opět od března 2024 probíhají vzdělávací kurzy pro pracovníky kulturního a kreativního sektoru Zlínského kraje v oblasti manažerských, komunikačních a digitálních dovedností. Knihovna tak navázala na úspěšný projekt z minulého roku, kdy se v celkem 18 vzdělávacích kurzech proškolilo téměř 400 účastníků.

Zlínský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
25.03.2024

ČR: Když se řekne Petr Spálený, vybaví se člověku sugestivní hlas, netuctové písně a v neposlední řadě neobyčejně obyčejný muž. Muž, který se nevyžívá v okázalých gestech ani slovech, a i přes veleúspěšnou kariéru lemovanou desítkami, ne-li stovkami hitů s velkým H zůstává sympaticky civilní a přirozený. A právě takový pohled na zpěváka, skladatele, kytaristu a bubeníka s typickým knírem nabízí i nová kompilace 80 / Největší hity & duety, sestavená k nadcházejícímu Spáleného jubileu (22. 3.) diskžokejem, hudebním publicistou, textařem, rozhlasovým dramaturgem a moderátorem Milošem Skalkou. Podívejte se na video teaser: https://youtu.be/RuqxfTD_H14

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba
Co se děje
22.03.2024

NYMBURSKO: Seznamte se s oblastí, která je podepsaná tvorbou Bohumila Hrabala. Kde slunečné borové lesy, čistá jezera a klidná hladina řeky Labe pohladí vaši duši. Aby pro vás toulky touto oblastí byly příjemnější a jednodušší, již brzy se vám představí nová cyklomapa Nymbursko dětem, která se postará o zábavu nejen vašich malých ratolestí, ale i vás samotných.

Středočeský kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Výtvarné umění
Co se děje
27.03.2024