521 půjčených titulů za rok. Tak vypadá konto pardubického Čtenáře roku
PARDUBICE: V rámci celostátní kampaně na podporu čtenářství Březen – měsíc čtenářů oceňují knihovny napříč republikou své nejlepší uživatele. V letošním roce se kandidát na Čtenáře roku hledal v řadách mužů nad 18 let. Není proto divu, že se Svaz knihovníků a informačních pracovníků, který tuto soutěž iniciuje, rozhodl tentokrát název udělovaného titulu pozměnit a vyhlašovat tak Mistry četby roku 2019.
U příležitosti Světového dne poezie svého vítěze ocenila také Krajská knihovna v Pardubicích. Titulem Mistr četby 2019 se může pyšnit pan Pavel Futtera. „Při výběru našeho nejlepšího čtenáře jsme přihlíželi ke statistickým údajům, jako je například počet výpůjček za uplynulý rok. V případě pana Futtery se jednalo o 521 zapůjčených položek, což je obdivuhodné. Zohlednili jsme také skutečnost, že se jedná o dlouholetého a aktivního čtenáře se širokým spektrem zájmů, který naši knihovnu navštěvuje pravidelně, využívá služeb různých oddělení a o dění v knihovně se zajímá,“ zdůvodňuje výběr ředitelka knihovny Radomíra Kodetová. „Jako kuriozitu lze vnímat i skutečnost, že za dobu dlouholeté evidence v knihovně byl u pana Futtery evidován pouze jeden poplatek za pozdní vrácení, a to ve výši 6 Kč,“ doplňuje vedoucí výpůjčních služeb Eva Slavíková.
„Z ocenění jsem překvapený a jsem samozřejmě rád. Do knihovny chodím pravidelně každý týden. Navštěvuji zejména oddělení periodik, naučné literatury a beletrie, kde si půjčuji časopisy a knihy věnující se mým koníčkům, tedy turistice, historii, vojenství a třeba i občas něco o politice a ekonomice,“ říká Mistr četby Pavel Futtera.
Cílem udílení zmíněného titulu je posílení společenského významu i prestiže četby a odměnit ty uživatele, kteří služeb knihoven hojně využívají. Jednotliví Mistři četby jsou dále nominováni do krajských kol. Celostátní vítěz bude slavnostně představen 7. dubna v přímém přenosu České televize u příležitosti předávání cen Magnesia Litera 2019.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818