100 let - 534 autorů
PRAHA: Poštovnímu muzeu se v průběhu své stoleté existence podařilo vybudovat velmi ceněnou sbírku unikátních grafických prací. Ke 100. výročí založení muzea je v jeho prostorách až do března příštího roku k vidění výstava, která představuje výtvarné návrhy poštovních známek z let 1918 – 2018.
Ve sbírce československé a české známkové tvorby, která je v Poštovním muzeu uchovávána, jsou shromážděny desetitisíce výtvarných návrhů poštovních známek.
Výstava 100 let – 534 autorů se zaměřuje v první řadě na veřejnosti dosud neznámé nepoužité a neprovedené návrhy poštovních známek, vzniklé v průběhu stoleté historie československé a české známkové tvorby. Nemůže se věnovat všem autorům, kterých bylo až do současnosti 534. Při výběru ukázek byl vedle tradičních autorů Alfonse Muchy, Maxe Švabinského, Karla Svolinského nebo Oldřicha Kulhánka důraz kladen na autory zvučných jmen, jako byli například František Kupka, Václav Špála, Josef Čapek, Josef Váchal a řada dalších, které si se známkovou tvorbou obvykle ani nespojujeme. I tak bude na výstavě představeno 181 originálních výtvarných návrhů.
Na výstavě se návštěvníci budou moci pokochat výtvarnou krásou jednotlivých návrhů, z nichž mnohé (především ty nepřijaté) budou veřejně představeny poprvé.
Československá a po ní i česká známková tvorba dospěla po dokonalém ovládnutí náročných tiskových technik – zejména vícebarevného ocelotisku z plochých desek – ke světové proslulosti. Nemalou zásluhu na tom má množství umělců, kteří se výtvarnou podobou poštovních známek zabývali a zabývají. Ve sbírce československé a české známkové tvorby, která je uchovávána v Poštovním muzeu, jsou shromážděny desetitisíce výtvarných návrhů poštovních známek. Výtvarnou podobu známek navrhovali a i dnes navrhují renomovaní výtvarníci a malíři, a tak se Poštovnímu muzeu v průběhu své stoleté existence podařilo vybudovat velmi ceněnou sbírku unikátních grafických prací.
Od 18. prosince 1918, kdy vyšla první československá známka a shodou šťastných okolností bylo téhož dne zřízeno i Poštovní muzeum, do 15. listopadu 2018, kdy se uskutečnila vernisáž této výstavy, bylo vydáno 4042 známek, z toho 3029 známek československých a 1013 českých. Ty vycházejí podle emisního plánu sestaveného vydavatelem našich známek, Českou republikou, resp. Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, a Českou poštou, s. p., která jako jediný státem vlastněný poštovní operátor vydávání známek realizuje. Mezi významné autory českých poštovních známek patřili a patří výtvarníci Kulhánek, Born, Franta, manželé Knotkovi, Ziegler, Khunová, Suchánek, Kavan, Zapadlík, Netopil, Hašková, Maget, Sivko, Zeman, Mézl, Richterová, Slíva a řada dalších. Svou známku mají například i slavní grafici Karel Demel nebo Jiří Anderle. Zmínit můžeme také malíře Jana Híska či grafika Michala Cihláře, kteří navrhli mnohé známky nebo celiny a jejichž jména se objevují i u nepřijatých návrhů.
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818