ČR: Prvenství v devátém ročníku ankety míří do Středočeského kraje. Historická alej u Rakovnického potoka, kterou tvoří lípy, jilmy a javory, si získala přízeň 731 hlasujících. Nezisková organizace zabývající se ochranou životního prostředí Arnika k vítězné aleji na jaře umístí pamětní ceduli. Celkové výsledky ankety za rok 2019 najdete na www.alejroku.cz/2019/vysledky-2019.
„V devátém ročníku soutěžilo rekordních 96 alejí a stromořadí ze všech krajů České republiky, kterým svůj hlas poslalo více než 7,5 tisíce lidí. Jsme nadšeni, že rok od roku počet nominovaných alejí stoupá. Je vidět, že lidé mají o aleje zájem a na krásná zákoutí naší krajiny jsou patřičně hrdí,“ říká Karolina Kostićová z Arniky.
Pro ty, kteří nominovali 14 regionálních vítězek, máme:
Celorepublikovou vítězku, alej u Rakovnického potoka tvoří 540 stromů a s délkou 3,7 km je nejdelší alejí památných stromů v České republice. Vysázená byla začátkem 20. století za účelem zpevnění břehů potoka a ochraně před ničivými povodněmi. Pro Rakovník je významným přírodním prvkem a historickou památkou, proto ji městský úřad v roce 2003 vyhlásil památnou alejí. Autor vítězné nominace získá let balonem od LuckyBalon.
Více o památné aleji u Rakovnického potoka: www.alejroku.cz/2019/pamatna-alej-u-rakovnickeho-potoka
„Vítězným alejím gratulujeme. Všem alejím a stromořadím v naší krajině přejeme stovky let příjemného života s námi, lidmi,“ říká Marcela Klemensová z Arniky.
Cílem ankety Alej roku je přitáhnout pozornost veřejnosti k alejím, které patří ke zdravé a fungující krajině. Lidé objevují nejkrásnější vznosná stromořadí, upozorňují na ta, kterým hrozí zánik, a představují mladé aleje, které společně vysázeli.
Zdroj: www.arnika.org
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.