200 let Moravského zemského muzea – série výstav prezentuje TOP sbírkové předměty odborných oddělení instituce Etnografický ústav
BRNO: Etnografický ústav, který nejprve nesl název oddělení lidovědné, později etnografické, zahrnuje ve svých sbírkách předměty etnografického charakteru, které byly do muzejních sbírek získány již v samých začátcích této instituce, tj. na začátku 19. století. Mezi mnohými jinými jmenujme slavný „císařský“ pluh, s nímž v roce 1769 v obci Slavíkovice na Moravě v rámci inspekční cesty vlastnoručně oral císař Josef II.
Prezentace Etnografického ústavu se odvíjí ve dvou rovinách: ve vertikální zdůrazňuje návaznost na práci předchůdců, mezi nimiž byli významní muzejníci a etnografové, v rovině horizontální pak poukazuje na kontinuální výzkum v terénu a vzájemnou spolupráci
s odbornou i laickou veřejností.
Etnografický ústav se představuje jako otevřené a dynamické pracoviště, jehož pracovním mottem je snaha odkaz minulosti ochránit a zprostředkovat budoucím generacím.
5. 4. – 30. 4. 2017
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818